Poklad na Sierra Madre

Právě jsem posnídal: chleba s máslem, játrovkou z cihly a pažitku; snídám venku ať je jak chce. Na prkénko přiletěly mouchy, jedna velká, druhá střední a třetí malá. Běhaly mezi zbylými kousky pažitky a s znechuceně jí odstrkovaly. Potom ta velká našla drobret játrovky a pustila se do ní, z druhé strany se do ní po chvíli pustila i střední. Třetí byla na místě malá, ale tu k hostině nepustily. Velká si dokonce vyhradila na odstrkování jednu nohu. Malá však byla neústupná a nakonec se protlačila až k soustu. Asi proto, že velká byla už odstrkováním unavena nebo už najedena. Potom se mi to celé nějak zamlžilo  a spatřil jsem tři lidi, kteří našli kousek zlata. Když se opět vyjasnilo, byl jsem na Sierra Madre a a jako přímý svědek se díval na závěrečnou scénu u ohně: tři lidé s pytlíky zlata, která - jak se zdá - se nedá zapomenout ani po šedesáti letech. (09.06.2024)

Jako parchant mi Humphrey Bogart sedí o poznání méně než jako něžná romantická duše, ovšem jeho herectví jako vždy nelze nic vytknout. Nabízím několik osvědčených rad pro všechny potencionální zlatokopy: 1) vždy jednejte na vlastní pěst, 2) nikdy nikomu nevěřte, 3) nebuďte hamižní a spokojte se i s málem. Nakonec i to je lepší než nemít nic. 85% (05.08.2010)

Fráňa Šrámek měl svůj Stříbrný vítr. To John Huston za velkou louží netroškařil a na mrzké stříbro se rovnou vykašlal. Protože vytěžené zlato, ač se netřpytí, tak mění charaktery spolehlivěji než co jiného. O tom vás přesvědčí nejen Humphrey Bogart nejlepším výkonem své kariéry, ale i ostatní, kteří tu rozhodně nejsou pouze do počtu. Film sám o sobě je bezchybná dokonalost v každém myslitelném ohledu. Od scénáře či kamery přes tempo až třeba po hudbu. Poklad na Sierra Madre je snímek, který těžko někdy upadne v zapomnění. Na to byl, je a (dokud lidstvo) bude až příliš aktuální. Každý máme svou cenu kdy jde lidství a zdravý rozum stranou. Moje cena je ta ošuntělá fedora Freda Dobbse. Tu já prostě MUSÍM mít stůj co stůj. (03.04.2008)

"Poklad na Sierra Madre" není úplně klasickým westernem. Je to spíš drama z období, kdy se většinou westerny odehrávají. Zaměřeno je ale na něco, o co ve westernech jde velmi často. Na zlato. Neskutečně silný film o tom, co s vámi může zlato udělat, když si ho necháte proniknout příliš hluboko, když ho necháte, aby se ve vašem životě stalo tím nejdůležitějším. Humphrey Bogart v tomhle filmu hraje někoho, koho většinou nehrál. Představíte si ho jako toho chlapíka z "Casablancy", většinou ho vidíte v přesně padnoucím obleku nebo v baloňáku s kloboukem posazeným poměrně nízko do očí. Tady ale hraje doslova pobudu, který skoro nezavadí o práci. Naskytla se mu ale skvělá příležitost. S jedním dalším pobudou a starým zlatokopem vyrážejí do Sierra Madre, aby si tu posvítili na místní toky a jejich zlatonosnost. Jenže zlato jsou peníze a peníze vedou k chamtivosti. Právě tohle je na filmu nejsilnější. To, jak i přesvědčení lidé dokáží nakonec zlatu propadnout a stávají se jeho otrokem. Nezáleží jim na ostatních, jdou jen po mamonu. Jak už to tak bývá, se zlou se potážou. Tohle se přihodí i hlavnímu hrdinovi. Závěr je skutečně dobrý a musím říct, že mě docela zasáhl. Humphrey Bogart zde předvádí první ligu, kterou hrál celý život. Nezískal Oscara, ale film rozhodně s prázdnou neodešel. John Huston získal Oscara jak za režii, tak za scénář. Naprosto právem. I starý zlatokop Walter Huston (ano, byl to otec Johna) si odnesl Oscara za vedlejší roli. Tomu se říká rodinný úspěch. Film, který rozhodně stojí vidět za to i po letech. Další důvod, proč jsou westerny tak oblíbené a proč si v žebříčcích nejlepších filmů stojí tak vysoko. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/divosi-10-years-divoka-stvoreni-lets.html (05.03.2013)

Závěr filmu mi sice maličko rozmělnil hodně silný pocity z předešlých scén, ale zřejmě to bylo hlavně tím, že byly skutečně vypjatý a mocný (a taky je to subjektivní, možná jsem očekával příliš velkou katarzi). Uzdravení chlapce ve vesnici, celá epizoda s texaským zlatokopem, Bogartovo šílení, banditi, chvílema jsem prostě ani nedejchal. Vůbec celý tempo filmu bylo nadupaný, taky hudba udělala svoje. A nelze zapomenout na Waltera Hustona. Zasloužená legenda. (08.11.2008)