Obsahy(1)
K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (452)
Představení Záskoku je mimo jiné jeden z mých stěžejních argumentů, proč tvrdím, že Svěrák patří mezi nejlepší české herce, i když divadlo je samozřejmě něco jiného, tato hra byla výhradně jeho one-man-show a předvedl ji skvěle. Třebaže i samotný humor byl možná lehce jednostraně vystavěn na síle jeho postavy, bavil jsem se takřka královsky. Stále však necítím potřebu pro plné hodnocení, možná je to díky menším výhradám k přednášce a možná díky tomu, že na DVD to nikdy nebude tak opravdový zážitek jako v divadle (to spíš), každopádně doporučit Záskok bych se nezdráhal ani vteřinu. 8/10 ()
Tak u Záskoku dostala moje bránice pořádně zabrat. Jde o mého druhého Cimrmana, kterého jsem viděl – prvním bylo Dobytí severního pólu. A zatímco tehdy jsem se spíš jen usmíval a po zhlédnutí dal 4* s menším údivem nad tak vysokým hodnocením ostatních, tady musím dát 5* s čistým svědomím a bez váhání. Tohle bylo opravdu něco precizního – jak úvodní přednáška, tak i samotná hra. Ale hra byla stejně větší pecka. Svěrák v roli herce Prácheňského byl naprosto fascinující, ty perly pronášené z jeho huby zkrátka neměly chybu – původně jsem měl v plánu tady vypíchnout pár z nich, ale jelikož jsou všechny skvělé, byla by škoda jednu před druhou jakýmkoliv způsobem upřednostňovat – ostatně skoro každý komentář zde nějakou z nich cituje. Další herci jsou také skvělí, především Brukner v roli Vlasty (pohlaví si rozhodněte sami). Inu, přestože se v divadle téměř zásadně nudím a chodím do něj nerad, v případě možnosti vidět Záskok naživo bych si tuhle příležitost rozhodně nenechal ujít. Paráda! Vím, že je to sice můj druhý viděný Cimrman a na vynášení rozsudků o tom, které z viděných představení je tím nejlepším, ale vážně se domnívám, že lepší představení než Záskok už jen tak neuvidím. Ale kdoví – možná se mýlím. :) ()
Ech drahý Potapiči, už několik let se koukám na tuhle hru a nemůžu se vynadívat. Pokladnice nádherných gagů a divadelních perel, které jsou cimrmanovským humorem spojeny do kouzelného šperku. Mrštíkové sebou mrskají v hrobě, Jirásek ječí hrůzou, Stroupežnický (milý Láďa) z hrobu vstává a chystá se ty naše divadelní furianty strašit. A český divák? Tuhle laskavou parodii dramatu zbožňuje. Aby ne, tohle není jen veselá besídka vtipů, tohle je skutečně skvělá hra! Snad přežije i své tvůrce, pro které si holt jednou ruka času sáhne. Ale musí to bééééét, Maryšo?! ()
Už na střední jsem se mi rozdělili lidé na milovníky Cimrmanů a milovníky Slunce, sena, ... a podobných zrůdností. Zatímco první skupina vždy má co říci a často dominuje smyslem pro humor i inteligencí, skupině druhé by slušela výměna hranic za jakékoli východní. Záskok je nejspíše nejlepší hra Járy Cimrmana. ()
Ochotnický spolek zkouší a předvádí hru, která je i se svým autorem, s celým spolkem, s hostující hvězdou, průběhem zkoušky i představení a všemi průšvihy s tím spojenými fikcí autora, který je sám fikcí onoho ochotnického spolku, který zkouší a předvádí hru, která… Divadelní perpetuum mobile, jevištní singularita, metaúrovně zakousnuté do vlastního ocasu, až by se jednomu kebule zamotala. — Na záznamu je znát, že v době natočení šlo o prakticky nový kus, psaný už pro porevoluční časy a odehraný s čerstvou neopotřebovanou energií. Stejně ale, jak se tak po letech vracím k druhdy bezvýhradně milovaným „cimrmanům“, přijde mi, že u nich vedle chytře reflektované české malosti vidím i kus nereflektované, lehce alibistické malé českosti, mírné podkuřování publiku, které se rádo pobaví intelektuálně na výši, zvlášť když se mu ta intelektuální zábava tu a tam prošpikuje nějakým tím vtípkem ze čtvrté cenové. Dlužno ovšem jedním dechem dodat, že nikdo se na tomhle specifickém hřišti nikdy nepohyboval s větší grácií než Smoljak, Svěrák, Brukner, Čepelka a spol. ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (22)
- Úryvky ze hry jsou použity v dokumentu o Zdeňkovi Svěrákovi Tatínek (2004). (mnaucz)
- Postava „podruha Bárty“ byla pojmenovaná podle tehdejšího kulisáka Roberta Bárty, který ji později sám začal hrát. (mnaucz)
Reklama