Zabitie posvätného jeleňa

Na Lanthimosovu tvorbu jsem poprvé narazil skrze Favoritku, a jelikož mě jeho osobitý (a do jisté míry zvrácený) režijní styl zaujal, rozhodl jsem se podívat na jeden z jeho předchozích kousků. Co se týká budování nepříjemné atmosféry a vskutku nepřirozeného vedení herců a zvláštního snímání kamery, podtrhuje Zabití posvátného jelena režisérovu unikátní estetiku. Avšak zatímco u Favoritky mi tento styl nevadil a vlastně si i hodil do historicky vzdáleného časoprostoru, v případě Jelena jsem se už tak moc nechytal. Film staví na hodně bizarní zápletce, která působí na jednu stranu neokoukaně a děsivě, na druhou stranu je na můj vkus už příliš divná. Nicole Kidman a Colin Farrell předvedli přesvědčivé a silné výkony, v případě dětských herců bych už musel být kritický - zejména kvůli robotickému (což byl možná i účel) herectví Raffey Cassidy. Barry Keoghan je kapitola sama o sobě. Poprvé jsem ho viděl v Dunkirku a byl mi neuvěřitelně nesympatický a jeho osud mi byl zcela vážně lhostejný. V Jelenovi mi byl též nesympatický, ale v tomto případě to přispělo k hlubšímu vnímání jeho postavy. Závěrečných deset minut bylo hodně silných a nepříjemných na koukání - o tom žádná. Film se u mě pohybuje kdesi mezi dvěma a třemi hvězdičkami. Zatím mu přidám, ale je dost možné, že svůj názor časem přehodnotím. (25.04.2020)

Colina Farrella a ani zohyzdněný obličej Nicole Kidman po zcela pokurvené plastické deformaci, omlouvám se za svoji francouzštinu, ale jinak to popsat nelze, nemám příliš v lásce. Co ovšem v lásce většinou mám, jsou lidé, kteří netvoří podle zaběhlých šablon a naopak se v kinematografii snaží o něco svého a tím posouvat filmové hranice a inspirovat další tvůrce. Jedním z takových pánů průkopníků je i Yorgos Lanthimos. Ačkoli mě ani tento jeho snímek vyloženě neoslnil a nepřinutil slintat blahem, tak se nezpochybnitelně jedná o film, který je svojí originalitou minimálně vydatně zajímavý. Kupodivu nejdivnějším z celého filmu jsem shledal rozmluvy snobských rodičů s dalšími snoby o započaté menstruaci své dcery. Také se musím přiznat, že mě snímek mnohem více bavil do okamžiku, dokud si režisér hrál s fantazií diváků a nezačal do děje tahat své mysteriózno a věci postupně vysvětlovat. Mnohem více mě bavilo se hrabat ve své fantazii a přemýšlet nad tím, že jsou všichni ti lidé lehce divní. Celkově bych tedy své hodnocení zastavil někde nad průměrem. (13.03.2018)

Lanthimosovy vyhrocené konstrukty mě stále nepřestávají fascinovat. Zvlášť v případě, kdy se po formální stránce převlékají za artový horor, který hudbou a pohybem kamery neustále znepokojuje, obalí se konceptem antické tragédie, ale přitom neztrácejí specifický černý humor, který diváka provokuje k smíchu. Ne věcmi, které se na plátně dějí, a které jsou vpravdě hrůzné a vůči postavám ještě několikanásobně krutější než v Lanthimosových předchozích filmech. Nýbrž tím, do jakých záběrů a situací jsou tyto hrůzy komponovány. Na Zabití posvátného jelena se v pravdě ani Haneke nechytá. 90 % (19.09.2018)

Koluje legenda, že když si Colin Farrell poprvé přečetl scénář, udělalo se mu špatně. Já se mu nedivím, taky by mi bylo na blití z představy, že v tomhle průseru musím hrát. Chudák Colin to určitě přehnal s chlastem a zas jednou něco podepsal bez svýho managera a navíc si to díky momentálnímu trojitýmu vidění ani nepřečet. A pak běžte někam kalit s Morgošem. Beztak je Colin idiot, jako by si nepamatoval jak to dopadlo s Morgošem posledně. Pár piv, pak panáky, lajna sem, lajna tam a najednou v ruce smlouva na Humra, opice za krkem a průser na světě. Colin je nepoučitelnej a tak po Humrovi přichází Jelen. Příště se třeba Morgošovi upíše k Jezevcovi a v roce 2020 půjde do kin trhák Čivava. Jinak se musím ke své hanbě přiznat, že jsem se na film těšila. Mám ráda dramata. Chodila jsem do dramatickýho kroužku, díky němuž mám dramatický vystupování, a nevadí mi ani komorní drama. Film kromě komorního drama nabízí i drama ložnicové, obývákové, kuchyňské, sklepní a dětskopokojíčkové. Všechna tato dramata mají společné rysy. Jsou úplně na piču, táhnou se jak nudle z nosu a divákovi jsou u prdele. Něco málo k filmu - Karma je zdarma, kletba je svině, pomsta je sladká, Colin je kokot. Kdyby nechlastal v práci, tak by nemusel během operace zjistit že pitvá, démon v podobě úlisně odpornýho na pohled retardovanýho dacana by dál v poklidu žral s fotrem špagety a Colinovi by nechcípala rodina, která ale jednala dost chcíple ještě před kletbou. Nicole sice vypadá nahá stále šukézně, ale tohle kozy a bobr z dálky nezachrání. A já se ptám : Jak jsem, do hajzlu, měla fandit rodině, kde 1) Colinovi stojí vocas leda, když mu Nicole hraje v posteli mrtvolu 2) ségra nesnáší bráchu, kterej k ní chová stejný city 3) Nicole má sebe radši než svoje děti a klidně by je nechala chcípnout jen aby dál mohla dělat noční oční 4) Colin vypadá, že by píchal dceru a synovi vypráví jak vyhonil svýmu ožralýmu tátovi. Příkladů by bylo mnohem víc. Každopádně moudro, pochycené scénou z filmu, na závěr - Když Vašim dětem hrozí smrt, dělejte si z toho prd. Řekněte radši manželce vaší, že zítra chcete k obědu bramborovou kaši...Buddho to byla píííčovina (18.01.2018)

Kedže som netušil do čoho idem, prvá polhodina bola značne iritujúca. Potom sa však príbeh rozbehol a všetko dávalo zmysel. Pochopiteľne, filmový jazyk bol svojský, upäto racionálny, desivo strohý hlavne pri uhladených, mechanických dialógoch. Do neba volajúca bezvýchodiskovosť situácie volala po závere biblických rozmerov. Lanthimosov snímok je určite kontroverzný, ťažko sa pri ňom dýcha a zanecháva jazvy. Herecké výkony sú ozdobou filmu. (30.12.2017)