Morská slepota - skutočná cena námornej dopravy

Komplexní dokument o "zákulisí" světového obchodu, přes které ovšem propluje téměř 90 % všeho, co se na naší planetě vyrobí. Obchodování s vlajkami, přetahování přes životnost lodí a používání "odpadu" místo paliva, s čímž souvisí i totální neekologičnost přepravy (přesto se politici raději pokrytecky orientují na restrikci emisí automobilů), magnáti, kteří obcházejí systém, dopady na přírodu - to vše se zde probírá. Dokument i na rozdíl od většiny ostatních nastiňuje řešení, které ovšem opravdu není jednoduché, protože by se muselo sáhnout do zisků právě těchto magnátů, a to, jak můžeme tušit, by se neobešlo bez výhrůžek či rovnou zvýšení cen přepravy a celosvětových inflačních tlaků. Nelehký úkol. (20.11.2018)

Velmi informativní dokument. Mé postřehy: 1. Elektromobily prosazované v EU životnímu prostředí nijak zásadně nepomohou. Pohon lodí a letadel na baterky, který by byl ekologicky vzato více žádoucí, není myslitelný. 2. Věřím, že příroda si se znečišťováním poradí sama. Nebude-li to možné jinak, odstraní živočišný druh, který ji tímto způsobem likviduje. 3. Proč je kokain v Evropě tak drahý, když se sem pašuje po celých kontejnerech? (01.04.2024)

5* Dobře natočený dokument, který ukazuje snad všechny aspekty lodní dopravy se svými klady i zápory. Bohužel celosvětový systém je silně zmanipulovaný, takže negativ přináší mnohem víc. Rozhodně je to velmi poučný dokument, který by měl každý vidět, aby pochopil fungování celosvětového obchodu i bezzubé zkorumpované celosvětové politiky. Začarovaný kruh, ze kterého nejspíš cesta ven není - až je z toho smutno. Plný počet hvězd je tu na místě. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (16.01.2021)

Takže. Dokumentární žánr má přinášet hlavně fakta. Informativní kapacita tohoto snímku je při dané stopáži mimořádná. Film se s daty neopakuje. A navíc je zajímavě strukturuje. Hovoří o ekonomice, o systematickém tajemství businessu a jeho projevech v mezinárodní dělbě práce i společenském algoritmu redistribuce, ale také zmiňuje problém zužujících se akustických biotopů keporkaka (o 90 %; 1/3 kytovců utrpěla nezvratné poškození sluchu), statistiku havárií a podmínky námořníků, které v lecčem připomínají jakýsi klášter na moři. Obchodní přístavy se v přímé úměře k rostoucí potřebné rozloze vzdalují z dohledu obytných zón, takže jsou čím dál méně přítomny ve vědomí lidí právě vlivem rostoucího reálného významu. Loď s nižším objemem paliva nabírá mořskou vodu (včetně vší vstřebatelné fauny a flory) kvůli nutnosti vyrovnat tlak váhy nad hladinou stabilizující vahou pod hladinou, tu pak samozřejmě při tankování zase vypouští, a protože je mezi přístavy běžně vzdálenost i tisíců námořních mil, má to za následek umělou migraci (invazivních) druhů po planetě, které jsou tím vyňaty z prostředí přirozené konkurence a přeneseny do na ně nepřipravených teritorií (bez odpovídajícího predátora). A pokud jde o pohon, jsou přepravní lodě designovány jako „všežravci“, jejichž poměr tuhých látek při spalování odpovídá cca hodnotě 3x10^3 ppm, přičemž motorová vozidla v EU musejí spalovat méně než 15 ppm, tedy pro stejný objem paliva ani ne dvousetinu. Z celkových 60 tisíc přepravních lodí pouhých 20 největších vyprodukuje víc oxidu síry než miliarda aut. Autoři a přispěvatelé přitom nepopírají celkovou efektivitu lodní přepravy proti ostatním variantám, jen artikulují více než legitimní nárok povolat ke zodpovědnosti ty, kteří v tomto sektoru vydělávají a přirozeně preferují svoje zisky na úkor kontextu. Takoví kapitalisté se nám šeredně nevyplácí, protože kdyby tatáž přeprava byla přísně a jednotně regulována, což si v komerčně partikulárním světě lze sotva představit, – tak by nejen údržba lodí, jejich energetika a personalistika, ale i sama globální dělba práce a suma externalit (cesta věnovaná výrobě saka může představovat až 48 000 km), stejně jako nadekretovaná detailnost informace, byly mnohem úžeji spjaty s hlediskem veřejného zájmu a nemusely strádat ve prospěch nějakého obskurního debila. Ale ujetý není on. On jedná v souladu se svým zájmem. Ujetý je pravicový volič (což se skoro rovná člověku) a ujetá je liberální demokracie, která má takové příšerné konsekvence. (24.12.2020)

1 lod 3-3500 ppm oxidu siry, 1 auto v EU (euro V5) cca 10 ppm, 1 lod = 50 000 000 aut, 20 nejvetsich lod = 1 000 000 000 aut, ale na planete je 60 000 nakladnich lodi ... saze - astma, rakovina ... topi se vetsinou topnym olejem, ktery by jinak skoncil nekde na skladce v Bangladesi, je to levne palivo, ktere si schvalila organizace pro namorni dopravu IMO (International Maritime Organization)... ___ akusticke znecisteni - mrtvi keporkaci - sebevrazdy na plazi, nemuzou komunikovat - 90% jejich slysitelneho rozsahu (infrazvuk) je prehluseno lodnim motorem atd. ___ nikdo nevi, co je v kontejnerech - jen 2% kontejneru se kontroluje, dohoda je na 100% nedodrzuje se ___ lode pluji pod tzv. vyhodnou vlajkou - lode vlastnici napr. Nemecko, Japonsko, Norsko ... pluji pod vlajkou jnych statu - Panama, Liberie, Marshalovy ostrovy (3 nejvetsi flotily na svete - financuji IMO, ktera schvaluje predpisy - a oni si nebudou podrezavat vetev pod sebou, takze zmeny se prosazuji tezko - tyto staty haji zajmy svych neznamych majitelu - tim se nici priroda, zdravi vsech, podporuji se danove uniky, vykoristovani namorniku, globalni oteplovani, atd.), dale Mongolsko, Bolivie, Bahamy, Dominika - vetsinou danove raje ci neexistence minimalni mzdy, 40% namorniku pochazi z indonezie ___ lodni doprava je 2. nejnebezpecnejsi povolani na svete, po rybareni, rocne se utopi jednotky tisic namorniku ___ kazde 3 dny jedna namorni nehoda, vetsinou diky tomu, ze majitele neivestuji do udrzby ___ nejvetsi spolecnosti jako - Maersk - maji casto vetsi obrat nez softwarovi giganti - jako Apple nebo Microsoft, jmena vlastniku nejsou znama ___ pres to vsechno je lodni doprava nejefektivnejsi zpusob prepravy zbozi (ve srovnani s jinymi druhy dopravy) (09.10.2017)