Žena jde napřed

Malířka Caroline Weldon přijíždí do indiánské rezervace Standing Rock, aby namalovala náčelníka Sedícího býka. V té samé době tlačí americká vláda na tamní kmeny, aby své pozemky odprodaly a dělá to dost nevybíravým způsobem, což hlavní hrdinku pochopitelně nenechává chladnou. Takový klasický černobílý film. Na jedné straně tu stojí Sedící býk a zbytky živořících Indiánů a na té druhé bílé zlo zosobněné padoušským Rockwellovým plukovníkem. Ale narozdíl od mnoha podobných případů to nepůsobí odpudivě, ale naopak docela mile. A jsou tu i další plusy. Pro mě to byl především fakt, že z hlediska filmařského je tu pokryto bílé místo amerických dějin. Dalším pozitivum vidím v uchopení samotného náčelníka. V tomto případě to není důstojný stařec deklamující moudra o Velkém duchovi, ale takový obyčejný neobyčejný chlapík, který se dokáže usmát a žvanit o běžných věcech. To je i zásluha jeho představitele, jímž je Michael Greyeyes. A tím se dostávám k poslednímu výraznějšímu kladu a tím je dokonalý casting. Mínusem je, že se tu až příliš často žvaní indiánsky a není to otitulkováno, což mě místy dost štvalo. Ale to je tak všechno, co stojí za nějakou větší kritiku. Asi to nebude pro každého a objektivně se o žádný zázrak nejedná, ale mě to sedlo a vo tom to je. 75% (30.06.2018)

Sedí v jedné americké putyce Američan a Němec. Američan se ptá Němce: „Co to tam v té Evropě máte za problém. Prý se vám tam valí hordy lidí z Afriky?“...Němec na to: „No, Evropa to trochu podcenila a teď máme problém.“ V tu chvíli vstane vedle od stolu opilý Indián a praví: „My jsme to před lety také trochu podcenili...“ ----- Tohle byl hodně zajímavý film. Takový moderní poetický western. O Weldonové jsem zde slyšel poprvé na rozdíl od náčelníka Sedícího býka. Toto jméno mi není neznámé, stejně tak jméno 7. kavalérie (u nás v kraji buchet a piva zvěčnělé skupinou Greenhorns), Little Big Horn a místo zvané Wounded Knee... Spoléhal jsem se tedy na interpretaci Susanny White a scénář Stevena Knighta. Začátek mně dostal už jen ta cesta dálkovým expresem z východu USA kamsi do prérií kde když odjel vlak zůstaly jen koleje a dřevené prkenné nástupiště v nekonečném prostoru... Sice mne udivilo, že stanice nebyla ve městě, ale proč ne. Ony vůbec ty záběry na divokou přírodu a nádherné scenérie opravdu stály za to. Ano, přátelství náčelníka a Catherine se zde na rozdíl od Johna Dunbara bere šmahem, stejně tak její rychlost se kterou se naučila lakotsky. Ale ani to mně nevadilo. Dost mně však vadila ta její emancipovanost, dnes by se dokonce dala nazvat aktiviskou... V roce 1890? Na stále ještě ,,divokém západě'' ? Nevím. Nepochopil jsem a do teď nechápu proč po Little Big Hornu Sedícího Býka nezastřelili a nechali ho být. Muselo jim být jasné, že zůstane hrozbou a jakousi ikonou odporu... Mimochodem jsem kdesi četl, že je snaha prozkoumat kosterní pozůstatky padlých z jednotky plukovníka Custera. Je hypotéza, že obklíčení vojáci po ztrátách a v bezvýchodné situaci si s vidinou skalpování a dalších indiánských libůstek užívaných vůči nepřátelům někteří sami vpálili kule do hlav... Výzkum ale zatím naráží na nesouhlas orgánů kvůli narušení piety a snad i možná z dalších důvodů, kdyby se ukázalo, že ne vše bylo tak jak se tvrdí... Ono je to ale stejně jedno. Rozkaz zněl jasně. Původní domorodé obyvatelstvo zdecimovat a po mnohých protestech nechat doživořit v rezervacích což se vlastně podařilo... Sám Sedící býk to předvídal.... Toto jsou jeho slova : ,, „I will remain what I am until I die, a hunter, and when there are no buffalo or other game I will send my children to hunt and live on prairie, for where an Indian is shut up in one place his body becomes weak.“----- Mně se film velmi líbil a k maximu stačilo velmi málo. Jessica opět předvedla, že dokáže být astronautkou, zachránkyní v ZOO i okouzlenou malířkou... Dávám tedy za 4 kresby na vydělanou jelenici. * * * * (05.07.2019)

Nakonec dávám možná trošku horší 4*. Film sám o sobě nemá až tak zajímavý příběh a možná v něm chybí i nějaká ta pointa, ale já ho beru spíše jako náhled do té části amerických dějin, o které se moc neví nebo se o ní nemluví. Samotná Catherine Weldonová je dějinami zapomenutá osoba, což je nesmírná škoda, když bojovala za práva Indiánů v době, kdy se Američani chtěli na tomto národě pomstít za bitvu u Little Bighornu (a na konci filmu taky zjistíme, jak ta pomsta vypadala). Plusem pro mě bylo také dobře zvolené obsazení v čele s Jessicou Chastain a Samem Rockwellem. Není to moc silný indie film, který by ve vás zanechal nějaké silnější emoce, ale pokud se zajímáte o historii (zejména tedy tu americkou), pak "Woman Walks Ahead" dejte určitě šanci. (29.06.2018)

"THE PAST IS NEVER DEAD. IT’S NOT EVEN THE PAST." ------------ Viac kŕčovitý, nezmyselný a podradný názov si už tvorcovia snáď nemohli ani vybrať. To platí pre film aj pre knihu z roku 2002. Doteraz mi hlava neberie, čo má akože ten názov znamenať, ak vyradím z výberu možných vysvetlení agendu. V súvislosti s príbehom sotva niečo. Príbehom o štyroch portrétoch maliarky Catherine a kmeňového náčelníka Sediaceho Býka. Zdá sa, že sfilmovať sa dá už čokoľvek a ak ti budú chcieť nejaké portály nahovoriť, že tu ide o dekonštrukciu mýtov bielych spasiteľov alebo kritiku nekončiacich privilégií bielych, tak ku tomu už snáď netreba nič viac povedať. Toto je úplne zbytočný film, ktorý nemá čo ponúknuť a čo povedať. Normálne sa ho aj bojím označiť za western, aby som rovno neurazil celý žáner. Jednu hviezdu dávam za príležitostne dobrú kameru a za Jess, ktorá sa aj napriek toľkému množstvu veľkých rolí rozhodla zahrať si v relatívne malom indie filme. (27.06.2018)

„Žena kráča vpred” z Brooklynu do dakotskej rezervácie namaľovať portrét náčelníka Sitting Bulla z kmeňa Siouxov. Je rok 1890, keď si Caroline Weldon zrejme ešte tak neuvedomuje, že nenávisť voči pôvodným obyvateľom Ameriky zásadne neutíchla, pretože títo pokryteckí zbojníci ich chcú ozbíjať už aj o ten najposlednejší kus pôdy. Akonáhle vystúpi z vlaku, je plná všelijakých ideálov, skrátka, srší samou ctižiadostivosťou, veď predsa predošlé zákazky spočívali v maľovaní senátorov, a tak si i teraz veľmi verí. Keď sa ale jeden z cestujúcich, dopočuje, čo tam ide vlastne robiť, tak jej bez servítky ihneď venuje jeden poriadne veľký pľuvanec rovno do tváre, že toto je v podstate iba začiatok konca, či zároveň aj na úvod, podlomenie jej načatého sebavedomia ?! Napätie sa bude čoraz stupňovať, atmosféra by sa dala normálne krájať, že i ďalekozraké orly to z ptáčej perspektívy perfektne vidia, ako priateľstvo medzi bielou ženou a «vysoko postaveným» indiánom, lomcuje s primitívnymi, miestnymi občanmi, ktorí ho pociťujú, ako „hanobenie” , ktoré jej musia rýchlo vytĺcť z hlavy. „Schyľuje sa k brutálnej bitke, ktorá by ju mala od toho definitívne odhovoriť” ? Z maliarskeho umenia sa postupne dostávam na úplne iný stupeň levelu, pretože indiánov od nepamäti trápia úplne iné starosti, než je maľovanie »chiefov« , a tak samozrejme, dôjde aj ku konfrontácii - vykorisťovateľov s vykorisťovanými. _ Režisérka - Zuzana Biela i napriek tomu, že je naozaj biela, nakrúca pozoruhodný film, venujúci sa „DIVOCHOM” , keď sa už vonkoncom nikde vôbec nespomína (nerieši): INDIÁNSKY HOLOCAUST, ktorý je tak extrémne očividný, a tak zatiaľ, čo sa Židom a Afroameričanom dostáva ctenej pozornosti zo všetkých svetových strán, i v početných, filmových spracovaniach, na pôvodných obyvateľov Ameriky, zatiaľ úplne všetci zvysoka kašľú ! Konečne sa už niekto popasoval s touto témou, ktorá by sa mala podľa mňa - objavovať oveľa častejšie, ako bolo tomu doteraz ! Obsadenie je základné, dominuje mu ústredná dvojica - Jessica Chastain a Mike Greyeyes, Sam Rockwell bol tentokrát za všiváka. Pod produkciou bol podpísaný aj Edo Zwick, ktorý máva taký zvyk sprostredkovať v dobových snímkoch - nádych po histórii, čo inak cítiť z každého záberu ! Kvalitná záležitosť, ešte kvalitnejšia, než si myslíme ! (02.04.2020)