Sorjonen

Finský kriminální seriál mi nabídl přesně to, co od severské tvorby s touto tématikou očekávám. Zpočátku jsem dokonce chvílemi uvažoval o tom, že se tvůrci až příliš inspirovali seriálem Bron, postupem času se ale Finové vydali vlastní cestou a já můžu konstatovat, že se jim na ní vcelku dařilo. Jejich snaha nebyla bez chyb, hlavně druhá řada měla velmi nestálou kvalitu, vadila mi i určitá nedotaženost a uspěchanost v závěrech většiny z jednotlivých případů, ale s celkovým výsledkem jsem byl spokojen. (26.09.2021)

První sezóna seriálu mě bavila, ale necítil jsem, že bych byl finskými tvůrci příliš ohromen. O tom, že mi vadily uspěchané závěry jednotlivých minisérií, už jsem psal v komentářích/ recenzích k epizodám, navíc jsem se nemohl zbavit dojmu, že se Finům velice líbil Most, a protože žádný vhodný nenašli, natočili si takovou Karelskou šíji. Ale dost bylo rýpání, u první řady jsem se dobře bavil a pokračování určitě nevynechám. (14.09.2021)

Z pilotního dílu mám smíšené pocity. Hlavní hrdina při vyšetřování dedukuje způsobem, za který by se nemusel stydět ani Sherlock Holmes, v osobním životě ale občas lehce tápe. U seveřanů už je to vcelku zažitý model, což mi v kombinaci s už tradiční pochmurnou atmosférou signalizovalo, že mě asi nečeká žádný překvapivý zážitek. Na druhou stranu ale přiznávám, že mě děj zaujal, takže, i přes všechno své předchozí frflání, hodnotím ze startu třemi otevíracími kousky. (06.09.2021)

Všechny předvídatelné záležitosti, kterých se seveřané ve svých kriminálkách dopouštějí, byly přítomny i ve druhé epizodě, ale zjistil jsem, že už je mi to jedno. Scénáristé se totiž evidentně snažili (úspěšně) o to, aby nenapsali jen řadovou blbost bez nápadu, a já jsem se tak mohl podívat na díl, v němž všechno hezky fungovalo, nechybělo napětí, bavily mě interakce mezi hlavním hrdinou a jeho kolegy i rodinou, a jestli to tak půjde dál, mohl bych být se seriálem hodně spokojen. (07.09.2021)

Třetí epizoda mi evokovala Kinder vajíčko, když se v závěru ukázalo, že šlo vlastně o finále minisérie, která byla ukryta v první sezóně. Bystře jsem se tedy podíval na názvy dalších dílů a zjistil, že to takhle ti kujóni finští provedli s celou první řadou. A to jsem si myslel, že mě ničím nepřekvapí.  I přesto, že jsem našel nějakou tu chybu, necítím potřebu nějak to tu rozmazávat, protože u mě jasně převládla spokojenost. (08.09.2021)

Navzdory tomu, že pro mě byl start čtvrté epizody jedním velkým chaosem, kterému v žádném případě nepomohlo poskakování v čase, jsem se nakonec rozhodl pro slušné hodnocení, protože všechny ty nakousnuté záležitosti začaly postupně dávat smysl, a já jsem přestal trpět dojmem, že mi přes noc odumřely buňky zodpovědné za analytické myšlení. 4*- (10.09.2021)

Ale jo, i u finále druhé minisérie první sezóny jsem se docela bavil, pro mě ale Sorjonenův druhý případ nedosáhl kvalit předchozího vyšetřování. Už ústřední téma mi přišlo výrazně slabší, ruku (pomyslnou) v ruce (taktéž pomyslné) s tím pokleslo (až vymizelo) napětí, a tak se nedalo předpokládat, že bych hodnotil stejně vysoko jako u Domečku pro panenky. Nuda mi sice nehrozila ani náhodou, ale i tak to bylo citelně slabší. 3*+ (10.09.2021)

Stále ještě sleduji první sezónu, a už potřetí jsem na začátku:-) To jsou paradoxy. Ještě to nemůžu tvrdit s jistotou, ale zatím se mi zdá, že třetí minisérie přišla s lepším příběhem, než tomu bylo v té předchozí. Mě tedy děj šesté epizody bavil a budu doufat, že tvůrci následující díl nepokazí a nenaruší tak mou prozatímní spokojenost. (11.09.2021)

Nepokazili a nenarušili! Sedmá epizoda měla všechno to, co má dobrá kriminálka mít; tvůrci spáchali velmi slušnou atmosféru, tentokrát nezapomněli ani na kvalitní napětí a výsledek na mě působil mnohem lepším dojmem než předchozí případ. Jen nevím, co přesně plánují provést s Káťou (pro anglofily Katjou respektive Katyou). Pokud dříve potřebovala psychologa, teď už to zřejmě bude psychiatr, a jestli to takhle půjde dál, bude zralá na teplou, studenou a do klece. Jo, jo, zlatá kartónová krabice a pár starých košil... (11.09.2021)

Sorjonenův čtvrtý případ měl sakra dobrou otvíračku; podobný dojem na mě udělala i náhle oživlá mrtvola pod voňavými stromečky ve Fincherových Sedmi. Takové ujetosti mám rád, což o mně asi něco vypovídá. No, každý jsme holt nějaký. I Sorjonen. Epizodu hodnotím jako povedenou; nechal jsem se hladce vtáhnout do děje a dobře jsem se bavil. 4*+ (12.09.2021)

Pokud by tvůrci měli na něčem opravdu zapracovat, byla by tím úplná finále jednotlivých případů. Každou minisérii si po celou dobu užívám, pak přijde závěr, a já mám najednou neodbytný pocit, jakoby mi člověk, kterému důvěřuji, ukradl peněženku. Je to vždycky takové: "Honem, honem, ať můžeme zhasnout a dát si něco k jídlu". Myslím, že bych si jako divák, kterému se seriál líbí, zasloužil propracovanější finále. Jinak mi ani nevadilo, že tady poněkud chybělo napětí, průběh vyšetřování mě bavil natolik, že mi tuhle absenci vynahradil. (12.09.2021)

Desátá epizoda nedisponovala žádným zběsilým tempem, o to víc bylo zvláštní, jak byla nabita událostmi. Mizeli lidé i prasata, umírali lidé i prasata, byli porcováni lidé i prasata, a to vše probíhalo téměř bez pohledu na krev. Respekt. Vadilo mi vlastně jen to, že se příběh točil kolem dcery hlavního hrdiny, kterou jsem si zrovna neoblíbil; to je ale osudem dětí většiny vyšetřovatelů z filmů a seriálů, takže se dá předpokládat, že je chyba ve mně. 4*- (14.09.2021)

Tak nakonec došlo i na oblíbený souboj mozků mezi vyšetřovatelem a podezřelým, přičemž Sorjonen trestuhodně vynechal pokrokové výslechové metody našeho inspektora Trachty, díky nimž by se podezřelý zlomil (a stal se tak pachatelem) už po deseti minutách. Ale teď vážně- výrazně mi tady chybělo napětí, protože mi bylo vcelku jasné, že se vše v dobré zvrátí, takže jsem se neměl proč rozrušovat. No, tentokrát to pro mě bylo znatelně slabší. (14.09.2021)

Druhá sezóna seriálu byla zvláštně nevyrovnaná. Úvodní minisérie nestála za mnoho, tvůrci mi naštěstí tohle zklamání vynahradili třemi kvalitními případy, ale obě závěrečné epizody této řady patřily spíše mezi ty nepovedené. Přesto mě solidní střed série přesvědčil o tom, že na to tvůrci stále mají, takže si jejich práci na třetí sezóně určitě zkontroluji. 4*- (19.09.2021)

Po skončení první epizody druhé sezóny bych řekl, že by se první minisérie mohla jmenovat "Dohnáni minulostí". Nevím, nějak nemůžu říct, že by mě díl oslovil; část děje byla sice zajímavá, část mě ale příliš nebavila. Bylo by fajn, kdyby se víc vyšetřovalo a míň rozvíjelo rodinné drama, protože mám ke Káti (stejně jako k oběma Sorjonenkám) spíše negativní vztah, a tudíž jsou mi vcelku ukradené. (15.09.2021)

Finále první minisérie druhé sezóny bylo pro mě zklamáním. Faktem tedy je, že už průběh předchozí epizody naznačil, kudy se asi bude příběh ubírat, ale ani tak jsem potom, co Finové předvedli v první řadě, nečekal takové kiksy v logice, k nimž tady docházelo. Bylo to poprvé, co jsem byl s tímto seriálem opravdu nespokojen a jen doufám, že další díly budou už jen lepší. P. S. Káťa. Jak si mám do prrr...kenné ohrady oblíbit postavu, která opakovaně předvádí inteligenci vyzrálé dubové fošny? (15.09.2021)

No vida! Druhý případ mě od počátku zaujal mnohem víc než ten předchozí, epizoda si po celou dobu udržovala lehce tajemnou atmosféru, a jak to tak vypadá, sovy zase jednou nebudou, čím se zdají být. Ale jo, tvůrci si u mě tímto dílem napravili reputaci, kterou si pošramotili minulou rodinně- dramatickou záležitostí, a budu věřit, že si to hned v další části zase nepokazí. (16.09.2021)

To byl ale zapeklitý případ, ještě teď se nedokážu rozhodnout, kdo byl vlastně ve finále obětí a kdo pachatelem. No, a když mě tvůrci seriálu dokáží dostat do takového stavu mysli, je evidentní, že to dělají správně. Kvalitativní skok mezi první a druhou minisérií byl pro mě obrovský; tentokrát jsem se zase moc dobře bavil a o nudě nemůže být vůbec řeč. 4*+ (16.09.2021)

První minisérie druhé sezóny mě fakt vyděsila, druhá všechno napravila a třetí by to zjevně mohla ještě posichrovat. Pátá epizoda mě velice bavila, přestože mi ji trochu kazila Sorjonenova domácí situace. Ve zprávách je to samý covid, ve filmech a seriálech zas jen rakovina. To fakt nemůže někdo umírat na sněť nebo vozhřivku? Alespoň by byla změna. Nový případ je pro mě každopádně zajímavý, Sorjonen v netypické situaci tomu taky přidává svoje, takže jsem si to vcelku užíval. (17.09.2021)

Tvůrcům se podařilo udržet kvalitu z předchozího dílu i v šesté epizodě, takže jsem se opět dočkal velmi dobré minisérie. Případ byl zajímavý a vlastně i napínavý od počátku až do konce, vyšetřování mě fakt bavilo, ale pravdou zůstává i to, že mě některé postavy vyloženě iritují. Nebudu je jmenovat, protože bych se trapně opakoval. Jsem sice realista, ale i tak se odvážím doufat, že další případy budou v podobné kvalitě. (17.09.2021)