Sopka

Katastrofické filmy mám rád, ale jejich problémem často bývá to, že jsou to po většinou strašný sra*ky. Naštěstí Volcano patří mezi ty lepší. Je to klasická rodinná podívaná s naprosto typickým směřováním děje, vtipnými hláškami, rádoby dojemnými scénami a absotutním happy endem. Herecké výkony jsou celkem standartní, hudba vkusná a díky krátké stopáži to hezky rychle uteče. Nicméně Dante's Peak s Brosnanem je mnohem, mnohem lepší. (03.06.2012)

Sopka patří k tomu druhu katastrofických filmů, které zcela rezignovaly na jakoukoli snahu zasadit své "drama" do byť jen minimálně hodnověrného rámce. Tvůrci předpokládají, že diváci sopečnou činnost nikdy neviděli a především o ní nic neví, případně je jim to jedno, pokud obdrží obvyklou dávku žánrových klišé a několik hereckých hvězd k tomu. Režie je řemeslně zručná, ale co naplat, krystalickou blbost scénáře nedokážu zkousnout. Podobným laciným béčkovým projektům čas od času dávám druhou hvězdičku za nechtěný humor, ale, proboha, biják s rozpočtem blížícím se 100 miliónům dolarů, s takovým štábem a hereckým obsazením by měl vypadat jinak...Celkový dojem 25 %. (20.01.2008)

Ako decko som to videl pár krát v tv a vtedy sa mi to celkom páčilo, ale od vtedy už prešlo véééľa rokov a teraz mi to prišlo, po cca 10 rokoch, tak lacné, hlúpe plus ten dabing a tupé dialógy, že proste ani syndróm nostalgie nedokáže zapracovať a musím sa tomu akurát tak zasmiať. Nič viac mi to tentoraz nedalo. Ale čo už, od televízie, ktoré rada dáva takého tuposti ani nič iné neočakávam. (16.08.2015)

90. léta byla v hollywoodské kinematografii mimo jiné érou stupidních katastrofických "trháků", které v kině fungovaly stejně samozřejmě jako dnes filmy od Marvelu. A právě Sopka je jedním z těch nejroztomileji natvrdlých blockbusterů s vyprávěním, které by jinde neprošlo, ale ve své době a se svými finančními možnostmi představuje asi nejzábavněji natočenou snůšku klišé ever. Nostalgie jak prase... (03.03.2012)

Je zajímavé, že v roce 1997 vznikly nezávisle na sobě dva filmy o katastrofě, za níž stojí sopka. První je Rozpoutané peklo a druhý samozřejmě tento. Zatímco Rozpoutané peklo je spíše dobrodružnější a (alespoň zezačátku) komornější film, toto je od první chvíle klasický novodobý katastrofický film. Ale i zde je pár lepších okamžiků, jako například prvních čtyřicet minut, než se ta sopka probudí. Pak už je to jen laciná slátanina, kdy přestože nikdo z přítomných není MacGyverovým příbuzným, dokáží si se vším poradit. Nejvíc mě rozesmávalo ustavičné překrucování skutečnosti vždy v souvislosti s lávou. Přestože i v Rozpoutaném peklu se nevyhnuli jedné opravdovské hovadině (přejetí autem několikametrového pásu lávy), tady zašli dál. Už jen zastavení toku po jedné ulici pomocí betonových káček a nebo přesunutí Tommy Lee a Anne pomocí žebříku přes to stejné jezírko lávy, necelé dva tři metry nad ní. Nebo vlastně cokoliv v poslední hodině. Tenhle film je tak strašlivě hloupej, že je až nechtěně k smíchu. Bohužel, Skleněné peklo už nikdo znovu nenatočí, i když pokud by zfilmovali další knížky Scortii a Robinsona, možná by se jim to mohlo povést. (05.03.2006)