Kuzu no honkai

Z Kuzu no honkai je už od první minuty cítit, jak se autoři snažili udělat něco nad rámec obyčejné školní romance. Scénář je tak podstatně psychologičtějšího rázu, než je většinou zvykem, je plný vnitřního uvažování zúčastněných postav a také se nebojí otevřít dveře do ložnic zmíněných postav a nechat je dovádět mezi sebou, s tím, že toho ukazuje tak akorát, aby to nikoho neurazilo. ------- Středobodem scénáře je láska středoškolačky, a zároveň první hlavní postavy, Hanabi Yasauroky k učiteli na její škole, Kanaiovi. Ten je zamilovaný do jeho kolegyně Minagawy a do ní je pro změnu zamilovaná druhá hlavní postava seriálu středoškolák Mugi Awaya. Vzhledem k tomu, že Hanabi stejně jako Mugi nemůže mít toho co chce, tak trochu natruc začnou chodit spolu s tím, že hlavně ze začátku spíš než o regulérní vztah jde o lízání si psychických ran z neopětovaných lásek. ------- Zmínil jsem, že seriál je vedle klasické romance poměrně silně psychologicky zaměřen. U takovéhoto žánru jsou zdaleka nejdůležitější opravdu silně vykreslené charaktery se kterými se může člověk, zejména ten dospělý se zkušenostmi, ztotožnit. A osobně nemám pocit, že z toho by se autorům podařilo vyjít se ctí. -------- Postavy v Kuzu no honkai je banda šedých charakterů, kterým někdo zapomněl vdechnout život. Motivace většiny sice jsou napsané docela dobře, ale díky jejich naprosté nezajímavosti a překvapivě minimálního vývoje napříč seriálem, mi byly prostě ukradené. Scénář si na silnou psychologickou rovinu tak spíš jen hraje, než by ji opravdu naplnil. A to je velká škoda. Nejhorší na tom ale je, že pár momentů v seriálu je výborných a být postavy alespoň o trochu barvitěji vykreslené, užil bych si je extrémně. ------- Romantická rovina je zcela standartní, ničím nepřekvapivá, za ty roky, co Anime sleduji, jsem viděl řadu daleko lepších. ------- Jestli něco dělá seriál mimořádně dobře je to jeho hudební a obrazová složka. Hudba naprosto přesně padne do jednotlivých situací, je jí jedno, jestli jde o vypjatý moment nebo pouhé nezávazné tlachání dvou lidí, celý seriál je výtečná. Stejně tak famózně seriál i vypadá. Často se v něm prolíná několik obrazů naráz, přičemž to nepůsobí překombinovaně, ale vlastně dost přirozeně, kresba je navíc super. Produkční kvality za jsou tedy za jedničku s hvězdičkou. -------- Takže jaký Kuzu no honkai je ? Odpověď není jednoduchá a už vůbec jednoznačná. Forma je fakt dobrá. Po obsahové stránce mám osobně prostě problém, postavy mi nepřijdou zajímavé a dostatečně prokreslené, tím pádem mi na nich nezáleželo a nebavily mne dialogy. Pokud Vás ale postavy zaujmou a naopak Vám přijdou prokreslené a ještě k tomu se v nich sami uvidiíte, není důvod, proč si seriál nepustit a neoblíbit. Za sebe prosté 2*. (09.09.2017)

Hořkosladký příběh nenaplněných, neopětovaných lásek. Kdo z nás se aspoň jednou nezamiloval do svého učitele/své učitelky? Hledali jsme útěchu, když jsme si uvědomili, že naše city nebudou opětované. Ano, je to příběh plný klišé, průměrný příběh... ale zároveň je v něm něco, co mě přimělo poslouchat a sledovat pozorně. A možná trochu i vzpomínat, kdy i já sama jsem skrytě měla ráda svého učitele na střední (na rozdíl od Hanabi jsem neměla odvahu mu to říct, nebo možná více rozumu, kdo ví), ale která náctiletá holka se nezamiluje do svého učitele, že ano? Který náctiletý kluk se najednou nekouká jinak na svou učitelku. Příběh i postavy mi sedly, ending jsem si zamilovala, erotika mi nevadila. S koncem jsem spokojená, působí realisticky. 9/10 (16.02.2020)

Tak nějak jsem tušil, že tohle bude hodně rozporuplné a zajímavé, ale první díl je pro někoho, kdo viděl mraky klasických anime romantických komedií a dramat něčím hodně novým. Za prvé je to seinen, tedy přichází dospělý pohled na věc a je to hodně vidět. Po dlouhé době se dostávám k anime, které má takovýto normální přístup k sexu. Za druhé to není ta klasická veselá romantika, tohle je místy slušně depresivní a hlavně dost reálně podávané. Člověk to vidí a díky vnitřnímu monologu hlavních hrdinů tomu věří, že někdo může udělat taková rozhodnutí, navíc každé rozhodnutí má své opodstatnění a velmi dobře sedí k charakteru dotyčné osoby a k situaci. Za třetí charaktery jsou hodně komplexní, nejsou to jen nějaké "šablony", ale opravdu uvěřitelní lidé se svými klady i zápory a opravdu velmi slušně vykreslení (nejlépe mi přijde rozpracovaná postava Akane). Počítám, že spousta lidí zvyklá na ty veselé a pohádkové příběhy, ztřeštěné rabu komedie a podobné "tradiční" věci bude překvapená a třeba jako u School Days se ta jistá realističnost (i když občas dohnaná do extrémů) bude lidem příčit...Nebudu lhát a po prvním díle u kterého jsem seděl a zíral co vidím jsem si ihned našel mangu a postupně přečetl všech 44 vydaných kapitol a nevycházím z údivu. Na jednu stranu je to opravdu hodně dospělé, otevřené a psychologicky velmi uvěřitelné. Na druhou stranu je to někdy přehnané (klasický to japonský zlozvyk). Zároveň je to asi první věc, které bych dal nálepku "erotický", aniž bych jakkoli nadsazoval či přeháněl, protože té erotiky tak jak si jí já představuji (prostě žádná trapnost) je tam hodně. Takže výsledný dojem u mě je asi takový, že tohle dílo je: z hlediska psychologie výborné, z hlediska erotiky velmi dobré, příběhem slušné, animací a hudbou opět velmi dobré. Tohle je animované erotické drama, které odpovídá mému vkusu, které mě nepohoršuje a které se mi líbí, protože má hloubku a smysl. Za mě 9/10 (12.01.2017)

Na Kuzu no honkai se kouká velmi dobře po audiovizuální stránce (dokonce zde zazní má nejoblíbenější klavírní skladba C. Debussyho - Arabesque No.1). Charaktery, příběh a scénář už jsou ale ztělesněným nepohodlím. Vyvolat v divákovi nepříjemné pocity je sice očividný tvůrčí záměr, ale ta snaha je tak přehnaná, až to občas působí absurdně. To, že mě některé postavy vyloženě štvaly a celý seriál se všechny účastnily jedné velké spletité hry o to, kdo vyhraje manipulací nad ostatními (na to, že se jedná o psychologické drama však ona manipulace byla téměř výhradně fyzického rázu), stále dokážu připsat tomu, že jsou umně napsané, protože to byl přesně jejich úkol. Ale některé věci na mě byly prostě moc. Za dvanáct dílů, které jsou nacpané víc nebo míň explicitními intimními scénami, jsem zaregistrovala snad jen jeden nebo dva případy, ve kterých byl sex konsenzuální. Několikrát se stalo, že jedna z postav to prostě nechtěla, ale druhá jí řekla „však jsme spolu sami a je noc, samozřejmě spolu budeme mít sex, co jiného bys taky čekal/a“. A tohle má mít mezi žánry „romantický“? Ne. Pro mě je to jen trigger. Spát s někým a mluvit o zhoubnosti lásky podle mě ještě romantiku nutně nedělá. Jediná postava, která má k sexu normální přístup je pak shamována za svou mdlost. Wtf? Psychologická stránka se mi zdála jako jedna z povedenějších, ale přesto byla slabá, odbytá a léčitelná až moc jednoduše. Dospělé postavy byly dětinské, adolescenti zas byli nuceni ukazovat se v sebedestruktivních polohách dospělosti, jako by byli zvenku ohýbáni loutkařem proti svojí vůli. Konec, který mě měl zasáhnout minimálně svou pošetilostí a kyselou ironií, mě obešel obloukem a ani se mnou nehnul. Zkrátka jen těžko se mi hledá něco, co by se mi na tomto anime líbilo a přesto jsem byla při jeho hodnocení na vážkách, protože jako celek má nesporně kvality, které relativně mohou fungovat (i když třeba ne na mě). Nakonec se ale stejně přikláním k silnějším dvěma hvězdám, protože jsem u toho trpěla prostě o kus víc, než jsem si to užívala. (08.11.2021)