Vlákna

Působivý, přesvědčivý a takřka dokumentární snímek, který i přes svůj poměrně pokročilejší věk neztrácí nic ze svého poselství či chcete-li: varovný prst, jenž tímto filmem Mick Jackson hrozivě vztyčil, zůstává stále ve vzduchu. V naprosto realistickém až pedantickém zpracování je zobrazen stav společnosti v době vážné krize, jež předchází atomové válce, její vlastní průběh a následná léta po ní, která jsou doprovázena tragickým úpadkem společnosti ve všech myslitelných významech. Počínaje národním hospodářstvím a vzděláním (důležitým pro rozvoj jakékoli společnosti) konče. Nedostatkem napětí film rozhodně netrpí. Především díky všudypřítomné televizi a novinovým titulkům je divák vtažen do atmosféry celosvětové krize, která je zde sice vyvrcholením studené války, ale lze ji chápat univerzálně a zasadit si ji klidně do současného geopolitického kontextu. Ostatně v tomto snímku je jádrem sporu Irán, který dnes hraje též nezanedbatelnou roli v tvorbě mezinárodního napětí... Co bych osobně filmu vytknul, je (když odhlédnu od pochopitelných úskalí televizního zpracování) jeho občasná přehnaná doslovnost. Komentátorův hlas nás s pomocí psaného titulku informuje o účincích atomového výbuchu, které jsou vzápětí polopatisticky dokumentovány detailními záběry, čímž se sdělení zdvojuje a alespon na mě to místy působilo dojmem amatérské režie. Kromě toho mi tam chyběl pokus o zobrazení (případně jen letmé zmínce) o mezinárodní pomoci, která by jistě v následujících letech po vlastím útoku následovala a katastrofu alespon trochu zmírnila. Nechce se mi věřit, že by v tom mezinárodní společenství Anglii nechalo samotnou (pokud by samo nebylo terčem podobného útoku). Přesto jsou Vlákna výborným příspěvkem k protiválečným filmům, kterých není nikdy dost, třebaže (bohužel) jejich dopad na zabránění dalším a dalším konfliktům je nulový... (17.09.2008)

No nevím, nemůžu si pomoct, ale dle mého názoru silně nadhodnocený film. Na toto téma mi přišel o dost lépe zpracovaný Americký Den poté který vzniknul o rok dříve. Tady mě příliš nezaujali postavy ani to polodokumentaristické zpracování. A taky tady vidím až moc prvoplánovitou snahu šokovat publikum za každou cenu, ale tak dobře nebudu nadávat. Film podobného stylu asi nemůže i vzhledem k tématu úplně zklamat, ale Day After mi prostě přišel komplexnejší a propracovanější. Vlákna vidím pouze na lehký nadprůměr.60% (16.07.2016)

Nadčasová vec, dovolím si tvrdiť - KULTOVÁ záležitosť, ktorá dokonale vyobrazuje hlúpotu ľudstva, no najmä chamtivosť nenažratých, ktorí si na úkor obyčajných ľudí, dokazujú svoje ego. Najsmutnejšie na tomto snímku je ale to, že je momentálne viac aktuálny, akoby si divák mohol myslieť. Človeku sa nechce veriť, že ide o TV snímok. Veľmi solídna, frustrujúco depresívna záležitosť. (11.04.2022)

Threads nejsou epická hrdinská postapokalyptická story, to jen pro pořádek a na začátek. Kombinují příbehy obyčejných lidí s dokumentem o válečném konfliku, připravenosti Británie na útok i následným vývojem po něm. Menší rozpočet je znát: Nejsou zde k vidění žádné epické široké či masové záběry, naopak detaily na pár lidí či jen na obličej. Dění v okolním světě i ve zbylých částech Británie je většinou pouze vypsáno, jsou použity fotky či šikovně nastřižené záběry odjinud. Ale to není na škodu. Někoho odradí od dokoukání, mě od absolutního hodnocení, emoční nezaujetí filmu s převahou čistě informativního pohledu. Ovšem k vidění doporučuju všem. (13.01.2010)

Hodně drsnej film, ze kterýho mi až běhal mráz po zádech (a to se mi u filmu už hodně dlouho nestalo). Těžko se to dá s něčim srovnávat, protože já nic podobnýho v životě neviděl. Ten film je v podstatě zhmotněná beznaděj. Od okamžiku, kdy dopadnou atomový bomby, je snad každá vteřina tak depresivní, že všechny ty Hollywoodský "katastrofický" velkofilmy s absurdníma rozpočtama, který by kompletně pokryly roční rozpočet kdejakýho rozvojovýho státu, vypadaj proti tomu jak pohádka pro děti na dobrou noc. Tady skutečně neni ani náznak nějaký naděje a už vůbec nepočítejte s tim, že se dočkáte kýčovitýho happy endu. Film navíc dokazuje, že pro vytvoření atmosféry vůbec nejsou potřeba žádný úchvatný triky a speciální efekty. Já můžu jen smeknout pomyslnej klobouk před jeho tvůrci a dodávám, že to vysoký hodnocení 93%, který právě teď (2.4. 2007) na čsfd má, je naprosto zasloužený. Ale abych zachoval objektivitu a jenom nechválil, tak musim napsat, že asi tak úvodních 30 min neni zrovna moc zajímavejch a později jsou některý scény už dost přitažený za vlasy (Lidi ve filmu najdou mrtvou ovci a začnou pojídat syrový maso. Snad ani po jaderný válce by nebyl takovej problém rozdělat oheň a aspoň si to maso trochu tepelně upravit.), ale stejně mi nezbejvá, než dát 5 hvězdiček. Myslim, že monolog to ve svym komentáří vystihnul celkem přesně. Já akorát za sebe můžu napsat, že jsem ani neměl chuť stavět atomovej kryt, ale spíš jsem si řikal, jakej rychlej a bezbolestnej způsob sebevraždy bych zvolil v případě, že by se taková válka rozpoutala. update 29.5. 2007 Pokud by vás zajímalo, co tomuto filmu předcházelo, tak navštivte profil filmu The war game. (02.04.2007)