Threads
Réžia:
Mick JacksonScenár:
Barry HinesKamera:
Andrew DunnHrajú:
Karen Meagher, Reece Dinsdale, Rita May, Anne Sellors, Phil Rose, Patrick Allen, Richard Albrecht, Ed Bishop, Michael O'Hagan, Brian Grellis, David Brierly (viac)Obsahy(1)
Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (403)
"Chvála" beznádeje. Nekompromisne, dokumentárne popisne, presne. Hoci o dokument nejde. Rozpútanie bombového besnenia s jadrovými náložami a následný radikálny úbytok obyvateľstva, ako systematicky postupujúca katastrofa, zhoršujúca sa časom. Nie, tu nejestvuje možnosť pre vybudovať tzv. novú obnovu. O nej blúzni časť filozofov pravice, a paradoxne i eko-anarchistov. Podstatou je, že nejako sa zastaví populačný rast. Následne sa radikálne sa zníži počet obyvateľov Zeme. Zvyšní ľudia následne konečne vybudujú správnu, podnikateľsky aj environmentálne zodpovednú spoločnosť, bez civilizačných defektov. Samozrejme, že ide o čisté bullshity. Absolútne popierajú jemné, no pevne ukotvené výhonky fylogenetiky a vzájomného ovplyvňovania už vybudovaných väzieb a vlákien. Tie bytostne určujú charakter spoločnosti, aj života na Zemi. Vlákna ukazujú, že po nukleárnej vojnovej katastrofe nedôjde k novej obrode, ale len k degeneratívnej mutácii. Mutácii jazyka, mutácii tiel, a z nich vyplývajúcej brutality vzťahov s minimom emócií a maximom snahy vyriešiť si ukojenie pudu výživy a sexu, bez jemnejších väzieb. Nie návrat do stredoveku, ani do praveku, ale do úplného násilného bezduchého a najmä bezkultúrneho hovna, popierajúceho umenie i krásu. Veľká pochvala za tento filmársky výnimočný počin. Miestami pôsobiaci zdĺhavo, no ústrednou myšlienkou a jej vypointovaním presný. ()
V hysterii z atomové války jsem vyrůstal. Každý den mého dětství byl den s představou atomových hřibů na obloze, každá noc byla ve znamení strachu, jakmile jsem zaslechl letadla. Byla studená válka, a tohle do nás hustili každý den. Threads je velice výchovný film. Byl bych rád, kdyby se na něj dívali školáci, a měli z toho pořádné noční můry. Aby z nich nevyrostli necitliví debilové, kteří tohle jednou spustí. ()
Co by bylo, kdyby... Tvůrci si pro diváky připravili celkem věrohodnou a snadno akceptovatelnou vizi budoucnosti. Pravděpodobně proto se snímek těší takové divácké oblibě a útočí zde na 90 %. Čekal jsem obrovský nářez, u kterého nebudu pravděpodobně ani dýchat. Po obsahové stránce je fantastický. Na plné čáře selhává forma. Tím teď nemyslím pouze stránku nějakých efektů, ty nechť vezme čert. Film z roku 1984 vás nemá potenciál okouzlit nějakou technickou stránkou po 32 letech po jeho vzniku. Úplně mě neoslnil spíš styl vyprávění. To, co snímek řekl bylo rozhodně super. To, jak to snímek řekl už super prostě nebylo. Veškeré lidské emoce a chování v krizové situaci snímek zachytil velmi dobře. Jen to bylo hrozně odosobněné. K jediné postavě jsem si nevytvořil jakýkoli vztah. Celý snímek kolem mě proplul bez sebemenší angažovanosti k ději. Příliš mě nenadchlo ani sdělování klíčových informací a statistik neatraktivní psanou formou. Film celou stopáž balancuje na hraně mezi hraným filmem a pokusem o dokument, a to v mých očích má potenciál uspět opravdu jen zřídkavě. Ani nemám pocit, že by divákům sděloval něco zásadně nového. Hrozba jaderných zbraní tu bude do té doby, dokud lidstvo nevymyslí nějaké ještě o trošku destruktivnější. V celkovém hodnocení se budu držet někde v průměru. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. ()
Hodně drsnej film, ze kterýho mi až běhal mráz po zádech (a to se mi u filmu už hodně dlouho nestalo). Těžko se to dá s něčim srovnávat, protože já nic podobnýho v životě neviděl. Ten film je v podstatě zhmotněná beznaděj. Od okamžiku, kdy dopadnou atomový bomby, je snad každá vteřina tak depresivní, že všechny ty Hollywoodský "katastrofický" velkofilmy s absurdníma rozpočtama, který by kompletně pokryly roční rozpočet kdejakýho rozvojovýho státu, vypadaj proti tomu jak pohádka pro děti na dobrou noc. Tady skutečně neni ani náznak nějaký naděje a už vůbec nepočítejte s tim, že se dočkáte kýčovitýho happy endu. Film navíc dokazuje, že pro vytvoření atmosféry vůbec nejsou potřeba žádný úchvatný triky a speciální efekty. Já můžu jen smeknout pomyslnej klobouk před jeho tvůrci a dodávám, že to vysoký hodnocení 93%, který právě teď (2.4. 2007) na čsfd má, je naprosto zasloužený. Ale abych zachoval objektivitu a jenom nechválil, tak musim napsat, že asi tak úvodních 30 min neni zrovna moc zajímavejch a později jsou některý scény už dost přitažený za vlasy (Lidi ve filmu najdou mrtvou ovci a začnou pojídat syrový maso. Snad ani po jaderný válce by nebyl takovej problém rozdělat oheň a aspoň si to maso trochu tepelně upravit.), ale stejně mi nezbejvá, než dát 5 hvězdiček. Myslim, že monolog to ve svym komentáří vystihnul celkem přesně. Já akorát za sebe můžu napsat, že jsem ani neměl chuť stavět atomovej kryt, ale spíš jsem si řikal, jakej rychlej a bezbolestnej způsob sebevraždy bych zvolil v případě, že by se taková válka rozpoutala. update 29.5. 2007 Pokud by vás zajímalo, co tomuto filmu předcházelo, tak navštivte profil filmu The war game. ()
Má to slabší rozjezd. no slabší - ono to nějak napřed celé musí začít že. Takže první třetinu zabere politikaření a první náznaky problémů. Pak přijdou bomby a zbytek je jízda peklem. O to mrazivější je že by to opravdu mohl být dokument skutečné události protože vše je absolutně uvěřitelné a bohužel velmi aktualní i v roce 2008! ()
Galéria (13)
Fotka © British Broadcasting Corporation (BBC)
Zaujímavosti (23)
- Vlákna si poprvé objednal (pod pracovním názvem „Beyond Armageddon“) generální ředitel BBC Alasdair Milne poté, co v roce 1966 zhlédl dokumentární drama The War Game, které nebylo v době svého vzniku na nátlak Wilsonovy vlády v BBC uvedeno, ačkoli mělo omezené uvedení v kinech. (classic)
- Sheffield byl vybrán jako hlavní místo zčásti kvůli své politice „bezjaderné zóny“, která vyvolala sympatie rady k místnímu natáčení, a zčásti proto, že se zdálo pravděpodobné, že SSSR zasáhne průmyslové město v centru země. (classic)
- Aby horor Vlákna fungoval, snažil se Mick Jackson některé věci nechat neviditelné. Později vzpomínal, že zatímco po odvysílání inscenace BBC obvykle ihned následovaly telefonáty s gratulacemi od přátel nebo kolegů, po prvním promítání Vláken žádný takový telefonát nepřišel. Jackson se snažil, aby se obrazy a emoce odehrávaly v myslích lidí, nebo spíše v rozšíření jejich představivosti. Jackson si později uvědomil, že lidé tam prostě seděli a přemýšleli o tom, v mnoha případech nespali a nebyli schopni mluvit. Prohlásil, že má z doslechu, že Ronald Reagan se na film díval, když se vysílal v USA. Spolu s Barrym Hinesem obdržel Jackson pochvalný dopis také od předsedy labouristů Neila Kinnocka, který uvedl, že „nebezpečí samolibosti je mnohem větší, než jakákoli rizika plynoucí z poznání“. (classic)
Reklama