Súmrak dňa

Majordomus Stevens, vysněný vzor všech komorníků, je jednou z nejšťavnatějších a nejnezapomenutelnějších postav filmové historie. Za každou cenu odměřený, nikdy neodhalující své skutečné city, na druhou stranu to uvnitř něj vře, ale vždycky z každé situace vybruslí s obličejem pokerového hráče a se slůvky "Dobře tedy, mějte se hezky. Dobrou noc." Dokonce ani když je přítomný u nějaké významné události (zde v podobě setkání, které předcházelo Mnichovu), vždy se soustředí pouze na to, aby přítomné dobře obsloužil a do ničeho nijak nezasahoval. Lépe to snad ani zahrát nešlo a já smekám před Anthony Hopkinsem, že tuhle náročnou roli uhrál s takovou grácií. James Ivory se pak musel na takovém sídle sám narodit, protože režíruje stejně odměřeně, jako pan Stevens mluví se slečnou Kentonovou a bezchybně vystihuje atmosféru zdánlivě poklidného rodinného sídla. Ke konci sice už trošku zdlouhavější, ale jinak to snad ani zakončit nešlo. Poslední slůvko u mě patří Emmě Thompson, která byla Hopkinsovi více než vyrovnanou partnerkou. Jednou chci takové místo jako je Darlington taky vlastnit... (07.03.2010)

Great unspoken romance. Jedny z největších podělů, jak ve filmech, tak v životě, jsou ty, kdy se dvě osoby milují a nemohou či nedokáží být spolu. Protože si ani nikdy neřekli, co pro sebe navzájem znamenají. Anthony Hopkins a Emma Thompson rozehrávají svůj excelentní part a veškeré city sobě navzájem projevují pouze pohledy, pouhou přítomností či obyčejnými rozhovory, za nimiž se skrývá nevyřčená pravda a skryté emoce. Snímek velmi rychle uběhl a jeho závěr jakoby říkal, že ty, se kterými nemůžeme být, avšak stále na ně myslíme, znamenají pro nás nejvíc a okamžiky s nimi pro nás byly ty nejkrásnější časy, budeme vždy milovat, ač naše city k nim zůstanou navždy nevysloveny. (12.04.2012)

,,SLEČNA KENTONOVÁ?" ,,PÁN STEVENS, JE MI TO VEĽMI ĽÚTO. VÁŠ OTEC PRED NIEKOĽKÝMI MINÚTAMI ZOMREL." ,,...ACH, ÁNO..." ,,JE MI TO NAOZAJ VEĽMI ĽÚTO ... KIEŽ BY SOM VÁS MOHLA DÁKO UTEŠIŤ..." ,,...ÁNO..." ,,NEPôJDETE ZA NÍM?" ,,SOM TERAZ VEĽMI ZANEPRÁZDNENÝ, SLEČNA. SNÁĎ AŽ ZA CHVÍĽU, ÁNO?" ,,KEĎ JE TO TAK, DOVOLÍTE MI ZATLAČIŤ MU OČI?" ,,BOL BY SOM VÁM VEĽMI VĎAČNÝ, SLEČNA. ...ĎAKUJEM. ...ĎAKUJEM. ...SLEČNA, OTEC BY SI PRIAL, ABY SOM POKRAČOVAL V PRÁCI. NEMôŽEM HO SKLAMAŤ." ,,NIE... SAMOZREJME, ŽE NIE, SAMOZREJME." ,,ĎAKUJEM." __ Nemám, čo by som viac dodal k tomuto ozajstnému filmovému skvostu. Ten rok kraľoval Oscarom Spielbergov zoznam, takže aj to je dôvod, prečo ostalo len pri nomináciach. (2137. hodnotenie, 111. komentár k filmu) (30.03.2012)

Vôbec nie som nadšený z tohto filmu Jamesa Ivoryho z roku 1993, ako tu líčia podaktorí kolegovia, aj moji obľúbení. Nevravím, že je vyslovene súci na zatratenie, ale úprimne by som ho nechcel vidieť znovu, aj keď si v ňom zahral skúsený Tony Hopkins, ktorého rešpektujem viac za Slonieho muža, ako za Mlčanie Jahniat. Dejstvo je postavené v prvom rade na ňom a odohráva sa v dvoch časových úsekoch, t.j. pred druhou svetovou vojnou a po jej skončení, pár rokov. Robustné panstvo na DARLINGTON HALL a v ňom sa predstavuje „herecký koncert” dvoch pozoruhodných hercov, kde absentuje ich hocaký progres, čiže postavy sa nevyvíjajú, stoja na mieste, stagnujú, nie sú ničím extra zaujímavé. Bolo tu cítiť zvláštnu atmosféru, ktorá neveštila nič dobrého, pretože sa schyľovalo k brutálnemu konfliktu, ktorý sa postupne rozšíri do celého sveta. Pochválil by som predsa niektoré technické zložky filmu, napríklad - hudbu, kostýmy, či občas kameru, ale určite nepochválim neprehľadný strih, no najmä úplne sprostý záver filmu, ktorý ma jednoducho vyviedol z miery ! PS : Prvý krát som sa pozrel na budíky, keď sa blížili dve hodiny, a tak by som nepovedal, že by som sa nudil, nájde sa tu pár momentov, ktoré ma bavili, napríklad scény Hugha Granta a „muža z ocele” Christophera Reevea, ale zase pozorovať túto vec vo svojej celej podobe, nie je najlepší nápad. Riadiť sa podľa výborných recenzii a vysokých hodnotení, je z môjho pohľadu - obyčajný podraz na diváka, aspoň na mňa, ktorého to neoslovilo ! (17.06.2018)

Ve zkratce a bez nadsázky se dá Soumrak dne označit za mimořádně působivý precizně natočený snímek, jeden z těch zásadních titulů, které rámují vývoj určitého žánru a stávají se součástí jeho zlatého fondu. Psychologická studie muže, který loajalitu a striktní plnění služebních povinností povýšil na absolutní cíl a obětoval mu svůj osobní život včetně šance založit vlastní rodinu, je zasazený do období 30.-40. let minulého století, kde se na honosném sídle britské aristokracie neodehrával pouze tradiční společenský život vyšších vrstev, ale i politická setkání na nejvyšší úrovni, která se stala přípravou a předehrou 2. světové války. Majitel panství totiž patřil ke strůjcům politiky appeasementu. Divák tak může zprostředkovaně sledovat, jak se při setkání těch, kteří se považovali za společenskou elitu, rodilo selhání vedoucí až k milionům mrtvých a několika zpustošených kontinentů. V každém případě si divák může odnést zážitek ze špičkového herectví Anthonyho Hopkinse a Emmy Thompson. Celkový dojem: 95 %. (20.08.2014)