Texaský masakr motorovou pilou

Vrchol žánru, laskomina pro fajnšmekry. Ultra naturalistucké filmové umění bez jediného tvůrčího zaváhání, které vás psychologicky i fyzicky rozloží a nedá spát. První polovina nonstop napínavé, ukrutně dusné a uvěřitelné zobrazení nejnižších lidských pudů a morálního zapadákova, druhá půlka neuvěřitelně nepříjemná reflexe dříve naťuknutých a gradovaných hrůz. Geniálně nasnímané i ozvučené. Film, bez něhož by slovo horor vydatně ztrácelo na významu.. (21.05.2019)

Velice intenzivní film plný násilí a špíny v osobitém pojetí Toba Hoopera. Hodně mě udivilo, že v porovnání s remakem je tohle úplně jiný film, sázející na atmosféru, která je sice vyvolávána násilným chováním kanibalské rodinky, ale na tak prvoplánově jako v remaku (všude samá krev a vnitřnosti), nýbrž pouze náznaky brutality. Tudíž divák nic přesně nevidí a fantazie může pracovat na plné obrátky, a to je mnohem horší, než když jsou nám ta střeva a krev přímo ukázána. Horror movie of the year (08.06.2008)

Už kdysi se mi tenhle snímek líbil, ale napodruhé jsem nadšený. Texaský masakr je stále dost originální horor. Na první pohled docela normální hrůzostrašný slasher, který ale kašle na různá klišé, což působí osvěžujícím dojmem obzvlášť v dnešní době, kdy jsou si slashery tak podobné (no, možná se to týká hlavně období kolem roku 2000). Například postavy jsou představené jenom letmo, což vůbec nevadí, stačí to. Nejsou to žádní super-sympaťáci a super-sympaťačky, ani žádná parta debílků. Není zde klasická formulka "hodná holka mezi kretény". Jsou to prostě docela normální parta mladých lidí... kteří to pěkně schytají, když se dostanou mezi úchylný vidláky. Ti jsou znepokojující, ale jejich králem je "Leatherface", který je správně bizarní. Se svou maskou je pěkně strašidelnej a jeho obvykle rychlé a precizní zabíjení je dost děsivé. Má ale i svou černohumornou stránku, například se různě převlíká. Na konci má stylové fráčko a na oběd si zase nanese rtěnku, aby dělal své rodině maminku. No není to miláček? Překvapivě propracovaný a svižný horor. Téměř dokonalá znepokojující jízda. (9/10) (27.07.2022)

Co to proboha bylo? A takové hodnocení? Vtip? To nebyl horor. Ve druhé půlce je to pouze nepříjemný pocit, srovnatelný s neustálým škrábáním nože o talíř. Neplést prosím se strachem! Scénář je neuvěřitelně čitelný a trapný. Klišé tu jsou...a jaké. Ta třešnička na dva roky zkaženém dortu je až neuvěřitelně typická "hororová" rozdělovačka: "Jdu se na ně podívat, ty tu počkej". Logiku ten film nemá žádnou. Nic tam pořádně nedává smysl. Pozitivním momentem byla scéna ze začátku s nožem a docela zajímavá úchylná rodinka, ovšem takovýto kladný moment brzy vystřídají ukrutně debilní herecké kreace představitelů. Celý děj je vyprávěn naprosto protivným způsobem, přičemž doufám, že to někdo nepovažuje za umění. Žánr horor miluju, ale 99% filmů do něj spadajících, nesnáším. (11.02.2006)

Kdyby si Leatherface občas doma zaběhal kolem kukuřičného pole, neměl by tak tragickou fyzickou kondici.. Nízkorozpočtový Hooperův kult, co nastavil standardy slasherového žánru, mě minul jak ústřední texaskou rodinku základy stolování. Denní část je díky znepokojivým náznakům ještě obstojná, neexplicitní druhá polovina už spíše psychedelická až groteskní. Last supper s dědečkem, co patří na přebal CD Pražského výběru a dýchavičné pobíhání retarda s ohlušující motorovkou tak zanechaly spíše rozpačitý dojem, než nějaké pocity hrůzy, či zneklidnění a z toho hlučného nářadí, hysterického jekotu a "jezdění nehtů po tabuli" mě akorát rozbolela hlava. Vlastně se dá říct, že s tichem závěrečných titulků jsem zažil slast srovnatelnou s opuštěním několikahodinové předváděcí akce na mezinárodním veletrhu křovinořezů.. (28.02.2012)