Sorjonen

No jo, jak se někde najde zazděná mrtvola, hned je mi jasné, že mě případ zaujme. Už jsem to psal několikrát, ale fakt je jisté, že je se mnou něco špatně. Já bych se ani nemohl svěřit psychologovi; to se takhle člověk rozpovídá a najednou zjistí, že stráví zbytek života ve vypolstrované cele. Ale zpátky k seriálu- sedmá epizoda mě zaujala nejen kvůli výplni zdí finských bytů; ani na moment jsem se nenudil a už se těším, jak to Sorjonen rozlouskne. P. S. Ten bystrouš, který napsal pro Netflix obsah k tomuto dílu, by se měl na epizodu podívat, možná by mu došlo, jakou to sepsal kravinu. (18.09.2021)

Tento závěr minisérie patřil jednoznačně k těm vydařenějším pokud nebyl zatím vůbec nejlepší, a to i přes to, že tvůrci cestou za zvoleným cílem občas prostrčili čtvereček trojúhelníkovým otvorem. Jo, jo, logika bývá občas svině nepohodlná. Případ byl krajně zajímavý, nechybělo napětí, došlo ale i na vtipné momenty a já jsem se tak mohl po celou dobu velmi dobře bavit. Jen mě tentokrát zmátlo, že jsem byl v průběhu vyšetřování několikrát o krok před Sorjonenem. Buď se ze mě tedy stává geniální kriminalista, nebo byl scénář průhlednější než obvykle. Pokus o hru na city v průběhu hry na klavír u mě už tradičně hanebně selhal, o to víc mě v závěru pobavila Lena. Už jsem slyšel lidi posílat někoho do různých míst, ale do kartónové krabice... To tu bylo poprvé:-)) 4*+ (18.09.2021)

Finové přišli s dalším případem, ale já si tentokrát nejsem příliš jistý, jestli se pustili správným směrem. Home invasion ve spojení s vyšetřováním mě příliš nebralo; asi to bylo tím, že tady logika dostávala na frak víc, než jsem byl zatím zvyklý. Pokud by se tvůrci obešli bez podivné zápletky se dvěma blby, hodnotil bych určitě výš. (19.09.2021)

Ani finále minisérie respektive celé druhé sezóny mě zrovna nenadchlo. Dění ve Finsku (tedy v domě Sorjonenových) bylo kvůli mozkovému trustu Dua Dementos vyloženě na pěst, zatímco Lenina ruská anabáze vypadala jako vypůjčená z Majora Zemana. Jen úhel pohledu byl jiný. Mám pocit, že i když u Degermanových ubývá rodinných příslušníků i zaměstnanců, Sorjonen si jejich rodinou své mozkové závity ještě několikrát potrápí. Abych to shrnul- nic moc, příliš mě to nebralo. 3*- (19.09.2021)

Třetí a zároveň závěrečná sezóna se tvůrcům povedla znatelně více než předchozí řada. I tady se mouchy našly, ale nebyly to zas až takové roje. Proti druhé sérii byla ta třetí mnohem vyrovnanější, logika nebyla surově mučena rozžhavenými nástroji, a až na občasné excesy jsem se vlastně po celou dobu dobře bavil. Finové touto řadou dovedli seriál do zdárného konce, přičemž se zdárně vyhnuli nabízejícím se patetickým scénám. To hodnotím vždycky kladně. (26.09.2021)

Tvůrci mi sice zpočátku způsobili v hlavě střídáním časových rovin trochu chaos, s tím, jak jsem si postupně vybavoval jména a souvislosti z předchozích dílů, mi začalo dění postupně dávat smysl, takže jsem se mohl dobře bavit. Tvůrci se mě sice snažili v určitých momentech rozplakat, ale protože jsem svině houževnatá, na kapesníky opět nedošlo. Doplnění Sorjonenova starého případu mě hodně bavilo, to se Finům povedlo. (20.09.2021)

Vždycky jsem měl (a pořád mám) hezký vztah k ženám, což by mě dnes mohlo nepěkně zweinsteinovat, takže mě úvod druhé epizody potěšil; když už někoho zakrysovat, ať je to radši chlap. Situace se sice později zkomplikovala, ale celkový genderový výsledek 2:1 považuji v tomto seriálu za úspěch:-) Sorjonenův Moriarty je opět na scéně, takže jsem zvědav, čeho se ještě dočkám. (22.09.2021)

No, nevím, jestli to Finové trochu nepřekombinovávají, ale od druhé části případu jsem očekával větší spád a méně podivných setkání s mistrem nepostřehnutelných příchodů a odchodů. Případ na mě sice jako celek fungoval, ale tohle překombinované finále mě moc nebralo. Taky mě dost mrzí, že se tvůrci uchýlili k profláklému setkávání s lidmi, s nimiž už bychom se setkávat neměli. (22.09.2021)

Po čtvrté epizodě (respektive po prvním dílu nové minisérie) se odvážím doufat, že se tvůrci oprostili od nešťastných rozhodnutí z předchozí části. Případ se zatím rozvíjí zajímavě, a na to, že všechno začalo v domově pro seniory, jsem se až nečekaně bavil. Podezřelých máme na úvod jako u Agáty Christie, všichni vyšetřovatelé se zdáli být v obvyklé formě a i Janina v sobě objevila jeskynního člověka. Sice jí to u mě už nepomůže, ale snaha se cení. (23.09.2021)

No, nebudu předstírat, že mi chaos v časové posloupnosti nedělal problémy. Zpočátku jsem měl dokonce pocit, že jse si omylem pustil předchozí epizodu. Postupně jsem se ale dokázal naladit na stejnou vlnu s tvůrci seriálu a došlo mi, že tento díl hlavně vyplňuje bílá místa v již viděném. Vyšetřování lehce stagnovalo (měl jsem pocit, že Sorjonen vyčkává na moment, kdy mu zbude jen jeden podezřelý, který se tak automaticky stane pachatelem), Janina byla zase jednou "ve formě", ale i tak jsem se bavil. 4*- (23.09.2021)

Tentokrát mě Finové se svými časohrátkami nezaskočili, byl jsem na ně plně připraven, takže jsem v ději netápal, jak se mi to stalo na začátku páté epizody, problém jsem měl ale s něčím jiným. Celý příběh se mi zdál být tuze rozmělněný, vyšetřování se rozbíhalo do přílišného množství odboček a chvílemi jsem měl pocit, že už je mi vcelku jedno kdo, co a komu způsobil. Do toho nám v rodině Sorjonenových dorostl opravdový magor a já jsem byl nakonec rád za závěrečné titulky. (24.09.2021)

Tak i sem už se dostal případ spojený s náboženskou komunitou, a to mě velice těší, jelikož jsem pevně přesvědčen o tom, že je víra (nebo spíš instituce z ní těžící) pěkné svinstvo, a je tedy potřeba o tom neustále informovat. Ostatně i tady se hned v úvodu ukázalo, že ač se jednotlivá náboženství velice liší, dá se v nich najít jeden společný bod. Vyšetřování mě každopádně bavilo, okolnosti případu byly zajímavé, takže doufám, že mi spokojenost vydrží až do konce této minisérie. (25.09.2021)

Jsem rád, že jsem nedoufal marně. Tvůrci dotáhli v osmé epizodě případ do zdárného konce, aniž by se dopouštěli výrazného znásilňování logiky, tentokrát mé spokojenosti nepřekážel ani duševní vývoj Sorjonenovy dcery, protože se ukázalo, že měla pro své jednání pochopitelný a mně i vcelku sympatický důvod, jen to provedení bylo přece jen značně bezohledné. No, Sorjonen rozlouskl další záhadu, už mě čekají jen dva díly, a pokud se povedou alespoň takhle, mohl by mi seriál možná začít i chybět. (25.09.2021)

Jeden by si už skoro říkal, že tvůrci na své dřívější větší či menší náznaky zločinného spolčení ve firmě Degerman snad i pozapomněli, ale s novým případem jsou zase zpět. Vrací se ovšem taky Sorjonenova Nemesis, což mě trochu zneklidnilo, protože poslední Maasalova účast určitě nepatřila k tomu nejlepšímu, co seriál přinesl. Devátá epizoda mi naštěstí žádná zklamání nezpůsobila; děj mě zaujal, na nudu ani nevěřícné kroucení hlavou nad účelovým ohýbáním logiky nedošlo, takže zatím fajn. (26.09.2021)

Hned, jak dopíšu tuto recenzi (dříve výstižněji komentář) začnu na Heuréce hledat nějaký levnější (ale výkonný) odkorňovač. Nás kriply je totiž možno urazit i pouhým křivým pohledem a lidské tělo, které tímto strojem projde, se vyznačuje mnohem lepší skladností.  Ale to jsem odbočil. Závěr minisérie třetí sezóny i celého seriálu nebyl špatný, bavil jsem se u něj, jen se opět ukázalo to, co jsem finským tvůrcům po celou dobu trochu zazlíval. Vždycky měli slabou koncovku. I tady tak působil finální střet Sorjonen vs Mastermind poněkud chudě. (26.09.2021)