Apollo 13

Vynikajuci film.Ani chvilocku som sa za celych 140 minut nenudila.Najprv som napato cakala,kedy to pride a potom ako sa z toho dostanu.Je skutocne neuveritelne,ze to dokazali,ved sa pokaslala vsetko,co sa pokaslat dalo.Vsetci herci podali vynikajuci vykon.Radim medzi medzi naj filmy,ale som videla... (06.02.2007)

Další klasika. Film, který jsem viděl mhonokrát, ale stejně si ho klidně pustím znovu. Navíc vychází ze skutečných událostí a ne pouze z pera scénáristy. Ano, ikdyž vím, jak to dopadne, stejně jsem vždycky napjatý a fandím hlavním hrdinům, aby to zvládli. A jsem zde ochoten rozdýchat i ten americký nacionalismus. (17.12.2007)

Dospeli sme do doby vzdialenej od 90tych rokov viac než boli kozmonauti z Apolla 13 od Zeme. Oni sa vrátili, aj keď to bolo nepravdepodobné. Čo nepokladám za veľký spoiler. Patetické reči na každom kroku, že by o ne zakopol aj vozíčkar, to proste garantovali. Technická stránka dokáže ohúriť, v nej by tento prvotriedny blockbuster uspel asi aj dnes. Ale scenáristi sa prejavili skôr ako párik komikov. (01.11.2017)

"Co říkáte na to, že veřejnost považuje váš let za rutinní?" - "Na letu na Měsíc není nic rutinního." První hodinu to šlape bezchybně, s postavami prožíváme jejich očekávání a přípravy na let, přičemž ve vzduchu visí blížící se katastrofa, a sbírají naše sympatie. Pak dojde k netrpělivě očekávané nehodě (paradoxně bezprostředně po ní mi děj přišel nudný) a záchranné akci. Celkově to na mě bylo dost dlouhé a vyloženě mě zklamala hudba, i proto se u mě nedostavila odpovídající katarze, byť obdiv k astronautům a NASA a hrdost na ně jsem cítil od začátku. Herci dobří, Hanks vládne. (27.03.2018)

Velký film, velké drama, v zásadě "jenom" hraný dokument. Ale proklatě dobrý hraný dokument... Ron Howard prostě tohle umí. Po těch letech a x reprízách 80%. Ale představte si, jak moc mě to asi vzalo při premiéře v kině, když mi bylo ani ne dvanáct;) PS: V závěrečných titulcích se mluví o tom, že celou katastrofu způsobila vadná cívka či tak něco za pár centů - což není tak docela pravda, protože problém byl ve vyšším napětí v rozvodech, než na jaké byl konstruován termostatický spínač, který měl rozpojit obvod pro zahřívání a promíchání nádrží při určité teplotě. Spínač se kvůli nestejnému napětí ještě na Zemi při předletových zkouškách roztavil a ztuhl v poloze "sepnuto", díky tomu se nádrž zahřála na vysokou teplotu, která roztavila izolaci vodičů, které tak zůstaly po naplnění nádrže před skutečným startem v kapalném kyslíku obnažené. Komické je, že se na to zahřátí nepřišlo kvůli tomu, že stupnice na měřících přístrojích ve velínu měly jen tolik stupňů, při kolika mělo dojít k rozepnutí obvodu (konstruktéři prostě nepočítali s tím, že by se obvod nerozpojil), takže růst teploty nebyl vidět. Když pak už ve vesmírném prostoru - a to až při třetím promíchání nádrží - přeskočila jiskra z neizolovaných vodičů, nastal "problém". Alespoň tak o tom píše Pavel Toufar;) (23.04.2003)