Peter Pan

Zrůdné mořské panny hypnotizují Wendy a lákají ji do své moci. Žárlivá víla organizuje dívčinu popravu. Malí potomci hrdých anglických kolonizátorů prosí na kolenou o milost, ale jsou odsouzeni k smrti utopením. Zvoněnka je vyhnána Petrem, a ve snaze odčinit svou zradu, vypije smrtící jed. Wendy, toužící po obdivu, kolaboruje s piráty. Hook je tvrdý a nelítostný. Zpomalený záběr na zlomeného a poraženého Petra Pana, bezmocně padajícího pod nemilosrdným úderem kapitánova háku, dokáže vzbudit zájem a obavy i u pokročilého diváka. To, že malí hrdinové nemají téměř nic zadarmo, a musí opravdu bojovat se skutečným, i když trochu pomateným nepřítelem, je jednou z hlavních deviz této akční, nedisneyovské (místy temné, místy obskurně barevné, ale vcelku zaručeně definitivní) verze klasiky dětské fantasy. Tenhle Petr Pan nikdy nemoralizuje. I když důraz na nelehkost přijmutí vlastního dospívání, a s ním spojené zodpovědnosti by mohl k moralitám svádět, předloha ani tvůrci filmu nic takového nedopustí. Tak jako bývají nekompromisní děti, i tento film je nekompromisní. Ctí svého malého diváka - nemanipuluje s ním jako s blbečkem, není politicky korektní agitkou, a nebojí se opravdového zabíjení ani opravdové lásky. Erotické jiskření (zmíněné zde HoneyBunny), stejně jako neustálá, záměrná oscilace mezi infantilností a osudovou dramatičností, a silná, přitom však nijak křečovitá emocionalita, zajišťují zatím poslednímu zpracování příběhu J.M.Barrieho výsadní postavení mezi dětskými filmy. (28.06.2007)

Je fajn, když někdo natočí pohádku prostě jako pohádku a nedělá z ní za každou cenu fantasy spektákl, ve kterém by třeba souboj s krokodýlem trval alespoň čtvrt hodiny. Taková pohádka si pak může bez obav dovolit tak trochu kýčovitou, ale zároveň krásně barevnou výpravu, která je sice digitální od sklepa na půdu, ale nevadí to, protože tím vlastně připomíná animované filmy. A když je to navíc tak dobře zahrané (úplně všemi bez rozdílu věku) a má to krásnou hudbu Jamese Newtona Howarda... Trochu zkrátit a neměl bych co vytknout. (13.06.2023)

Pamatuji si, že jsem jako dítě viděla animovanou verzi a nadchla mne, totéž ale nemůžu říct o tomto hraném filmu. Děti jsou moc sladké s nepřirozenými americkými úsměvy (a neuvěřitelně bílými a rovnými zuby. Jsou to vůbec lidi?) a strnulými hereckými výkony. Místy kýčovité scény podtrhuje až příliš načančané prostředí a můžu říct, že duch Petra Pana film minul mílovými kroky. (28.07.2005)

Rodinná klasika z nosičů, nad kterými jsem strávil celé dětství. Tuto verzi Petra Pana jsem viděl již tolikrát, že ani nemohu protentokrát říct, že na ni rád vzpomínám. Některé scény mi přišly vyloženě ujeté, některé na druhou stranu byly propracované a okamžitě jsem se jejich zásluhou nechal vtáhnout do děje. Po absolvování třetí řady OUAT mám ovšem radši tu vyšperkovanější verzi. (24.03.2018)

Byla by to pěkná adaptace nesmrtelné knihy J.M. Barrieho, mezi Wendy a Petrem Panem to pěkně jiskřilo..., ale výprava a vůbec celá vizuální složka byla přehnaně kýčovitá. Konec pak byl až příliš zdlouhavý, chyběla mu výrazná pointa a proto víceméně nudil. Na opravdu povedeného Petra Pana si tak budeme ještě nějakou chvilku muset počkat. (23.01.2009)