Náčelník

Veľmi zlý, slabý úvod. Prvých 30 minút ma takmer odrovnalo. Veľakrát som padal z gauča. Manželka ma musela oživovať. Defibrilátorom. Našťastie, potom sa Náčelník konečne rozbehol. Nakoniec sa z príbehu o domestifikácii psa vykľulo fajn dobrodružstvo chlapca a jeho psa (pardon vlka). Dole klobúk dávam za pár pozoruhodných vizuálnych obrázkov. Úroveň trikov kolíše, postavy nič moc, herci miestami až nesympatickí. Podľa mňa nepredateľný film, raz detský a pôvabný a o scénu ďalej drsný a špinavý. Nechápem čo od toho tvorcovia vlastne čakali. (25.11.2018)

Je to hrozný kýč. Ale zase hezký. Po vizuální stránce učiněná lahůdka, navíc s velmi sympatickým hlavním hrdinou a pěknou hudbou. Po přečtení popisku k filmu už v podstatě budete znát dopředu 90% děje, nicméně i tak na diváka čeká podívaná, která je sice opravdu dost předvídatelná, ale stále dokáže být i vcelku podmanivá. Rozhodně lepší film než Emmerichovo "10 000 př.n.l.", není tak utržený ze řetězu, dává si na čas, plus člověk se do onoho jednoduchého příběhu hezky ponoří. Rozhodně to nepoloží na zadek, ale na klidný sobotní večer je to naprosto ideální příležitost. Lepší 3* (27.10.2018)

Fešní lovci s pěstěnými plnovousy a chrupem, který odpovídá pravidelným návštěvám dentální hygieny, na sobě bundičky s kapucí podle střihů z Burdy, kýčovitým sluncem zalitá obloha nad malebnou krajinou, do očí bijící nelogičnosti a digitální zvěř (je docela paradoxem, že produkce byla vyšetřována kvůli zabití pěti bizonů pro potřeby natáčení a přitom to vypadalo, že ani nevystrčili nosy ze studia). První půlhodina byla jednoduše k uzoufání. Sblížení androgynního modelu k předvádění kožených plavek s druhem canis lupus a jejich wannabe archetypální cesta za přežitím částečně pozvedly úroveň a při vzájemných „konverzacích“ pravidelně oprašovaly rčení, že blázna poznáš podle řečí a moudrého podle mlčení. Vizionář bez vize Albert Hughes zaslouží pochvalu maximálně za to, že jde s dobou a pohlavní identitu jedné z hlavních postav odhalil až na samém konci. U druhé to doteď nevím.. (24.04.2019)

Z propadáku o tom, jak před tisíci lety vzniklo přátelství mezi člověkem a vlkem, se vyklubala překvapivě povedená věc. Alfa je rodinné dobrodružství, které se nebojí být trošku drsnější, než jsme u podobných filmů zvyklí, dovede strhnout a především neskutečně krásně vypadá. Body dolů mu sráží druhá polovina, v níž je postupné sbližování lidského a zvířecího hrdiny přeci jenom až příliš schematické a předvídatelné. (30.08.2018)

,,Příteli'' ---- Tak se nám tu většina komentujících vyblila co to dalo. Ti co neměli co blít ze sebe dostali alespoň žaludeční šťávy. Přibarvené, aromatizované, SONY, navíc málo brutální. Caprio potrhanej baribalem to bylo vončo i Havranpírko byl lepčí a co teprve Sokol Barťák ! Sorry, ale tahle mi to připadá. Pro ty z vás co jste to ještě neviděli, nenechte se odradit těmi zvratky. Ačkoliv obsah vyzradil téměř vše (od čeho je tu jinak máme že?), má film plno velmi silných až dojemných momentů. Ano, není to mezoliticky brutální ani primitivní, byť by mohlo. Příběh je neskutečně obyčejný a v době, kdy se odehrává byl ještě obyčejnější. Kmen jde před zimou na lov a během něj se stane nehoda. Je to ale také příběh o přátelství. Nejsilnějším přátelství co trvá už tisíce let a navzdory tomu že bylo milionkrát ze strany lidí zrazeno tím nepodlejším a nejbrutálnějším způsobem, stále trvá. Stále je nám důvěřováno navzdory těm všem četným zradám. Ano mluvím o přátelství mezi člověkem a psem. Takhle nějak mohl začít jeden z příběhů o tomto do dnes trvajícím přátelství. Jednou to byl třeba vyléčený vlk, jindy odhazované kosti před jeskyně či první obydlí kam si pro ně vlci zvykli chodit. A na chlebodárce se nevrčí, to je jasné. Sám mám jednoho potomka vlka doma. Ano, je to už jiný level soužití, zatímco píšu tento komentář, leží pohodlně na mé posteli ačkoliv vedle ní má svůj pelech. Když se ale otočím, vidím, že se na mne dívá stejně oddaným pohledem jako jeho dávní prapředci. Ačkoliv už spolu nemusíme lovit divočáky, ani se bránit před pratury, srstnatými nosorožci a jinými obludami, ta věrnost a oddanost je snad ještě pevnější než byla tenkrát. Poznám, když je mu zle a on to pozná na mně. Je v tom něco úžasného, magického, je to víc, než se dá popsat. Kdo doma takového přítele má, ví moc dobře o čem mluvím. Je neuvěřitelné, že se dnes mohutným divokým prapředkům často ani nepodobají, ale tu tisíciletou oddanost v sobě každý má bez ohledu na svoji soudobou velikost. Ačkoliv si filmaři ve filmu občas pomohli digitálními efekty (blbci, mohli to točit prostě na živo s normálními živými mamuty, že?), není to kýčové jak se tu píše. Je to moc krásný film, který dokáže chytit za srdce. Ano pokud se někdo těšil na obnažené mozky koukající z lebek rozbitých kamennými palicemi či vyhřezlá střeva, pro takové to film opravdu není. Všem ostatním jej doporučuji. Dávám za 5 pazourků! * * * * * (09.03.2019)