Podoba vody

Vilém Býkovský míval bizarní, fantaskně temný potenciál jako málokdo. Někdy před 11 lety však, jako jeho zjevně velký vzor Štefan Hracíkopec, prošel přechodem, ztloustnul, začal chovat kočky a točit troubící jeleny a panenky s porcelánovýma hlavama pro hormonálně destabilizované prasnice či náctileté homodebily, ze kterých se chce nemenopauzujícímu heterosexuálnímu divákovi akorát tak Blade. Těchto Padesát odstínu puškvorce kombinovaných s RyboÍtým satanžel není výjimkou. A tak si němý, neskonale iritující, odpudivý babochlap ze zoufalství narazí žábochlapa, neštítíc se mezidruhového křížení se s ním bez váhání vytře, a já v tom lepkavém přívalu estrogenní červenoknihovní prudy jen čekal, kdy ta piča naklade ichtylovi jikry a on mezi žábrami procedí „FrogÍtý foun houm“, čímž si brnkne do Vodníkova pro stěhováky. Sice nutno na druhou stranu uznat, že je ten přiteplený kýčovitý opruz skvěle zrežírovaný, výborně zahraný (Míša Šanón je snad slizštější než cigánské hračky) a vizuálně retropotuněný tak, že i ty vajíčka natvrdo asi vytáhli po šedesáti letech z mrazáku, nicméně nemasochisticky založený, duševně zdravý jedinec taky přece nezačne dobrovolně píchat enormně otylé padesátky se třemi bradami, aby se pokochal fakt realistickým knírem, hmatatelnou sadou ojetých pneumatik a autentickým puchem žluklé rybiny. (14.01.2018)

Del Toro je v životní formě. Příběh o původu Abe Sapiena povýšil na Oskarovou záležitost, která si hraje s pravidly žánru. Sally Hawkinsová je fantastická a uvěřitelně se zamiluje do nestvůry z černé laguny. Nechybí full frontaly. Perfektní dobové sociopolitické komentáře (dokonce se odváží tvrdit, že někteří komunisti mohou být dobří) malinko narušují gay/feministické úlitby, které odvádí od příběhu. Stylizace, hudba, masky... dokonalé. Pohádka pro dospělé, v tom nejlepším smyslu slova. (17.02.2018)

„ŽIVOT JE VRAKEM NAŠICH PLÁNŮ…“ /// Guillermo Del Toro se rozhodl složit poklonu béčkovejm monster filmům a dokázat nám (tedy i mně), že dokáže vidět očima Jean-Pierre Jeuneta. Vznikl z toho film o samotě… a setkání s třetím druhem, ve kterým se pohádka mísí s píčovinou. Po matce! tady máme druhou profesní sebevraždu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Na tomhle zvířátku jsem ujížděl už v padesátkách. 2.) Jsem tak nadržená, že bych z ryby vyšukala emoce. 3.) Thx za titule „JustMeeKatie“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (20.01.2018)

Guillermo del Toro opět zvláštní, jen poněkud rozpolcený. Líbilo by se mi víc, kdyby si vybral, jestli chce točit monster movie anebo společenské drama z Ameriky o toleranci. Já vím, trochu to spolu souvisí, ale kdyby ubral trošku z toho nadpřirozeného faktoru, mohl by se víc věnovat důležitějším jevům. Jinak nemám větších námitek a děkuju za obsazení Richarda Jenkinse, dlouho jsem ho v tak dobré roli neviděl. (06.08.2018)

Krásné filmové pohlazení, které potěšilo jak nádherně odvyprávěným sci-fi příběhem z dob, kdy nebylo potřeba zahlcovat diváka efekty, tak i kreativním stylistickým rukopisem, který zvládá příběh nenásilně upgradovat na dnešní divácké požadavky. Sice slabé emoce a trochu přeplácaný scénář, ale výborní herci a špičková režie odkazující k filmovým vzorcům padesátých let.. Více zde (15.02.2018)