Nezničitelní

Oproti mnohým zdejším uživatelům jsem se nejspíš asi díval na jiný film. Mně osobně se Nesmiřitelní velmi líbili a byl jsem dokonce překvapen, že mě tolik zaujal žánr westernu. Tento snímek jsem si vyhledal hlavně proto, že v něm hraje moje oblíbenkyně Audrey Hepburn, kterou však zde svým hereckým výkonem lehce zastínila Lilian Gish. Jinak si mi také líbila hudba a samotný námět příběhu, který se hodně opíral o otázku ohledně rasismu. Milé překvapení, které by si určitě zasloužilo o něco vyšší hodnocení. (12.11.2011)

Krátká kariéra Audrey Hepburnové patří mezi ty extrémně nadhodnocené. Čili jsem se rozhodla jí podívat více na zoubek. Tento "zázrak" 50. a 60. let narozený v Belgii zanechal nesmazatelnou stopu v několika prostých žánrových filmech a v několika sporných adaptacích. A stejně jako valná většina hollywoodských herců v určitou chvíli narazila na nutnost zkusit také western. Což bývá obzvlášť pikantní u evropských herců, pro které není nic nepřirozenějšího. Je tedy něco nezapomenutelného na The Unforgiven? Samozřejmě není, jedná se o naprostou rutinu, kde snad jen lehce nadzvedne obočí ono naprosto nesmyslné obsazení Hepburnové a (téměř sedmdesátileté) Lilian Gishové. Zaměnitelné, nezajímavé, nudné setkání s řadovým westernem. Ztráta času. (12.01.2020)

Když vezmu v úvahu, že tenhle film vznikl v době, kdy USA lomcovala jedna z mnoha vln rasové nesnášenlivosti, jsou slova "obyčejný a nudný" ta poslední, která mě napadají. Všichni tvůrci by naopak zasloužili pochvalu za to, jakým způsobem se jim podařilo skloubit historické westernové kulisy s ryze současnými problémy. Ano, filmu by slušelo rychlejší tempo a tak dále, ale jde o tu myšlenku, o ten varovně vztyčený ukazováček, kterým John Huston v těch letech říkal: "Podívejte, tak jako teď už se k sobě lidé několikrát chovali, a moc dobře jim z toho nebylo." Herce asi není třeba jakkoliv komentovat (odhodlaný tvrďák Burt Lancaster, ze všech nejkrásnější a zcela přirozeně hrající Audrey H.), pátrání v bouři i závěr jsou pro mě legendární scény, a líbila se mi i Tiomkinova klasická hudba pohrávající si s písní Glory, Glory, Hallelujah. (24.02.2013)

Burt je velký sympaťák a Audrey zase neodolatelně nádherná kráska, k sobě se ale moc nehodili. Ona Audrey se zde vůbec nehodila, myslím, že už nic nemohlo být pro herečku z Evropy ještě více nepřirozeného, než hrát v americkém westernu indiánské děvče. Do doby, než jsem viděl např. Čekej do tmy nebo Dětskou hodinku, bral jsem dříve Audrey Hepburn jako herečku, která byla vždycky více krásná, než talentovaná. Vypadá to, že i režisér Huston jí takhle vnímal, protože obsadil jí pouze jako křehkou okrasu mezi drsné kovboje a nakonec ani samotná Audrey se ve svém výkonu nepokoušela vymanit se z oné škatulky okrasy na plátně a v některých scénách až nemožně pronáší všechny ty patetické repliky. První půlhodinka filmu mi připadala ještě zajímavá, co do vykřeslení rodinných vztahů, a postava starého záhadného muže měla v sobě styl. Čím dál víc se to ale neskutečně táhlo, v pojetí vybraných scén a v dialozích dosáhl patos téměř nadpozemských rozměrů a skloubení téhle nepohádky z Divokého západu s problematikou rasismu bohužel ve výsledku nepřineslo stejně tak nic obohacujícího. V případě klasických filmů s hereckými legendami mám mnohokrát pocit, že zestárly víc, než si jejich fanoušci dokážou přiznat, a westerny nikdy nebyly v centru mého zájmu. Ale Nezničitelní na mě působí i v rámci žánru a doby vzniku jako bídný a zcela zaměnitelný kousek. 45% (21.12.2020)

Na konci padesátých a v průběhu šedesátých let se Hollywoodem prohnala vlna westernů, jež z tradičních spíše negativně nebo pouze staticky chápaných indiánů najednou dělala oběti americké kolonizace a měla tak být určitou satisfakcí jejich osudu. V tomto filmu se tak trochu ztrácí klasické kouzlo Audrey Hepburn a pro její milovníky je tedy spíše zklamáním. Jinak se jedná o průměrný western se slušným Lancasterem. (30.03.2005)