Zabitie posvätného jeleňa

Na Lanthimosovu tvorbu jsem poprvé narazil skrze Favoritku, a jelikož mě jeho osobitý (a do jisté míry zvrácený) režijní styl zaujal, rozhodl jsem se podívat na jeden z jeho předchozích kousků. Co se týká budování nepříjemné atmosféry a vskutku nepřirozeného vedení herců a zvláštního snímání kamery, podtrhuje Zabití posvátného jelena režisérovu unikátní estetiku. Avšak zatímco u Favoritky mi tento styl nevadil a vlastně si i hodil do historicky vzdáleného časoprostoru, v případě Jelena jsem se už tak moc nechytal. Film staví na hodně bizarní zápletce, která působí na jednu stranu neokoukaně a děsivě, na druhou stranu je na můj vkus už příliš divná. Nicole Kidman a Colin Farrell předvedli přesvědčivé a silné výkony, v případě dětských herců bych už musel být kritický - zejména kvůli robotickému (což byl možná i účel) herectví Raffey Cassidy. Barry Keoghan je kapitola sama o sobě. Poprvé jsem ho viděl v Dunkirku a byl mi neuvěřitelně nesympatický a jeho osud mi byl zcela vážně lhostejný. V Jelenovi mi byl též nesympatický, ale v tomto případě to přispělo k hlubšímu vnímání jeho postavy. Závěrečných deset minut bylo hodně silných a nepříjemných na koukání - o tom žádná. Film se u mě pohybuje kdesi mezi dvěma a třemi hvězdičkami. Zatím mu přidám, ale je dost možné, že svůj názor časem přehodnotím. (25.04.2020)

Ještě nedávno jsem jméno " Yorgos Lanthimos " neznal a dnes mohu říct, že se jedná o jednoho z nejoriginálnějších režisérů, který píše i skvělé scénáře. Z jeho filmu " Humr " jsem byl maximálně nadšen a i tady se ukázala jeho kvalita. Je to opět ujeté, ale na druhou stranu velmi promyšlené. Má to sice hodně pomalý rozjezd, ale to jakým směrem se film ubere po 40min mě fakt dostalo. Colin Farell opět hraje na Oscara a Barry Keoghan je tak věrohodný, že je na pěst. Nicole Kidman také musím pochválit. Myslím, že Y. Lanthimos má nám ještě co nabídnout. Co říci na závěr: Alicia Silvestone, už dávno není " Batgirl ". Bohužel. (26.12.2019)

Atmosferická a místy až děsivě chladná delikátní záležitost, jejíž postupné budování hutné atmosféry s lehkou hororovou příměsí patří k naprosté špičce. The Killing of a Sacred Deer se rovněž může pochlubit originální kamerou, která se nad zajímavě zvolenou a podanou příběhovou kostru vznáší jako "Damoklův meč", což jde ruku v ruce s perfektními hereckými výkony, z nichž nejvíce vyčnívá Barry Keoghan. Režisér Yorgos Lanthimos po svém výtečném snímku "The Lobster" stvořil další zádumčivý film s vtahujícím přesahem, který v moderní kinematografii nemá téměř obdoby. Jen škoda té natažené stopáže, s níž to tentokrát lehce "přepískl". PS: Podle zdejšího rozpolceného hodnocení asi snímek vážně nebude pro každého! „Don't be scared, mom. You'll see. You won't be able to move either, so get used to it.“ (23.12.2017)

Zásadní sdělení letošního Be2Can je, že Farrell s Phoenixem si nechali narůst vousy a Schmarc svaly. Za mě to vyhrál Collin Farrell, protože svalům já nerozumím a vousů má Collin tolik, že ani nepoznáš, jestli se teda směje nebo co. Ale podle toho, co mu na talíř nakrájel režisér Yorgos Lanthimos se spíš nesměje, hele. Posvátný a porcovaný jelen je zlo. A všechno ve filmu je zlo. Hudba - zlo, kamera - zlo, špagety - úplný zlý zlo. Zlo, který je napěchovaný nespravedlností, i když se samo nazývá odplatou. Funny Games all over again. A víc k tomu ani slovo. Už k ději stačilo. Nechte vytáhnout karty film, protože ten hrozně moc chce vyprávět a umí to. Jasně, asi je tam strašně samoúčelnosti a na rozdíl od Humra to celé převyprávíte v jedný větě o šesti slovech, ale nějak mi to nevadí, nějak na to dlabu. Lanthimos ubral na divnosti a rozmáchlosti, za to přidal na ucelenosti. Vyšla mu z toho taková jednohubka, uvnitř který se lidi nemohoucně plazí po zemi a já na ni měl zrovna vohromnou chuť. Farrell se možná nesměje, ale já už to asi celý rozlousk. Yorgos Lanthimos se totiž směje ohromně. Houby horor, normální vtip je to...jen si celou dobu říkáte, jestli se teda taky můžete smát nebo budete za psychopata. Pan Kastner vždycky říkával, že si každý z filmu odnese, co unese. A já se teď trochu bojím, co jsem to teda za člověka a co že to nesu. (30.10.2017)

Bohatý lekár Steven (Colin Farrell) sa po práci často stretáva s mladým Martinom (Barry Keoghan), ktorý ho zaujal svojou ohromnou inteligenciou. Steven mu kupuje drahé darčeky a neváha ho pozvať do ich obrovského sídla, aby s jeho rodinou trávil nejaký čas. Martin sa snaží lekárovi odvďačiť, aj keď toho nemá mnoho, čo by mohol ponúknuť. Ich vzťah prerastá do niečoho hlbšieho a Steven zisťuje, že Martin sa na jeho prítomnosť až nebezpečne naviazal. - Pre mňa velmi príjemné prekvapenie. Čakal som od toho nejaký artový nezmysel, ale dostal som funkčnú špecialitu od režiséra s velmi zaujímavým a svojským prístupom k žánru. Režisér necháva mnoho situácií volných, aby si ich divák mohol interpretovať po svojom, a to sa mi na tom páčilo, pretože aj keď takéto záležitosti väčšinou nemusím, zase je dobré, keď ma nejaký horor prinúti o deji rozmýšlať, a nie len pozerať sa na to, ako všade strieka krv. Všetkému tu vládne uhladená precíznosť, silné herecké výkony ( vždy, keď vidím Nicole Kidman, si musím spomenúť na jej erotickú scénu z Dead Calm, čo je pre mňa osobne najtrápnejšia scéna, akú som kedy videl ), netradičná práca s kamerou a podmanivá hudba. Dejovo je to tiež velmi pestré, ale vôbec by nevadilo, keby to režisér celé zaboril do hororu ešte viac. + herečka z Dead Calm a The Others + herec z The Unspoken (13.12.2017)