Hrůza na jevišti

Začínám mít zpětně dojem, že Mistr Hitchcock byl stejně rozjařený a nad věcí filmu vysoko postavený pán jako třeba Jacques Tati, jenom ho na rozdíl od JT neskonale bavilo to rafinovaně vzavinovávat a schovávat do různých pater samotné stavby filmu. Zřejmě mě čeká přehlédnout a přehodnotit celou jeho tvorbu novýma, pronikavějšíma očima. *** Tady dává další rozmarnou lekci ze svého semináře Filmové umění vs. realita (více v mém komentáři k Muži, který věděl příliš mnoho) a tentokrát si před závorku vytknul samo herectví, zastávání rolí, až se pro samé role na (filmovém) jevišti i ve (filmové) realitě málem vytratí příběh, který jste chtěli sledovat. Film je od počátku pomotaný, téměř každá postava zastává více rolí, než je možné naráz zvládnout, a uděluje více rolí ostatním postavám. Role se nezřízeně množí - pomáhá tomu nejen okolnost, že mladá herečka Eve se rozhodne předstírat, že je asistentkou slavné divy, aby přišla na kloub okolnostem vraždy, z níž je obviněn její milý. Nesmírně tomu přispívá skutečnost, že její tatínek má zálibu v detektivkách a v hlavě se mu rojí nápady, do nichž okamžitě všechny kolem sebe obsazuje, právě jako fakt, že její maminka má potíže s pamětí a každý v jejím světě vystupuje v nekonečně mnoha rolích tak vůbec. Čehož její manžel hojně a potěšeně využívá a identity se množí jako houby po dešti. Ale nikdo není jednoduše sám sebou, role se násobí a kumulují a také nazvájem vyvracejí, zmatky rostu a přitom hraní rolí a předstírání je prvotní příčinou katastrofy, k níž došlo, i klíčem k jejímu rozřešení. K pointě budiž dodáno, že je stejně nekompromisní jako nutná. Ačkoli celý film je královsky zábavnou rozjařenou filmovou radovánkou a rafinovaným, vesele filosofujícím komentářem k podstatě, povaze, svobodám i nesvobodám obsazování se do rolí , guilotinově břitký závěr je jediným možným východiskem - z příběhu, v němž se role tak nekontrolovaně rozbujely, že to člověka dohnalo až za okraj sebe, tam, kde se přestává sám chápat a poznávat, za hranice srozumitelné postavy, se nelze v úplnosti vyvázat jinak než smrtí, uštváním. Fanfarónsky zkonstruované dílo, které se pod pláštíkem rozmarné a převelice zábavné etudy dotýká samotné podstavy osobnostní zpronevěry, šílenství a zániku člověka, který propadne kouzlu unikání z role do role, jakmile mu na pokračování v rozehraném příběhu nestačí síly. Čím víc se tu Hitchcock zaobírá herectvím a filmovou/divadelní tkatikou, tím víc toho odkrývá o slabošské povaze člověka obecně. (25.08.2015)

Škoda tej prestrelenej stopáže. Ak by mal Stage fright o dvadsať minút menej, bol by omnoho svižnejší a divák by nemal pocit, že niektoré pasáže sú tak trochu hluché. Potom by aj lepšie vynikla výborná ústredná myšlienka príbehu, v ktorom každý "hrá" niekoho iného, kým v skutočnosti je. Film je to stále inteligentný, občas vtipný, hlavná ženská postava veľmi príjemná a pointa vydarená, v tóne tej ústrednej myšlienky o ľudskom divadle plného pretvárky s názvom život. Bohužiaľ však nie je Stage fright strhujúci a mám pocit, že tento scenár tak do audiovizuálnej podoby pretransformovaný byť mohol. Po druhom pozretí zvyšujem hodnotenie na základe použitia jeho motívov. (15.11.2014)

Velice vtipná a napínavá detektivka která bohužel trochu trpí pokaženým závěrem, který tady docela dost lidí nepochopitelně vyzdvihuje. Jane Wyman, co by soukromý detektiv na volné noze, která vždy z rukávu vytasí tu správnou a věcnou výmluvu, je pak předností filmu. Pár hlášek je tam opravdu povedených. 80% (13.01.2010)

Směle se řadím k početné skupině diváků, která neprokoukla Hitchův skvělý úhybný manévr a nechala ze sebe udělat pitomce. Já se mu však za to nebudu mstít ubíráním hvězd, protože jsem se bavil, zároveň jsem byl přiměřeně napnut, užíval jsem si skvěle odlehčené role pašeráckého otce a tradičně obdivoval výkon úžasné, i když stále nehezké, Marlene Dietrich. (11.03.2014)

Ďalšia trefa do čierneho v podaní pána Hitchcocka,v poradí už 23 videný snímok + povestné mikro cameo,nie je u mňa zaznamenaný snímok,ktorý by ma nudil,tento sa síce nevyrovnáva tým najlepším,ale voľba to zlá určite byť nemôže. Sú tu dve herečky,prvú spomeniem Marlene Dietrich,ktorá tu nemá toľko priestoru ako Jane Wyman,ktorá mi pripomína Carey Mulligan.A práve Jane podáva výborný výkon v skutočnosti ako herečka a taktiež v snímku hrá herečku,tak v podstate dvoj rola,ktorá jej ide perfektne,že Marlene môže byť na chvíľu v jej tieni,ale Marlene Dietrich je oveľa slávnejšia actress ako Jane Wyman,i keď nie v tejto bravúrnej hitchcovke. Hra s divákom funguje na jednotku,napätie je čoraz intenzívnejšie a nič nie je tak ako sa zdá byť,preto ma tento snímok zaujal na plné hodnotenie,najmä preto,že Alfred Hitchcock je jeden z mála,ktorý toho stihol nakrútiť dosť,a ja,čo som od neho videl sú všetko excelentné počiny,v ktorých vystupujú zaujímavé ženy a temní hrdinovia,kde si človek nemôže byť istý ako to dopadne a vďaka atmosfére nie je možné,čoby len na okamih odvrátiť zrak na inú stranu... (24.05.2014)