Ani tieň podozrenia

Hitchcockove filmy k mojej veľkej ľútosti starnú rýchlejšie, než by som očakával i než by som si prial. Už si ani neviem vybaviť nadšenie, s ktorým som kedysi dávno vo Filmovom klube zhliadol tento, údajne, majstrov najobľúbenejší film. Odvtedy uplynulo takmer päťdesiat rokov a dnes som mohol skonštatovať, že aj po tej dobe má film dobre vystavaný dej, podporený dobrými dialógmi, atmosféru podporenú dramatickou hudbou Dimitri Tiomkina a neprehliadnuteľnými hereckými výkonmi oboch menovcov. Že v ňom chýba viac akcie a napätia je zrejmé iba z pohľadu dnešného diváka. Vtedy nám to bohato postačovalo. (04.03.2011)

Výstižný obraz maloměšťácké špíny, z níž se vylíhla hrůza jako červi ze starých hadrů. Z chrlivého lůna obyčejné (lidské, příliš lidské) americké rodiny povstane vraždící nenažranec s naivním sebe-obrazem velkého (snad dokonce dandyovského) trestajícího Zla a začne ještě trávící prchat, přičemž magnetizován bezelstným rodinným teplem se vrací do rodného hnízda, které záhy začne také polykat. Uboze a male, drkoce zuby, ze sebe souká hloupé teorie o právu Zla na trest za lidskou nedokonalost (jíž je ovšem sám skvělým příkladem) a bojí se. Okolo tiše bubří středostavovský klid, nestravitelný a přes svou grotesknost zrůdný, a jako hmyz krouží naivní strážci zákona, planoucí "láskou na první pohled", jejímž stínem zákonitě bude košatý rodinný strom s plody až příliš podobnými strýčku Charliemu. Skvěle vystavěné drama pak vrcholí dokonale ironickou poctou nehybnému klidu, líhni toho, co nakonec stráví celý svět. (21.08.2011)

Čím víc sleduji Hitchcockovy filmy, tím je mi stále jasnější jedna věc. Snad jen s výjimkou Normana Batese, jsou jeho zločinci cynické, egoistické osobnosti, více méně zbavené výčitek svědomí, páchající své zločiny tu z nudy, k vlastnímu prospěchu nebo prostě jen testující hranice své vlastní inteligence. A téměř vždy se jedná o chytré, charismatické osobnosti. Kámen úrazu je, že jen málokdy jim Hichcock přihraje důstojného kladného protivníka. I přes to, že mi byla rodina Charleyho sestry sympatická, jejich naivita byla chvílemi až do nebe volají. Stejně jako naivita Charlie, která teprve až v tváří v tvář pravé povaze svého strýčka prohlédne a ztrácí tak všechny své iluze. Nejvíc mě ale mrzí ten happy end, skončit to opačně, hned by měl film větší výpovědní sílu. (21.02.2015)

Že se budu tak hlasitě smát, to bych u Hitchcocka nečekal. Jest pravda, že tenhle film je spíš inteligentní zábavou, než thrillerem. I když závěr už má tradiční hitchcockovský nádech, zůstává v pozadí legendárních scén z mistrových filmů, ať už budeme jmenovat zvonici ve Vertigu, sprchu v Psychu atd. I přesto jsem chvíli koketoval s myšlenkou obdarovat Shadow of a Doubt plným počtem bodů. Dle malého nadějného počtáře z filmu jsem to pak zcela přesně zpočítal na 91,231%. (12.11.2006)

Opět musím psát na Hitchcocka chválu. Opět výborný thriller mista napětí. Film je 60 let starý a i přesto mě dokonale pohltil. A jak čtu z okolních komentářů tak nejen mě. Trochu mi také vadil pomalejší rozjezd a často ta šílená naivita Charliiných rodičů. Tady se přehrávání a škatulkování do jednoznačných pozic tak typické pro období vzniku filmu nezapře. To je však jen malá vada na kráse. Vše vyvažuje skvělý záporák Joseph Cotten a samozřejmě režie Alfreda Hitchcocka. Určitě právem je tento film v top žebříčku prestižního IMDb. (30.07.2006)