Pán prsteňov: Dve veže

Pro mě nejslabší z celé triologie, což však neznamená, že je špatný. Když se na to díváte poprvé, ani nezaregistrujete, jak ten čas ubíhá... zděšení, které vás provází, když vám někdo řekne, že jedna bitva ve filmu trvá celou hodinu, vyvolá okamžité nadšení, když ji vidíte, a vy si jen říkáte: "Tohle, že mělo hodinu?" Na druhou stranu je tohle vše jaksi kompenzováno tím, že narozdíl od prvního dílu se v tom druhém pomalu vytrácejí emoce. Prostě ani tisíce vojáků nedokáže nahradit situace, kdy jste v jedničce jen nevěřícně zírali na smrt jedné z vašich oblíbených postav. A proto, při opětovném shlédnutí, bych volila radši Společenstvo prstenu než Dvě věže. (16.10.2006)

„Je to ako v starých príbehoch, ktoré sme počúvali, keď sme boli deti, pán Frodo. Boli temné a plné desivých vecí. Snáď sa ani nemohli skončiť dobre. No nedalo nám to a museli sme ich počuť až do konca. Teraz už viem, prečo sa nám páčili.“ Ťažko sa v súvislosti s Tolkienovou trilógiou baviť ako o dvojke. Je to jeden obrovský epos, rozdelený na tri monumentálne časti. Rozhodne a bez debaty aj v Dvoch vežiach (zdanlivo najzbytočnejšej časti série) nájdeme množstvo magických scén (stretnutie s Bielym čarodejníkom v úchvatnom Fangorskom pralese; obrovský finálny Pochod entov; Samov motivačný záverečný preslov). Takisto akčné scény sú špičkové (nad predsa len príliš počítačovou bitkou s vrrkmi dozaista víťazí polhodinová finálna masakra v Helmovom žľabe s extra zábavným Gimlim). Nechýbajú ani vtipné momentky („počítanie mŕtvych“) a skvelé, fantastické nové postavy (Bernard Hill, Brad Dourif, Karl Urban), ktoré príbeh o Frodovi a prsteni zasadzujú do širších súvislostí. Plno mrazivých scén, pri ktorých sa tají dych ("Pozri. Tvoj kráľ bojuje sám." - "Už nie sám." alebo "Gondor volá o pomoc." - "A Rohan odpovie."). (18.10.2004)

Pro někoho může být tento prostřední díl série zároveň nejslabším, ovšem u mě to tak není. Děj je sice roztříštěný a přeskakuje sem a tam, ale oproti jedničce nabízí velice výživné bitvy. Pamatuju si, že jsem si to jako malý nahrál na video a dokola si to přetáčel právě závěrečnou bitvu, u které jsem se vždycky náramně bavil. Ovšem film samotný není jen o bitvě, vlastně do závěrečné půlhodiny jen sledujete výborně napsaný a natočený příběh, který vám přiroste k srdci. Jackson z knih vytěžil to nejlepší. Myslím, že k Pánovi prstenů není třeba nic víc dodávat, snad jen, že právem patří mezi mojí nejoblíbenější trilogii vůbec...100% (11.12.2012)

Zkratkovitější, výbušnější a celkově o něco málo rychlejší, než Společenstvo. Lepší však v celkovém zúčtování asi nikoli. Dvě věže mají spoustu nezapomenutelných momentů. V akčních scénách je Jackson nekompromisní a usekaných končetin je zde skutečně požehnané množství. Je však až s podivem s jakou až mistrovsky vyladěnou poetičností a silou komponuje komorní scény, zejména pak ty "elfské". Svůj part zde pak hraje i jedinečná hudba Howarda Shora. Správně akční i krásně znělá. Přesně tak, jak má kompozice k tak obřímu filmu, jakým Dvě věže jsou, vypadat. Společenstvo má však své nezaměnitelné kouzlo. Krom toho je prostě a jednoduše první - něco nového a tomu se nedá dost dobře odolat. Navíc je pokračování monstrózní trilogie občas trochu moc patetické (především pak scény s Bernardem Hillem). Jeden z filmů roku je to však bez diskuze. (12.08.2006)

Rýchlejšie, akčnejšie a výpravnejšie než Spoločenstvo Prsteňa. Tri hodiny ubehli ako voda. Nehovoriac o tom, že skvostami, akým bol v prvom filme súboj s Balrogom, sú Dve veže presýtené do prasknutia. Ale Spoločenstvo Prsteňa sa mi i tak páčilo viacej. Bolo rozťahanejšie a pomalejšie, ale obsahovo plnšie a konzistentnejšie. Dve veže sú skratkovité a všetku tú dych berúcu akciu a výpravnosť servírujú v podobe leporela krásnych, ale príbehovo slabšie previazaných obrazových skvostov. Aj keby šlo tento handicap filmu odpustil, pretože ide "iba" o prostredník medzi dvomi monumentami, stále mi tu zostáva ďalšia výtka - humor, ktorý filmu uberá na dôstojnosti a dramatickosti (Golum pri varení ryby, Gimli na hradbách). Po vizuálnej stránke ale skutočný skvost s bezkonkurenčne najprepracovanejšou a "najlepšie zahranou" digitálnou postavou (Golum), aká kedy vstúpila na filmové plátno. (20.12.2002)