Ženy 20. století

Jo, přesně takhle to vypadá, když v sobě postavy mají charaktery a nejsou to jen jednodimenzionální paňácové s předurčenou sadou dvou vlastností, které musí po celou stopáž naplňovat. Výsledkem jsou debaty, kde chápu, proč postavy zastávají vyřčené názory a ne pouze nahazování statementů autora scénáře. Taky bych za ten poslední záběr vlepil někomu facku, ale tam na úplném konci není point 20th Century Women, ten vyskakuje v průběhu. Ženy, které mají minulost, koníčky, názory, barvitou osobnost a vedou spolu přirozené dialogy. Seriously, kde to jinde tohle je? Možná, že mlaďasovi mohlo být o trošku víc, aby některá jeho prohlášení působila skutečnějc, např. jako u mlaďase v Manchester by the Sea, ale třeba to ustojíme s argumentem, že vyrůstal, tam, kde vyrůstal. Film navíc pracuje s muzikou tak, že sice chce ukázat své oblíbené kousky, jako to ostatně chtějí všichni (protože nejlepší vkus je vždycky ten můj), jenže je prezentuje přes zcela přirozené dialogy a nerve je do scén násilně. Tohle indie má díky nápadité režii švih a svěžest, k tomu vyvolává diskuze jen tak mimochodem. Skončí to a můžeme se bavit, kdo co řekl a co jej k tomu vedlo a ne o tom, že tady a tady se ty postavy zachovaly jako exoti, tudíž tomu spadl řetěz. Nespadl - jede to na skejtu. Asi to miluju <3 Gretu Gerwig určitě. (23.03.2017)

Zvláštně natočený film, jakoby s festivalovým nádechem, ale s naprosto dokonalým a úžasným scénářem. Líbilo se mi na začátku postupné seznamování s postavami a vývoj hlavního hrdiny. Průběh filmu je trochu slabší a občas jsem se nudila, ale konec to vše opět napravil. Líbilo se mi, že postavy říkali, co se s nimi stane, jakoby to byla samozřejmost, jakoby na to čekali. Super nápad a úžasná Greta Gerwig (ty červené vlasy jí seknou). (28.02.2017)

And it is so real I can be it. So why can't I touch it? Jak moc těžký je mluvit o ženství a o tom, co to znamená bejt žena nebo holka? Po letech zmatenejch myšlenek a otázek se Mike Mills s 20th Century Women dostal nejblíž, aby vizuálně ztvárnil to, co já jako holka cítim a s čim se dokážu ztotožnit a nestydět se za to. Tři silný ženský charaktery, který mají svůj život, svoje zájmy, názory a sny a fungujou jako celistvý osobnosti. Konečně nejsou jen vycpávkou filmu, ale naopak tim nejdůležitějším. Přemejšlí, mají city, nějakou minulost a svoje trápení. Nejsou plochý a dokážou fungovat i v nějakym většim časovym rozpětí. Mills neni typickej filmař a staví hlavně na věcech, který sám dobře zná (hardcore, feminismus, literatura etc.) a díky tomu všechno funguje tak jak má a je to uvěřitelný a reálný a dokážu se do toho vcítit. (17.04.2017)

Chvíli trvalo, než mě příběh vtáhnul a přesvědčil mě, že to není jen indie hipsterovina. Ale skutečně se jedná o originální snímek. Time capsule ze života 3 žen různých generací a jejich prožitku 70. let. Annette Bening je opravdu skvostná a její příběh i přes věkový rozdíl více něž povědomý.Třeba dodat, že Lucas Jade Zuzmann s nimi výborně drží krok a vidět tyhle ženy v jeho životě skrze jeho pohled umocňuje psychologii filmu. Nečekaně silný zážitek. (01.10.2018)

Film o lidech, kteří celý film řeší problémy - větší, menší a dokonce i takové ty zbytečnosti, co musí řešit jen Američan. Nesedlo mi to. Film je tak trochu o ničem, nemá nijak zvlášť sympatické postavy, snaží se tvářit strašně uvědoměle, ale ve výsledku se nic moc nevyřeší. Zároveň je podivně feministický, mírně artový a dost mě překvapuje, že to napsal a natočil chlap. (31.03.2017)