Podoba vody

Guillermo del Toro opět zvláštní, jen poněkud rozpolcený. Líbilo by se mi víc, kdyby si vybral, jestli chce točit monster movie anebo společenské drama z Ameriky o toleranci. Já vím, trochu to spolu souvisí, ale kdyby ubral trošku z toho nadpřirozeného faktoru, mohl by se víc věnovat důležitějším jevům. Jinak nemám větších námitek a děkuju za obsazení Richarda Jenkinse, dlouho jsem ho v tak dobré roli neviděl. (06.08.2018)

Film má výborný start a retro na vojenské základně mě vysloveně bavilo. Možná škoda, že se více nepracovalo s hlavním magnetem filmu, tím žábochlapen. Více ukázat jeho schopnosti, větší snahu na divakovo ohromení bych rozhodně uvítal. Paradoxně tak to nejlepší co film skutečně nabízí v první části je postava Richard Stricklanda, který hraje skutečně ultimátního sráče. V kontrastu s touto postavou vyniká i jeho protipol doktor Robert Hoffstetler , kterého s přehledem hraje Michael Stuhlbarg. Bohužel od okamžiku únosu tajuplné bytosti tyto postavy ustupují do pozadí a scénaristi naprosto nepochpoitelně začnou mixovar žánry, pletou patý přes devatý (muzikálova vsuvka kontra přestřelka kontra sex) že absolutně zničí veškerou zajímavost filmu. Vůbec nechápu, proč se filmaři naprosto vzdali takového potenciálu který v podobě žábočlověka měli a udělali z toho v druhé části tak banální zápletku. (15.02.2018)

Amelie z nápodoby béčkového amerického filmu 50. let. Ta manýra je skutečně odzbrojující a opravdu dost připomíná imitaci manýrismu Jean-Pierre Jeuneta. Jako netradiční romance i poklona brakovým monster filmům (ale i muzikálům či melodramatům) ovšem vynikající... Ona nádherná patina a stylizace do brakových amerických snímků 50. a 60. let je na jednu stranu silným kladem del Torova filmu, na stranu druhou ovšem i jeho Achillovou patou - daný kontext brakovosti determinuje totiž i samotný příběh, který je z logiky věci celkem plytký a vlastně až pohádkový, vymyšlený tak, aby odpovídal standardu dávných černobílých monster sci-fi filmů... Osobně mi tam ve scénáři chybělo více rafinovanosti a nějaký hlubší přesah... PS: Oskar ze stejné škatulky jako Scorseseho pocta počátkům kinematografie Hugo a jeho velký objev... (03.03.2018)

Baltimore šedesátých let, tajné vládní pokusy, Rusové, útrapy menšin a krása odlišnosti.. Vnitřně čistá zkazka z časů, kdy svět byl jednodušší, hranice mezi zlem a dobrem nebyla tak nečitelná a kdy dobro nebojovalo způsoby, kterými zlo pohrdá a sílí. Pohádkář Guillermo si po pacifickém šprýmu napravuje reputaci a dělá to způsobem tak oddaným filmovému umění, že mu zbaštíte i Freda Obojživelníka a Ginger Němou tančící své Follow the Fleet. Do posledního střetnutí s bohem je „rybář“ Michael Shannon naprostý ďábel.. (13.02.2018)

FILM aneb dílo jako ze zlaté éry biografu. Dá se v něm tzv. "číst" a každý si v něm najde (pokud hledá) to svoje opodstatněné vysvětlení, proč se zrovna ta která scéna odehrává, a těm kterým zlým/dobrým postavám se právě dějí ty které věci... Popisuje se to těžko, ale kouká se na to v takovým tom melancholicko-zamilovaným oblouznění - teda aspoň na mě to bezvýhradně platilo. Moc tvůrců tohle neumí, vyvolat skrze svá díla ryzí esenci starodávné, neposkvrněné romance. Bude to ve mně růst, musím za plnej počet... Jen škoda, že tyhle oscarovky často neumí být drastičtějští s víc fatálním tahem na branku. Stejně bych tu sošku dal nejvíc Loganovi (z toho, co jsem zatím viděl). (07.03.2018)