Ghostland

Sahat barbinám na kundu je dozajista oblíbenou kratochvílí nejen leckterého zmutovaného vyžraného potrata s rozštěpem, ale zjevně také celé kohorty zdejších tak zvaných největších hororových expertů. Což se vlastně může mnohdy i překrývat, protože přesně takhle si některé ty latentně sadistické panice zpoza monitoru představuju a jsem přesvědčen, že nejsem daleko od pravdy. Na základě jejich narušených textových projevů pak vždy úplně živě vidím, jak jim přes tu díru v horním rtu u podobných spektáklů tečou sliny na ztvarohovatělé pneumatiky, přičemž freneticky honí své mikrošuliny rukou od prasečí krve, až se jim potí pleše, a tou druhou kombinačkama mačkají hlavu křečka, jehož jim na pětatřicáté narozeniny koupila neméně otylá maminka s vyhnitým chrupem, kterou tenkrát v zoufale nemrdaných čtyřiceti konečně alespoň znásilnil bullteriér. Teda až na LIVINGDEADA, který se již několikrát přiznal, že u toho „jen“ prstí ségru. Na něj byl ale snímek očividně příliš komplikovaný, protože postavy mluvily v souvislých větách, děj měl dvě roviny a do tolika už jeho mitochondrie neumějí napočítat. U těchto filmů tedy vždy dochází ke vzácné symbióze, neboť dizertačku by si každý začínající patopsycholog levou zadní zmáknul i na panu Logié, načež by nařídil okamžitou hospitalizaci. Ten má sice svá nejlepší Mučednická léta již za sebou, avšak stále umí posmerfovat obskurně bizarní atmosféru s hlavou a patou, plnou explicitního násilí a zjevných náznaků sexuálních deviací alá Nemrtvý Robert, kterou navíc dokáže i solidně natočit. O originalitě sice už nemůže být řeč, protože náš úchylný žabožrout evidentně nepokrytě nakupoval tady a tady, nicméně i tak jeho taškařice o tom, jak Elis Kůpr a prasátko z Lůnyťůns hodinu a půl roztomile týrají Gilmórovic piče, rozhodně nenudí a dokáže navodit fuckt divné pocity, až jeden přemítá, jestli by někdy taky nebylo dobré mít rychlou ruku a v kleci nějakého toho drobného hlodavce. (24.07.2018)

S postavami som sa nestotožnil a ich osud mi bol viacmenej ukradnutý. A to je u psychotrileru - pretože o horor sa naozaj nejedná - dosť podstatná chyba. Jediné čo si budem pamätať je retardované škriekanie obézneho bábikofila, ktoré mi dosť liezlo na nervy. Čím si tento film vyslúžil toľkú pozornosť, to naozaj nechápem. Originalitu žiaľ nevidel ani z rýchlika. (20.6.2018) (20.06.2018)

Laugierova tvorba není úplně mým šálkem kávy, ale tohle se mu povedlo. Začalo to brutálním útokem dvou magorů na rodinu ve složení matka a dvě dcery a pokračovalo sice schématickou, ale velice slušně natočenou duchařinou, která měla všechno správně. Jenže v polovině filmu přišel zvrat, který spustil fantastický psycho masakr, kerý jsem si užíval s hubou dokořán. Crystal Reed zatím ve své nejlepší roli, zahanbit se nenechalo ani její mladší já a to samé platí i pro ostatní zúčastněná. Pro mě žánrová událost roku. Zatím. 100% (20.06.2018)

Pascal Laugier se před deseti lety dostal do povědomí vcelku drsným a brutálním počinem Mučedníci. Jednalo se o těžkotonážní bizár se snahou jít do jakési filozofické roviny. Pro mě ale jaksi bezvýsledně. Na rozdíl Ghostland je sice také extrémní, ale jen o něco méně a navíc s několika dějovými twisty. Ty sice nejsou tak těžké na přelouskání, ale aspoň dokážou maličko příběh osvěžit. Neřekl bych ale tolik, aby se rázem z Ghostland stal kdovíjak výjimečný počin. Krom pěkného domovního interiéru s retro starožitnostmi a tísnivého domácího vězení, které postavám vytvoří párek dvou pošuků, je příběh a scénář dost o ničem. Byla to zkrátka dobře natočená nuda s pár světlými momenty, ale jinak nic víc. Plusem jsou odkazy na Lovecrafta i jeho mihnutí se v jedné snové scéně. (30.08.2018)

Ty kokos, tak tohle byl pro jednou fakt intenzivní a nechutnej horor. Napětí se buduje svižně, události se dějí hodně rychle, hodně se tam řve a utíká. Nervy diváka jsou na pochodu a vysvobození přichází jen zřídka. Je tam teda podivným způsobem zakomponovaná hromada klišé a už trochu otravných hororových stereotypů (freak house, panenky, ice cream truck,..), ale je to zmáknuté neokoukaným a svěžím dojmem. A hlavně tu existuje i něco jako scénář. (30.06.2020)