Problémy s Harrym

Městečkem jako malovaným, malebně, netečně i rozverně umíráček zní. Mezi letním žárem a chladem zimy. V barvách spadaného listí, na zeleni. Leží jeden nepohodlný, mrtvý mezi živými. Ten se ale pronese. Tam a sem, sem a tam. Jako "páternoster." Visí nad nimi jako dým, netopýr. Dostane se do řečí "v rodině." Kdo, kam s ním, ptají se všichni, ale žádní vinní. Neživý ví, že sám od sebe kočím smrti. Náleží mu místo, trvalý pobyt pod zemí, a že se sluší a nosí, z onoho světa lásku přát pozůstalým. Efektně, stylem figury. Z rozptylové loučky, šálkem černé kávy. (18.03.2019)

Krásný podzim v Massachusetts ještě předčil dnešek na Žákově hoře, nejen co do barev a urostlosti stromů, ale - zkrátka jsem tady doma... I přísný Mistr si někdy potřebuje odpočinout od zločinu, s věkem ta potřeba nejspíš roste.... Potřeba někoho zakopávat a vykopávat je v lidském naturelu. Mnohým se toho dostane ještě zaživa... Obecně se dají potíže očekávat spíš od žen, "tady to odnesl Harry / tak jaký láryfáry" (paní MacDonaldová). (15.10.2017)

Hodina a dost. Pak by tohohle cynicky komediálního Hitchcocka pětihvězda neminula, ani kdyby se Vašík Klausů na hlavu stavěl. Jenže po úvodní smršti velmi zábavných břitkých dialogů (scéna na verandě se Samem, Jennifer a jejím šáhlým synátorem je tak geniálně napsaná, že se to slovy snad ani popsat nedá) přichází znatelný úbytek humoru. Je nahrazen bizarní, ale bohužel již pouze tuctovou, hitchovinou o mrtvole, které je jednou nahoře a jednou dole. A tak stále dokola. Ohromná škoda, že toho Mistr na černohumorné pole nezasel více. To co by z toho vyrostlo by rozhodně žádná ostuda jeho filmografie nebyla. Potíže s Harrym jsou toho cynismem... Ehm, důkazem. PS: Herrmannův "vysmátý" hudební motiv je sám o sobě důvod proč Harryho neminout. (17.08.2008)

I na Hitche mimořádně bizarní svět mikroměstských cyniků a přesušený morbidní humor zjemňovaný podzimními barvičkami mi chvílemi připadal naprosto neodolatelný a chvílemi ve své jedinečné podivnosti konstruovaný až moc důsledně, po anglicku rezervovaný až do odtažitosti od diváka i od lidských vlastností, z kterých si střílí. Mám pocit, byť ne jistotu, že v určitém rozpoložení bych si to mohl nehorázně užít, ale protentokrát, i s přihlédnutím k síle jiných mistrových kousků, zůstanu s hodnocením při zemi. (09.10.2017)

Úsměvná detektivka od Alfreda Hitchcocka, která má velmi zvrácené postavy. Všichni jsou na sebe milí a slušní, ale vražda člověka jim připadá jako normální neduh okolností. Stalo se, nic se s tím už dělat nedá, ale můžeme si alespoň vychutnat horký čaj. Do vraždy je zamíchán ještě romantický příběh dvou párů a téměř máte chuť jim gratulovat k zamilovanosti. Laškuje se, vtipkuje se a chudák Harry je stále přenášen, pohřbíván i vykopáván. Velmi nenormální postavy jsou matka ( Shirley MacLaine), která je velmi velmi velmi jednoduchá a její ještě velmi velmi velmi velmi velmi jednodušší malý synek. Oba mají zhruba stejné IQ, ale hezky se smějí :-). Podivný film na tu dobu, ale má nádherný podzimní nádech - barevné listí všude kolem. (25.02.2013)