Stratili sme Stalina

Vynikající politická satira je humorná i mrazivá zároveň, francouzská produkce vyzvala britského režiséra k jejímu zfilmování, proto je také snímek v angličtině. Ale nic mu to neupírá na schopnosti zobrazit intriky soudruhů Berji a Chruščova. Škoda snad jen, že jsme se nedočkali pověstného mlácení botou druhého zmiňovaného. Že je Buscemi jako vždy skvělý, nemá snad smysl ani psát, ale jeho výkon si to prostě zaslouží. (31.12.2019)

Stalin zemřel a je potřeba ho nahradit. Ambiciózních adeptů na jeho místo je vcelku dost, a tak začíná boj o koryto. Vítěz bere vše, poraženého čeká kulka do hlavy. A bude to jízda. Ztratili jsme Stalina je chytrá komedie, která spíš než na klasický humor sází na fakt, že se v ní odehrávají situace, které jsou stejně absurdní, jako děsivé. A taky na skvělé herecké obsazení. Jako cíleně lehce přehnaná upomínka na to, co se dělo ještě před pár dekádami, funguje film výtečně. A jako chytrá komedie taky. (26.07.2018)

Dům z karet démonizuje politiku jako prohnilé zlo, dánská Vláda předkládá výbušný ideál toho, jak by měla politika vypadat, klasická satira Jistě pane ministře zesměšňuje nekompetentnost a umanutost vrcholových politiků a česká Kancelář Blaník snímá vinu z politiků tím, že jako strůjce všeho zlého ukazuje profesionálně odosobněné prospěchářské lobbisty. Tuto mapu, na které si může každý divák vybrat, jaký z obrazů politiky konvenuje jeho předsudkům či ideálům, zásadním způsobem doplňuje britský satirik Armando Iannucci, který na rozdíl od všech ostatních ukazuje politiku jako neřízený chaos. Příznačně díky tomu ve svých scénářích v čele s fenomenálním a pro mnohé epigony inspirativním politickým sitcomem "Je to soda" (The Thick of It) dokáže skrz jednotlivé figury obsáhnout takřka všechny ze zmíněných pohledů na politiku. Výchozí situace snímku "Ztratili jsme Stalina" je přesně oním typicky iannucciovským politickýcm chaosem, a to nejen ve smyslu toho, co se rozjelo bezprostředně po smrti Stalina, ale i ve smyslu celého zdegenerovaného totalitního režimu SSSR pozdního stalinismu, kde ve vysokých funkcích setrvají pouze inkopetenti, cvoci, patolízalové, manipulátoři a magoři, protože všichni schopní lidé byli zlikvidováni. (07.07.2019)

Satirická komedie, která i největší stalinistické hrůzy předkládá s humorem a málokomu to zkrátka sedne. A já do fanklubu patřit nebudu. Rozhodně bych však neodpálil film už z principu, jako se to stalo v mnoha zahraničních recenzích, občas se člověk přecejen zasměje. A jsem moc rád, že britští i američtí herci rezignovali na jakýkoliv akcent a zůstali sami sebou. Ps : Jason Isaacs naprosto vládne. (12.05.2018)

Josif Vissarionovič Stalin umírá a v Sovětském svazu začíná boj o moc. Je zajímavé sledovat, jak všichni chtějí urvat moc pro sebe. Film se ale netváří až tak vážně, je natočen jako lehká komedie, nebo spíše bych řekl, že je to taková kombinace mezi komedií a dramatem. Každopádně se to celkem povedlo a potěšilo obsazení Olgy Kurylenko. (21.07.2019)