Potvora

Přirovnávat Fleabag k Black Books je trochu mimo. Rozhodně to není taková prvoplánová řachanda, ale jsou tu i prvky dramatu, ba i tragi - komedie. Vše se ale hlavně točí kolem sexuchtivé Potvory, která je vždy nad věcí až na jednu věc a to je smrt její nejlepší kamarádky Boo. Velmi vtipné scény (focení vagíny, krádeže sošky a další), hezké dialogy (prokládané komentáři pronášené k nám, divákům) a vůbec neotřelé pojetí celé minisérie, to jsou pozitiva. Průběžně jsem si říkal, že to na víc, než tři hvězdy nemá, protože je to pro mne moc feministické, ale kvůli poměrně originálnímu scénáři a způsobu realizace přidávám čtvrtou. (15.04.2018)

Jeden z nejzajímavější seriálů tohoto léta, který se vcelku nenápadně vyloupl někde v zapadlých televizních vodách BBC 3. To, jakým způsobem dokázal k obrazovce přikovat byl neskutečný. Hlavním podíl na tom asi má chytrý scénář Phoebe Waller-Bridge, fungující humor (skvělá práce se "čtvrtou stěnou") a vcelku originální postavy. Právě ty byly na celém seriálu to nezajímavější a posouvaly ho pryč z potenciální tuctovitosti. Podle mého se jedná se o další důkaz toho, že Britové tyhle hybridy mezi komedií a dramatem prostě umí. (12.09.2016)

Ale jo, je to v celku chytře napsané, ovšem já se u podobných "otevřených zpovědí" typu Lucky Louie nebo Girls příliš nebavím. Další nevýhodou pro mě bylo, že jsem těsně před vydáním Fleabag viděl Chewing Gum od Michaely Coel, což je seriál spadající do podobného ranku (oba seriály adaptovány ze stand-up vystoupení). I kvůli tomu jsem těch 6 dílů viděl rozházeně během půl roku. Mimochodem divadelní verze měla 3 autorky, tak by mě zajímalo, proč se kolegyně nepodílely na tvorbě scénáře k seriálu. (05.12.2016)

Zvláštně nakažlivá zábava. Nerozhodný otec, vypočítavá psychopatická macecha, puntičkářská a permanentně rozrušená sestra Claire, citlivý expřítel Harry, slabošský švagr Martin. V druhé sérii pak kněz k nakousnutí. A neposedná hlavní bezejmenná postava. Úderný hořký humor a ukázka toho, že ženské hrdinky mají i v televizním prostředí zelenou. Spíš antihrdinky. Je tady ukradená soška, je tady postavička dinosaura, je tady jedno morče. Britská záležitost Fleabag je prakticky výhradním autorským počinem talentované herečky a scenáristky Phoebe Waller-Bridge, která je skvělá a která se svým nadáním propsala až do scenáristického týmu nového dobrodružství 007. Má značné problémy navazovat smysluplné osobní vztahy, je vypočítává, žensky manipulující, ztracená, sebestředná a neschopná hlubšího citu. Ale i zatraceně vtipná, a to nejen, když se vítězoslavně a ďábelsky usmívá do kamery. Snaží se sourozenecky sblížit, cynicky se vyjadřuje k mužským a ženským rolím, touží se vyrovnat se smrtí kamarádky, pokouší se ulovit kněze, který ji jako málokdo poslouchá a věnuje pozornost. Zatímco první série je o smrti a ztrátě nejbližších, ta druhá je (překvapivě) právě o lásce, která ohýbá žánrová klišé. A díky ní naše mrcha postupně odhazuje svou cynickou masku, kterou si tak pečlivě celé roky vytvářela. Všestranně nadaná Britka sice dál trousí provokativní hlášky, ale nebojí se zvážnět a píchnout do vlastních řad. Zatraceně výrazná postava. (01.04.2021)

Místy celkem ostrá podívaná s nymfomaniakální třicítkou, která je (naštěstí) poměrně dost cynická a zároveň (naneštěstí) se sem tam projeví jako emocionální trpitelka. Ten seriál je nejsilnější v přímých interakcích s divákem, protože je napsaný tak dobře, aby to působilo maximálně přirozeně. Navíc to skvěle koresponduje s charakterem ústřední postavy, která si prostě z podstaty věci nedokáže pomoct a musí se neustále předvádět. Ten silný příklon k dramatu na konci první série je sice možná trochu prvoplánový, ale po emoční stránce prostě funguje. Druhá série je celkově mnohem hlubší a emocionálně vypjatější. Kdybych to měl hodně zjednodušit, tak i sebevětší a sebecyničtější mrcha si čas od času zaslouží nějaký ten soucit a pochopení. Je to sice strašné klišé, ale nějak ten svět v rovnováze udržovat musíme, ne? (19.10.2020)