Mrtvá a živá

Tahle starší Hitchcockovka má pro mě spešl kouzlo a nějak mě pořád baví si ji někdy pustit. Začíná to jako taková lehce pohádková romance o tom jak si bohatý šlechtic - vdovec vezme milou chudší dívku - pracující jako společnice starší dámy. Po jejich společném příjezdu na jeho panství však nastávají komplikace a přichází tísnivější atmosféra, neboť je všude přítomen duch bývalé paní domu, která podle slov všech byla dokonalou, krásnou a tajemnou ženou. Mladá žena si tak připadá stále sledovaná, temný dům ji děsí a prostě se to nějak hrotí. :) Na filmu je třeba ocenit především výborný výkon Joan Fontaine, která si za něj vysloužila nominaci na Oscara (získala jej však až o rok později za další Hitchův film - Suspicion). Joan mám jako herečku moc ráda, působí vždy přirozeně, skromně, zároveň byla ale velmi krásná. Byla vybrána i přesto, že se o roli ucházela řada tehdejších velmi slavných hereček (nejznámější kandidátkou byla asi Vivien Leigh - partnerka představitele hlavní role L. Oliviera). Působí tu skutečně ustrašeně, tak jak její postava působit má. Laurence Olivier je standardně výborný :) a postava paní Danversové docela děsivá. Pro někoho může být film poněkud melodramatický, ale Hitch byl straý romantik...to je známé. :) Snímek pěkně plyne a udržuje napětí. Má to své drobné chyby a věřím, že ne každého to zaujme, ale mnoho milovků starých filmů považuje Rebbecu za výbornou klasiku...a já k nim patřím. Rozhodně stojí za vidění. Zajímavost: na youtube je k vidění sposuta záběrů jiných hereček na castingu pro hlavní roli, kromě Joan - Vivien Leign, Loretta Young, Margaret Sullavan nebo Anne Baxter. :) (12.06.2013)

75 ročná verzia Gone girl. Predloha Daphne Du Maurier, za kamerou Alfred Hitchcock, pred kamerou Laurence Olivier. Štúdia manželstva na pozadí napínavého krimithrilleru, je síce kvalitatívne zatienená neskoršími Maestrovimi superpeckami ale aj tak je to parádne kino so zaslúženým ( a pre Hitchcockoa jediným) oscarom za najlepší film. (18.11.2014)

Spíše potěšení z krásné, elegantní filmařiny ranného Hollywoodu v honosných kulisách a s výborně vybranými a stylizovanými herci, než z příběhu. Ten už dnes nedokáže strhnout jako v době svého vzniku, a rouško diváckého vzrušení přináší až závěrečným rozkrýváním pravdy. Navíc, úzkostnou pozici hlavní hrdinky v příběhu více procítí ženské, než mužské publikum. Pro mě je Rebecca především o star-power charizmatu Laurenca Oliviera, dizajnu a atmosféře pochmurného sídla Manderley a černé siluetě tajuplné hospodyně v interiérech s dlouhými záclonami. Tedy o prvcích, které Hitchock později zužitkoval ve výraznějších a pro mě důležitějších dílech. [Noir Film Fest] (26.08.2019)

(1001) Vím, že tohle není zrovna nejintelektuálnější způsob, jak začít přemýšlet o tomhle filmu, a také se netýká jenom tohoto díla, ale nemohu si pomoci: Jak je to sakra možné, že je Laurence Olivier tak démonicky krásný i s tím příšerným knírkem? A co se týče těch vznešenějších výplodů, tak tohle je jeden z těch filmů, které se mne nikterak vnitřně nedotýkají, na které se dívám jako na okno do minulosti - ale ne v tom pozitivním smyslu. Tenhle film pro mě zkrátka není nadčasový, je zatížený až hanba a to mi znemožňuje se na něj napojit nebo ho nějak prožít. Ta terapie láskou tady pro mě není funkční (oproti Langovu modrovousovštějšímu Secret Beyond The Door, kde nová žena opravdu pomůže svému muži z labyrintu předchozích nejistot) a jako jediné ponaučení mi z filmu trčí "nežeňte/neprovdávejte se k čertu za někoho, o kom nic nevíte". (09.10.2014)

I když je Hitch označován za mistra hororů, tak to byl ve skrytu duše neuvěřitelný romantik. Co film, to velká milostná zápletka a vykreslení vztahů na jedničku. U Rebeccy je to stejné, první "romantická" hodinka luxusní, seznámení a vzájemné prohloubení citů výborný, skvěle zrežírováno. Druhá hodinka neskřípe, to bych kecal, ale upouští od poutavosti a snaží se všechno kompenzovat mysteriozní atmosférou, která v tomhle případě moc nevychází, paní Danversová sice nahání hrůzu, ale přízrak první paní De Winterové vůbec a nazvat to duchařinou je dost divný, kolega betelgeuse asi nikdy nic podobnýho neviděl, když to pojmenovává "správnou duchařinou". Dramatický závěr, laděný do svižné krimi byl dobrý. Celkově romantický thriller, který dokáže takhle vykonstruovat jedině jeden muž. Hitch! Laurence Olivier je pán herec a už ve Slídilovi jsem si ho oblíbil, jeho jedinečný styl hraní je nezapomenutelný. Joan Fontaine v roli ostýchavé a nezkušené druhé paní de Winterové taky předváděla dobrý výkon, jsem ji tu nevinnosti i věřil :-) (23.06.2008)