Maudie

Absolutně jsem nečekal, že by mě tento téměř životopisný film mohl tak bavit, ale stalo se. Bylo to asi tím, že se tvůrcům podařilo do vážného až tragického příběhu dostat nenápadný, jemný humor a velmi dobré herecké výkony ústřední dvojice. 115 minut uteklo neuvěřitelně rychle, aniž bych věděl proč, neobsahoval prakticky žádnou akci, pokud nepočítám cesty z domku do města a zpět a přece... Celou dobu jsem se dobře bavil, navíc mám rád filmy, které mě donutí dohledávat fakta, takže i když jsem o Maude Lewis nevěděl vůbec nic, dnes již vím. (28.01.2018)

Chudinka. Sally vypadá jak Eddie Redmayne v Dánské dívce s tváří v Teorii všeho. Na co si pořád stěžujeme. Žít se dá i s málem. A přežít a vdát se i nemocná. Láska je pro každého. Neatraktivní kulhající ženu i pro protivného starého mládence. Oba to neměli v hlavě úplně v pořádku. Ale kdo taky má. Knihy Maud Lewis k zakoupení na webu. (07.07.2019)

Používala světlé barvy, volila často přírodní motivy, takže se na jejích obrazech objevovaly květiny, zvířata, scenérie. Sama byla vstřícná a plná lásky ke všemu živému, podle toho tak její práce vypadala. Kanadská lidová umělkyně Maud Lewis se dočkala biografie, která je stejně bezelstná jako ona sama. Dívala se na svět pozitivně, ač se k ní mnozí nechovali dobře, protože její tělo zkroutila revmatoidní artritida. Rodině byla na obtíž, skočila tak po inzerátu mrzoutského podomního prodavače ryb, který potřeboval hospodyni. Nějakou dobu si na sebe zejména kvůli jeho staromládeneckým sobeckým návykům zvykali, nakonec se ale stali životními partnery. Přes bolestivou deformaci kloubů se začala naplno věnovat svému koníčku, který je nakonec živil. A její malby se dostaly až do Bílého domu. Výsledek je přímočarý a líbivý. Nechce si sáhnout na dno, nechce být ošklivý. Líbit se bude podle toho, jak je divák k tradičně pojatým biografickým kouskům (v drtivé většině s výjimečným hereckým výkonem v hlavní roli) nastavený. Já je vnímám jako jakousi pravidelnou ingredienci každoročního filmového kalendáře. Většinou se nechám zlákat, jen výjimečně ale podlehnu. Tenhle je za mě hodně zidealizovaný, herecky mi vedle Sally Hawkins sedl i proti zažitým škatulkám obsazený bručoun Ethan Hawke. (04.05.2020)

Aisling Walsh je další z přívalu režisérek, které se na mě v poslední době vrhly - až tak, že mi to připadá, že tu jde o genderové dělení; páni režiséři budou točit akční a hororové filmy a slaďáky, čili filmy pro duševně narušené diváky, a dámy režisérky pro minoritní zbytek. Příběh rachtitické dívky a sociálně deklasovaného sirotka není rozhodně sladký, u všech krásných a pozitivních emocí se současně dere na povrch i drsné pozadí společeného/společenského bytí. (Z hereckého pohledu se domnívám, že představitel role Everetta Lewise měl obtížnější roli než byla role neproměnné, i když pozvolna upadávající, Maud. A zároveň také, že ho režisérka využila pouze pro "dokreslení" role hlavní hrdinky.) Ale račme vstoupit do malovaného domku manželů Lewisových. I přes zimní chlad a letní hic, se tu budeme zřejmě cítit lépe než ve Váchalově Portmoneu - mezi ptáčky a kytičkami jde všechno lépe než mezi ďábly a příšerkami. Pozn.: Kdybych se na film nepřipravil, asi by mě závěrečná scéna - krátké zobrazení skutečných manželů Lewisových, a v podstatě "přiznání barvy" - šokovala. Nicméně droboučká, bezbradá Maud má stejný bezprostřední usměv jako Sally Hawkinsová. (15.12.2017)

Není nad upřímně natočené životopisné filmy lidí, o kterých jste neměli ani páru, ale během dvou hodin Vám vstoupili do duše svojí jedinečností, že na ně do smrti pravděpodobně nezapomenete. Příběh této lidové malířky je například jedním z nich. Jednoduše krásný film, kde se Ethan Hawke herecky zase předvedl a Sally Hawkins pro změnu dokázala, že si ji také dokážete zamilovat. (04.04.2018)