Moulin Rouge
Réžia:
John HustonKamera:
Oswald MorrisHudba:
Georges AuricHrajú:
José Ferrer, Zsa Zsa Gabor, Suzanne Flon, Claude Nollier, Katherine Kath, Muriel Smith, Walter Crisham, Peter Cushing, Theodore Bikel, Colette Marchand (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Film o postiženém a životem zklamaném francouzském malíři Henrim de Toulouse-Latrecovi, který koncem 19. století v nejslavnější pařížské kavárně Moulin Rouge pije na žal. (Netflix)
Videá (1)
Recenzie (22)
Je to sice pořád ten klasický životopisný Hollywood, přesto scény z Moulin Rouge barvité a mizerných hospod autentizující. Vím, že podobné romantické biografie jsou jen představami, ale proč se nezasnít. Nicméně Renoirův Francouzský kankán je snad i díky rodinným předpokladům pro mě víc dobově zasazený. ()
O Henrim de Toulouse-Lautrecovi vznikl později třeba film Lautrec, který je tomuto dost podobný. Jak už z názvu vyplývá John Huston film postavil především na obrazech za slavného podniku, aby vykreslil, jak a v čem se utápěl slavný malíř. Mohl být ještě větší a slavnější malíř, ale ta nehoda změnila vše. Nebo právě naopak. Opět nahlížíme pod pokličku tehdejší společnosti a konvencím, do níž Lautrec nezapadal ani vzhledem ani chováním. A on se chtěl odlišovat, způsoby tedy určitě. Možná, že i na truc všem posměváčkům nebo Bohu samotnému. Zajímavé je, že i tak měl plno žen, tehdy zkrátka umělci byli v kurzu. José Ferrer je ve své roli skvělý, ale nemyslím, že by byl lepoší nebo horší než Régis Royer. ()
Nevidím jedinú vec (okrem Collette Marchand), ktorá sa na tomto filme môže niekomu páčiť. Všetky scény bet Marchand sú neuveriteľne nudné a koniec filmu je neuveriteľne oslobodzujúci pocit. Nezvyknem často ísť proti prúdu, ale tu sa ináč nedá. Jednoducho nepodarený film. A vlastne ani celkom neviem, prečo zaokrúhľujem nahor... 30% ()
Hrdina tohoto filmu se jmenoval plným jménem Henri-Reymond de Toulouse-Lautrec-Monfa (1864—1901). Jméno tohoto francouzského malíře poimpresionistického údobí, následovníka skvělého Edgarda Degase, není u nás natolik známé jako jméno jeho současníka Van Gogha, s nímž měl dost společný osud, společné životní bolesti. Neznamená to však, že by Lautrecovo dílo postrádalo životnosti. Pravda, je to dílo thematicky hodně jednostranné: velkou část tvoří oleje, pastely, kresby i litografie, zachycující noční život Montmartru. Třebaže Lautrec usiloval o nadrealistickou výraznost barvy, působí jeho díla podmanivým dojmem nejen přesným kresebným vystižením námětu, ale právě jeho zvláštním koloritním vyjádřením. Ve filmu „Moulin Rouge" toho bohužel z malířova díla mnoho nevidíme, a pokud, tedy většinou jen ony výstižné záběry pařížského nočního života. Souvisí to do určité míry s celkovým záměrem autorů, kteří z umělcova života vyzvedli do filmu vlastně jen několik stránek: Jeho tělesnou vadu a z toho vyplývající komplexy méněcenností, rozháněné nezřízeným požíváním alkoholu. To ostatní — jak z malířova díla, tak z jeho života — zůstalo opominuto. I při tomto částečném překreslení malířových libůstek je však „Moulin Rouge" dílem cenným a velmi lidským. Je to dílo — a to u životopisů nebývá právě obyčejem — velmi dramatické. Drama bylo ovšem také na čem stavět: na velikém rozporu Lautrecovy žízně po životě a štěstí a jeho tělesné nebohosti a s ní souvisejících duševních útrapách. O vynikající kvality filmu, který má v současné západní produkci velmi čestné místo, má zásluhy především nadaný režisér John Huston (nedávno jsme viděli jeho „Africkou královnu"), a představitel Lautreca i jeho otce, José Ferrer. Režisér mistrným vyvoláním atmosféry (připomeňme záběry z tanečních síní, z pařížských nočních ulic, a zejména dvě vrcholné scény — Lautrecova sebevražedná krise a umělcova smrt), herec pak hluboce lidským a pravdivým vystižením svého hrdiny, jeho těžkého vnitřního života. Filmový přehled 26/1954 ()
"Why couldn't you be tall and handsome?" "Two more of these and I shall be." Životopisná dráma o významnom francúzskom maliarovi (Henri de Toulouse-Lautrec), ktorého stretol dosť nešťastný osud. Historické filmy veľmi neobľubujem, väčšinou ma trochu odrádzajú svojou zatuchnutosťou, v tomto prípade ma ale dokázal upútať tak Henriho životný príbeh, ako aj jeho výtvarné stvárnenie (pekné zapracovanie Henriho obrazov) a predovšetkým vierohodné zobrazenie dobových reálií Paríža koncom 19. storočia. Mal som tak možnosť okúsiť poklesnutú zábavu v preslávenom kabaretnom podniku, nadýchať sa atmosféry rozličných parížskych štvrtí, dozvedieť sa niečo o vtedajšom spôsobe svietenia, či tlačiarenských technikách. Henri je vykreslený ako inteligentný človek a talentovaný umelec, ktorý v hĺbke duše túži po láske, ale navonok sa jej urputne bráni, aby sa vyhol sklamaniu. Do jeho života vstupujú hneď dve osudové ženy, ktoré ani nemôžu byť od seba odlišnejšie (jedna je príšerná mrcha, tá druhá skvelá a múdra žena). "One should never meet a person whose work one admires. What they do is always so much better than what they are." ()
Reklama