Toman

Vynikající příspěvek do doby, kdy bychom se snad už mohli začít pokoušet vyrovnávat alespoň s tak vzdálenou minulostí jako je druhá světová válka a události krátce po ní. Dobře, možná je to naivní myšlenka, když máme problém i s aspoň trochu objektivní reflexí první republiky, ale je třeba mít naději:) A co samotný Toman? Skvělé obsazení, kostýmy, masky, vůbec technická stránka. Film sice nejde ani v jednom ohledu do hloubky, ale šíři záběru má úctyhodnou. Připomínat si, že konec války nebyl začátek obnovy, ale že se další roky po světě stěhovaly statisíce uprchlíků, a že už za války se usilovně pracovalo na tom, jak "správně" uchopit vládu v osvobozeném Československu - a především jak vypadaly prostředky toho uchopení - rozhodně neškodí. A asi se najde jen málo lidí, kteří by nečernobílost lidských charakterů i dějin dokázali ilustrovat lépe než Zdeněk Toman. Tohle se Ondřeji Trojanovi opravdu povedlo. 80% (18.06.2020)

Stejně jako mnoho ostatních i já jsem jméno Toman slyšel poprvé. Celkem mne to udivilo, protože o procesu se Slánským jsem pár knih načetl a hnusná léta padesátá provází nejeden osud zahraničních vojáků a zejména letců RAF o něž se zajímám. Myslím, že se opět celkem slušně (ale mohlo to být i hutnější) podařilo naznačit tu atmosféru postupného ztrácení svobody v totalitním státu řízeného komunisty a Moskvou.Jirka Macháček byl pro tuhle roli celkem dobře vybrán, byť zprvu jsem se i já bál jak to dá. Přeci jen jej znám spíše jako srandistu, zpěváka Migu a herce spíše komedií. Ale to jeho bonvivánství, ta jeho suverénnost, to bylo přesně to co asi bylo do filmu třeba dostat. Z ostatních herců jsem byl krapet rozpačitý. Když člověk zná skutečné tváře skutečných postav, má chvilku problém si k těm jménům sesadit obličeje herců. O to více herců oblíbených. Nakonec se mit o jakžtakž podařilo až na Gottwalda. Z hlediska výpravy není filmu moc co vytknout, přesto tam pár nepřesností bylo. Např. o fekáliích z parapetu okna Jana Masaryka se zachoval záznam a dokonce vzorek. Ve filmu to však vypadalo, jako by veškeré stopy po vraždě (ano jsem přesvědčen, že neskočil) byly zahlazeny. Ač měl Toman zajímavý osud, není mi ho líto. Komanče nesnáším a když se žrali mezi sebou, bylo to jen dobře. Byl Toman komanč do morku kostí, nebo jen prospěchář? Těžko říci. Ještě kdyby se tak chtěli mezi sebou začít žrát i dnes. Je k nevíře, že po tom všem jsou ve vládě a spolurozhodují o zákonech této země a jejím dalším vývoji. To je hnus velebnosti, chce se mi blejt !!! Dávám za 4 diplomatické pytle. * * * * (09.03.2019)

„Chtělo by to čistku…v kuchyni.“ Už dlouhých 8 let uběhlo od Občanského průkazu. Přesto po zhlédnutí Tomana nemám neodbytný pocit, že by Ondřej Trojan zapomněl filmovou režii, spíš naopak. Ačkoliv je pravda, že si uřízl opravdu pořádný krajíc. Shrnout do 1 filmu tolik událostí a postav už chtělo pořádnou kuráž, ale myslím si, že to ustál. A přestože to není kapitola našich dějin, o kterou bych se až tak zajímal, neměl jsem dojem, že bych se ztrácel. Ony ty pro někoho možná rušivé popisky protagonistů měly svůj účel. Samozřejmě, že uvedení tolika postav si vybralo svou daň, takže u některých z nich prostě není čas na nějaké výraznější charakterové vykreslení (proto je dobře, že tvůrci i do vedlejších rolí obsadili osvědčené harcovníky) a nad konáním některých z nich se tak vznáší jistá emoční „sterilita“ (na druhou stranu, pořád je tu hlavní postava, jejíž osud vám lhostejný není). U výkladu jistých událostí to sice pro mě bylo tak trochu ve stylu „ber, nebo nech být“, ale tvůrci zůstali věcní, takže proč ne. Hodnotím slušnými 4*. (17.03.2019)

Možno to vyznie, ako hotový p-a-r-a-d-o-x, ale film ma začal v skutočnosti zaujímať až vtedy, keď J. Masaryk „vyskočil” z okna, a to je vážení a milí, cca. , necelých 30 minút pred koncom tohto, neskutočne a zbytočne dlhého snímku ( trvá nehoráznych 2 a pol hodiny, čo je veľmi veľa, sakra ! ), pri ktorom som sa zvyčajne nudil, ako zdeptaný pes na reťazi, že to určite nie je pre takto ‘ambiciózny projekt’ e-x-t-r-a dobrá vizitka, však ? Dovtedy som si zapamätal iba krásnu Tomanovu sekretárku, Miladu, ktorá ho neustále provokovala svojim nesmiernym - sexeppealom, skoro, ako božská Marilyn M. , alebo ešte som si všimol, že tu takmer všetci stále „vypaľujú zobáky” , a ak by ste náhodou nerozumeli, čo mám na mysli, tak tu sa húlilo o stošesť, doslova ako v najvyššom fabrickom komíne ružomberského Mondi, a tak mám taký, celkový „prefajčený dojem” + vyskytuje sa tu množstvo postáv, z ktorých mám perfektný chaos, pretože je ich tu naozaj neúrekom, a pritom s minimálnym priestorom. Ďalšia negatívna vlastnosť. Ako som načrtol v úvode, film je viac-menej hrozná strata času, ktorá sa ako tak vylepší až po spomínanej, tragickej udalosti, kedy sa konečne pohnú ľady, trochu viac sa zdramatizuje filmová skladba, čiže som si normálne vydýchol, že som nemusel na konci udeliť extrémne nízke hodnotenie, lebo väčšinou k tomu tento snímok, bohužiaľ - smeruje ! Nevedel som sa dočkať z. tituliek ! (17.03.2019)

Už tu těch politických historických dramat je nějak, moc. No ne? Už tu byl Masaryk, Dubček, teď nedávno Rašín a aktuálně pro změnu Toman. Postava to pro mě, přiznám se, byla neznámá. Očekával jsem ale špionážní thriller, tudíž něco, co tu úplně zvykem není. No a dostal jsem ho tak nějak na půl. Z filmu je rozhodně cítit obrovská kvalita. Ostatně Ondřej Trojan není zrovna režisérem, který by své náměty točil na náhodu. Naopak. Spíš jsem měl problém s tím, že první půlka filmu je až moc historicky věcná a přitom strašně málo filmová. Filmovost se rozjede až v podstatě ve třetí třetině, kde jsem vysloveně začal být nadšený z dynamičnosti filmu a zároveň jsem musel uznat, že ta historická věcnost tu má své opodstatnění. Ono je podle mě neskutečně obtížné natočit něco z historie a vysvětlit veškeré souvislosti tak, aby dávaly smysl. Tady film obětoval první půlku, ale smysl to ve výsledku opravdu mělo. Po filmu jsme s kamarádem vedli debatu a přemýšleli, zdali byl Toman dobrým člověkem. Na to si ale musí každý divák odpovědět sám. My na to po pravdě nepřišli. Jediné, co nás ale opravdu sejmulo, tak chování komunistické strany po roce 1945 a následně v roce 1948. Nebudu spoilerovat, ale bylo mi neskutečně zle. Toman si tak rozhodně zaslouží svou pozornost. Jen mám pocit, že bude mít co říct hlavně nám a Slovákům a v Evropě se moc nechytne. No...třeba se mýlím. (19.10.2018)