Dobytí pólu

Takový vyčpělý pozdní Méliès. Někteří považují Dobytí pólu za jeho mistrovské dílo, ale oproti jiným jeho snímkům se v něm nenachází nic inovativního. Vidíme stále ty stejné motivy, stále stejné triky a jenom lehce obměněný příběh. Rozdíl jedné dekády mezi tímto filmem a Cestou na měsíc není bohužel vůbec poznat. (23.05.2011)

Všechny tyto staré snímky hodnotím za 3, pokud to není nějaký opravdu extra kousek (4) nebo naopak (2). Jak jsem psal jinde a budu psát v každém komentáři k těmto filmům: nepřísluší nám dnes hodnocení podobných snímků. Tři hvězdy jsou spravedlivý kompromis. Člověk na to kouká s údivem a přesto si až úplně nedokáže představit vzrušení z těhle filmů na počátku minulého století. Dneska už je skutečný hřích nechat nás tady tyhle vůbec první filmy hodnotit. Nikdo z nás už nedokáže ocenit jejich kvalitu. Kdo dá 4 nebo 5 hvězd tak dle mého dává jen pro jakýsi vnitřní klid a nutkající touhu tyhle filmy ocenit co nejvýše - vždyť jde o základy všeho, co bylo potom, všeho na co se nyní koukáme. Kdo dá odpad nebo jednu hvězdu, musí s určitostí hodnotit dle dnešních měřítek a to bohužel nejde. Proto dávám 3 hvězdy. Viděl jsem pár dalších takto starých snímků a byly o něco lepší. Tady chybí větší a hlubší děj, některé scény jsou nadmíru dlouhé. Obdivuji herecké nasazení té doby, kdy nebylo možno vyjádřit se slovy. Gestikulace herců je dnes až komická, ale co měli dřív dělat :-)...Místy je to máchání a lámání rukama až nesnesitelné :-)...Zabití sněžného muže jakýmsi dělem nebo kulometem také vypadá jak parodie na horor, ale nejkrásnější bylo zahřívání zmrzlých dobrodruhů, které připomínalo nějaký divošský rituál :-D....Jednoduše jsou tyhle filmy základem a klasikou všeho, nemusíte je uznávat, můžete se jim smát, ale první místo jim nikdy nevezmeme. Chtěl bych se vrátit v čase a vidět všechny ty udivené tváře diváků, když se z vod oceánu vynoří netvor připomínající sněžného muže, když se zřítí v plamenech létající balón. Představa, že všichni byli několikanásobně paf, než mi při sledování dnešních trháků je tak vzdálená a přitom tak skutečná. (23.02.2012)

Souhlasím, že tady se již Méliès dost opakuje jak v struktuře příběhu, tak některými nápady a ač se je v Dobytí pólu rozhodně stále na co dívat a upoutají jak hrané, tak animované a trikové prvky, dvojnásobná stopáž v podobě celé půlhodiny z toho pro mě dělá o třídu slabší film oproti Cestě na Měsíc a Cestě do nemožna. Taky oproti zmíněným verneovkám tu chybí ty fascinující přidané barvy, které se tentokrát objevují jen v animované sekvenci letu. Ta je hezky udělaná, ale místy jsem měl pocit, že by lépe fungovala, kdyby byla o něco kratší. Celá závěrečná sekvence s ozrutným ledovým monstrem je však úžasná. (13.02.2023)

Zaslúžilý priekopník svetovej kinematografie, francúzsky režisér Georges Méliés, necúvol pred žiadnou témou. Konkrétne v tomto prípade natočil jeden z prvých dobrodružných sci-fi filmov. Expedícia skupiny vedcov na severný ľadový pól sa nečakane začne komplikovať už od samého začiatku, keď pri pristávaní havaruje ich lietaldo. To nie je však ešte to najhoršie, čo sa im na tomto studenom, nehostinom mieste prihodí. Čaká ich totiž stretnutie s obrovským, ľudožravým, ľadovým mužom. *** (22.01.2010)

Nádhera, dějová skladba vlastně ta samá jako u Cesty na Měsíc, vědci rokují, vědci před odletem, let, dobrodružství na místě, po návratu. Ale tak je to cestopis a jak jinak ho vyprávět, že ? Méliès zůstal věrný svému pojetí filmu i v době, kdy už frčelo něco zcela jiného, moderního a velkolepého, na jeho sny a imaginaci už přemlsané publikum moc neslyšelo , a i proto bylo Dobytí pólu vlastně jeho labutí písní a on semlet mlýnským kolem dějin upadl do zapomnění. Dobytí pólu je nádherný film plný nápadů, života, humoru i poetiky. A právě kvůli posledně zmíněnému jsem si třeba tu zde vytýkanou pasáž letu mezi souhvězdími nadmíru užil. Silnějších pět než pro Cestu na Měsíc. (03.11.2014)