Mysteriózny / Romantický / Thriller
USA,
1958, 128 min
Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
James Stewart, Kim Novak, Barbara Bel Geddes, Tom Helmore, Henry Jones, Ellen Corby, Konstantin Shayne, Lee Patrick, Alfred Hitchcock, June Jocelyn (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Slávny thriller majstra filmového napätia Alfreda Hitchcocka rozpráva príbeh detektíva Scottieho Fergussona, ktorý po úraze trpí závratmi a panickým strachom z výšok. Pri jednom z pracovných zásahov stratil kolegu a ťažko sa zranil. Po vyliečení sa odoberá na predčasný dôchodok a nevie, čo s voľným časom. Preto vďačne príjme priateľov návrh, aby sledoval jeho psychicky labilnú ženu Madelaine, ktorá je posadnutá minulosťou. Jej manžel sa obáva, aby si nesiahla na život. Udalosti však naberajú závratný spád, keď Scottie podľahne kúzlu Madelaine... (STV)
(viac)Zaujímavosti (96)
- Podle Roberta F. Boylea, který s Alfredem Hitchcockem několikrát spolupracoval, měl sám „Mistr napětí“ hrozný strach z výšek. Už jen při pohledu na člověka, který pracoval na lešení, prý dostával závratě. (Shaqualyck)
- Lehce parodickou poctu složili Vertigu v roce 1997 režisér Joseph Kahn a kapela Faith No More ve videoklipu Last Cup of Sorrow. Hlavní role si tehdy zahráli Jennifer Jason Leigh a frontman FNM Mike Patton. (Shaqualyck)
- Natočeno v systému VistaVision (s poměrem stran 1,85:1) – barvy byly dodány Technicolorem. (Trainspotter)
- Hudební motiv „Vertigo“ pro film složili Jay Livingston a Ray Evans, a uveden byl pouze během propagace. V konečném filmu jej neuslyšíme, jelikož režisérovi údajně nevyhovoval. (džanik)
- Hudba Bernarda Herrmanna vychází široce z opery Richarda Wagnera „Tristan a Isolda“, která rovněž pojednává o tragické lásce. (džanik)
- V důležitých momentech filmu se mění osvětlení: Když Scottie (James Stewart) poprvé zahlédne Madeleine (Kim Novak) v restauraci „Ernie's“, tak se nám (Madeleine) na chvilku jeví neobyčejně jasně; když Scottie v knižním obchodě naslouchá příběhu Madeleinina předka, vše najednou potemní; když Scottie poprvé uvidí Judy „předělanou“ na Madeleine, je osvícena přízračným zeleným světlem (z neonového nápisu za oknem). (džanik)
- Judy Barton (Kim Novak) tvrdí, že pochází z kansaského města Salina. Ve skutečnosti jde o jedno z míst, kde se natáčel film Piknik u cesty (1955), který z Kim Novak učinil hvězdu. (džanik)
- Tvůrkyně kostýmů Edith Head a režisér Alfred Hitchcock spolupracovali na podivném ošacení Madeleine (Kim Novak). Šedý kostým vybrali z důvodu, že se k blondýně nehodil. Svým kontrastem měla působit i černá šála na bílém kabátě. (džanik)
- Empire Hotel, ve kterém James Stewart (John "Scottie" Ferguson) nakonec nalézá Kim Novak (Madeleine Elster / Judy Barton), je sanfranciský Hotel Vertigo (dříve známý jako York Hotel). (džanik)
- Když se Kim Novak (Madeleine Elster / Judy Barton) při natáčení jedné scény ptala Alfreda Hitchcocka, jak se má namotivovat, tak jí údajně odvětil: „Kim, vždyť je to jen film!“ (džanik)
- Při svém znovuuvedení v legendárním sanfranciském kině „Castro Theater“ v říjnu 1997 (jen několik měsíců po smrti Jamese Stewarta) přinesl film kinu více peněz, než během onoho víkendu vydělalo kterékoli jiné kino v USA. (džanik)
- Film byl po celá desetiletí nedostupný. Práva k němu – spolu s právy k snímkům Provaz (1948), Okno do dvora (1954), Potíže s Harrym (1955) a Muž, který věděl příliš mnoho (1956) – totiž odkoupil zpět Alfred Hitchcock a zanechal jako dědictví svojí dceři. V kinech se pak film promítal zase až kolem roku 1984. (džanik)
- Slavný trik simultánního používání zoomu v popředí a rychlých záběrů v pozadí (k vyvolání pocitu závratě) chtěl Alfred Hitchcock původně použít už ve filmu Mrtvá a živá (1940), ale tehdejší technologie mu to ještě neumožnila. (džanik)
- Výraz „vertigo“ ve filmu uslyšíme pouze jednou, na začátku, když Scottie (James Stewart) hovoří s Midge (Barbara Bel Geddes). (džanik)
- Film byl natočen podle románu „D'Entre les Morts“ (přeložit můžeme jako „Příchod mrtvých“) napsaném Pierrem Boileauem a Thomasem Narcejacem údajně speciálně pro Alfreda Hitchcocka poté, co se dozvěděli, že se pokouší získat práva k jejich předchozí knize „Celle qui n'était plus“ (tedy „Ta, která již nebyla více“), která byla zfilmována pod názvem Ďábelské ženy (1955). (džanik)
- Snímek byl po svém uvedení americkou kritikou přijat velmi chladně. Dnes je pokládán za mistrovské dílo Alfreda Hitchcocka. (džanik)
- Filmový plakát obsadil 3. příčku v žebříčku časopisu Premiere pro 25 vůbec nejlepších filmových plakátů. (džanik)
- Podle Entertainment Weekly jde o 19. největší film všech dob. (džanik)
- Podle Amerického filmového institutu jde o nejlepší film v žánru „mysteriózní“ (červen 2008). (džanik)