JustMeeKatie

Byla jsem děsně natěšená, zvědavá, ale taky jsem měla strach, že sólovka s mou oblíbenou členkou Avengers nakonec má očekávání nenaplní. Asi si dovedete představit, jak jsem byla ráda, že k tomu nedošlo. Tu velkolepou, dvouhodinovou jízdu jsem si užívala od začátku do konce. Skvělé akční scény, parádní hudba, sympatické nové postavy a konečně film s ruskými špionkami podle mého gusta... Já jsem z Black Widow prostě nadšená a proto v hodnocení dávám plnou pálku. Myslím si, že jde o kvalitní a důstojné rozloučení s Natašou, byť by asi bývalo bylo lepší, kdyby film přeci jen dali chronologicky po Civil War a ne až o pět let později. Ale já jsem hlavně ráda, že ten prostor Nataše konečně dali a jsem zvědavá, jakým směrem se vydá její nástupkyně.

Ačkoliv souhlasím s tím, že Cruella je kvalitní podívaná se skvělým obsazením a ještě skvělejším soundtrackem, něco mi na ní úplně nesedlo. 20 minut filmu mi připadalo jako hodina, zápletka mi nepřišla příliš zajímavá a to stejné mohu říct i o (v podstatě) hlavní záporačce v podání Emmy Thompson. Co naopak musím vyzdvihnout jsou krásné kostýmy, zasazení tohoto "origin story" do Londýna 70. let a samozřejmě výkon Emmy Stone. Pokud jde ale o Disneyho snahy o "polidštění" klasických záporáků skrz film, dám raději přednost Maleficent, která mě bavila víc.

Tentokrát půjdu proti proudu a seriálu dávám 4*. Jasně, není to bůhvíjak kvalitní seriál a najde se na něm spousta chyb, ale já na něm hrozně oceňuju to, že se u něj dokážu pobavit a na chvíli vypnout. Navíc mi hodně sedlo obsazení, zejména tedy Leslie Jordan, který je roztomilost sama :).

Nečekala jsem, že to kdy řeknu, ale tohle se Snyderovi povedlo. Ty 4 hodiny jsou sice náročné (já si je teda rozdělila na 2 večery) a rozhodně zde byly scény, které by zde nemusely být nebo by šly zkrátit (třeba prvních 10 minut z filmu), ale já jsem ráda, že na nic takového nedošlo, protože bych ty vystřižené scény stejně chtěla vidět :D. Nejvíc mě fascinovalo, jak moc Whedon Justice League pozměnil. Základní myšlenka u obou filmů sice zůstala víceméně stejná, ale myslím si, že počet scén, které byly totožné v obou verzích, by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Díky tomu jsem ale měla pocit, že se dívám na úplně nový film a ne jen na jinou verzi něčeho, co už jsem měla možnost vidět. Oběma JL jsem sice dala 4*, ale na Snyderově střihu hodně oceňuju to, že mu chybí laciné vtipy, hloupé scény a že celkově působí víc dospěle. Až mě mrzí, že u DCU se v dohledné době nedočkáme takové hezké provázanosti mezi filmy jako má Marvel, místo toho bude každý následující blockbuster stát spíš sám o sobě a nakonec asi stejně WB rozhodne o rebootu...

Zámek v oblacích si z knižní předlohy, kterou jsem asi před dvěma měsíci četla a tedy mám možnost srovnání, bere v podstatě hlavní myšlenku a většinu postav. Některé věci jsou zde vyobrazené trochu jinak, něco si Mijazaki sám přidal. Howlův putující zámek má stejně jako tento film poměrně vysoké hodnocení na databázi knih, musím ale říct, že Mijazakiho zpracování mě bavilo daleko víc než kniha od paní Jonesové. Mijazaki si s příběhem krásně vyhrál, upravil ho, udělal ho zábavnějším a pro mě přístupnějším. Dal podobu postavám a některým scénám, které jsem si během čtení nedokázala úplně představit. Za mě tedy fakt bomba a jeden z filmů, který dokázal předčít knižní předlohu.

Tenhle komentář píšu bezprostředně po zhlédnutí filmu a... vlastně ani nevím, co napsat, protože většinu dějové linky už jsem stihla vypustit z hlavy. Tohle se bohužel opravdu nepovedlo, Patty. Přišlo mi, že celá dvojka Wonder Woman jela v jedné rovině, chyběly mi tam nějaké velké zvraty a napětí, díky kterému by film možná nepůsobil tak nudně. Ta dlouhá stopáž taky ničemu nepomohla a nezachránilo to ani herecké obsazení - já byla moc ráda za obsazení Kristen Wiig, ale přijde mi, že jí tu celkově bylo hrozně málo a souboj mezi ní jako Cheetah a Dianou byl tak krátký a rychlý, že jsem si ho ani nestihla pořádně užít. Max Lord mi tu lezl docela na nervy, za mě teda nic moc záporák, a ačkoliv jsem si myslela, že přivedení Steva Trevora zpět k životu bude fakt bomba, ukázalo se, že bych byla raději, kdyby už se nevrátil (ačkoliv Chrise Pinea já můžu). Za mě mu byla věnována až moc velká pozornost na úkor jiných postav, a těmi "jinými postavami" mám samozřejmě na mysli Barbaru/Cheetah. Trojky Wonder Woman se dočkáme až za dlouho, ale doufám, že si Patty Jenkins a hlavouni ze studia něco vezmou z komentářů fanoušků a scénář se bude trochu víc podobat zdařilejší jedničce. Pocitově nové Wonder Woman dávám horší 3*, protože nějaké světlé body se tam našly, navíc mám ráda Gal a taky se mi líbilo, jak byl film vizuálně natočený/udělaný, musím ale souhlasit, že tohle je zatím nejslabší článek v univerzu od DC Comics. Snad nám chuť v březnu spraví Snyderův cut k Justice League.

Myslela jsem si, že mě tenhle animáč od Pixaru moc bavit nebude, protože z traileru jsem měla dojem, že film bude hodně zaměřený na jazz, který já osobně nevyhledávám. To se naštěstí nestalo a přes počáteční rozpaky mě příběh chytil a až do konce nepustil. Ačkoliv za hlavní postavou stál Jamie Foxx, já jsem si tu nejvíc užívala hlasový výkon Tiny Fey, které 22 fakt sedla, a taky Grahama Nortona (prosím, obsazujte ho častěji! :D). Taky musím říct, že se příběh ubíral pro mě nečekaným směrem, což je myslím hlavní důvod, proč mě Duše tak bavila :).

Mě to bavilo, díky známým tvářím asi i víc než původní film z roku 1990. Anne Hathaway byla fakt skvělá, děsivá a v některých scénách až nepoznatelná, hodně se mi líbil její přízvuk a že v některých momentech zněla jako Glum (zajímalo by mě, jestli jí ten hlas upravili nebo to byla jen a pouze její práce). Kromě Anne mě tu hodně těšila i přítomnost Octavie Spencer, kterou já mám opravdu hodně ráda a líbilo se mi, že si vybrali právě ji pro roli hodné babičky. Ačkoliv Čarodějnice zde nemají příliš vysoké hodnocení, já se k nim do budoucna budu ráda vracet.

Seriál mě chytl a hlavně první epizody mě hodně bavily. Myslím si, že výběr obsazení byl skvělý a hodně se mi líbilo, že epizody byly dlouhé 20-30 minut. Díky tomu všechno probíhalo svižně a člověk se u Emily in Paris pobavil a vypnul. Je ale nutné zdůraznit, že tohle je odpočinkový seriál, nad kterým nesmíte moc přemýšlet. Strašná spousta věcí je tam zobrazena nereálně - ať už se bavíme o Emilyně (ne)francouzštině, skutečnosti, že na koho si ukázala, toho dostala do postele nebo jak rychle a s jakými primitivními hashtagy získala 20 tisíc sledovatelů na Instagramu. Druhá řada asi kvůli vlně kritiky, která se na seriál ve světě (a zejména Francii) snesla, neklapne, a je to tak možná dobře, protože podle mě Emily má aspoň u nás (dle zdejšího hodnocení) úspěch hlavně kvůli tomu, v jaké době ji Netflix vypustil do světa. Za mě tedy seriál měl dobrý námět a velký potenciál, který ale kvůli ne úplně zdárnému provedení nenaplnil. PS: Když už ale Emily posílají do Paříže, tak by mohli dát šanci i té, co celé dny nejedla a když jí bylo na omdlení, snědla kousek sýra ;).

Opět mě mrzí, že na ČSFD nejdou dávat půlhvězdy, takhle za mě nová Mulan dostává tedy lepší 3*. Původní animovanou pohádku zbožňuju a na hranou předělávku jsem se těšila, protože Niki Caro mám ráda a trailer naznačoval, že půjde o epickou podívanou. Film je sice dobrý, ale epická podívaná to bohužel není. Děj mi přišel docela dost uspěchaný, jedna scéna střídala druhou a než jste se nadáli, bylo po všem. Finální souboj mezi Mulan a Böri Khanem mohl být udělán lépe a celkově celý film mohl být víc promyšlený. Chvilkama jsem si i říkala, jestli Mulan nebyla další obětí oblíbeného hollywoodského procesu, kdy výsledný film je něco úplně jiného, než bylo původně zamýšleno. Těžko říct, jestli se k této Mulan ještě někdy vrátím, rozhodně si ale dovolím tvrdit, že se nestane takovou klasikou jako Mulan z roku 1998. Byť jsem si film užila, znovu se mi potvrdil můj názor, že na staré Disneyovky, které fungovaly a fungují dodnes jako výborné animované pohádky, by se nemělo sahat.