Okno do dvora

po hodně vlažném začátku, kdy jsem měl víčka jako z olova, jsem vážně zdejších 90% nechápal... cca po hodině začal mít film ten správný náboj a vzbudil jsem se... :-) už kvůli vám všem a Alfredovi jsem se chtěl vydrápat na 4*, ale označení "klasika" není všechno a z tohoto filmu to prostě nezapomenutelný zážitek neudělá... jako celek nemůžu jinak než lehce nadprůměrných 60%. (04.04.2008)

Šmírovaní matka informací aneb co všechno lidé mohli dělat, když ještě nebyla televize a internet. Skvěle budované napětí a pro člověka ostříleného různými Šestými smysly a Obvyklými podezřelými i pointa vskutku překvapivá. Vedle lehce staromilské atmosféry si však nesmíte moc všímat toho, že Američané sice vyhráli válku, ale ještě v 50tých letech nevěděli k čemu je záclona a toho, že někteří lidé ani nevěděli, k čemu je zámek u dveří. (06.04.2005)

Snímku dominují dobré herecké výkony, hustá atmosféra a slušná dávka napětí. I romantická linka je zajímavá. Hodnotím však pouze 4*, protože konec filmu, přes všechno napětí, mi prostě přišel nelogický a nejasný (jak našel pan X byt pana Y, když ho předtím jenom zahlédl v okně a nikdy předtím v tom domě nebyl, nemluvě o tom, jak se do toho bytu vůbec dostal? ; kdo byla žena Z, která oné inkriminované noci odcházela s panem X a jaký byl její osud, když o ní pak už nepadla ani zmínka?). (25.04.2010)

Čekala jsem, že Okno do dvora bude, jako každý zhlédnutý Hitchův film, svíravě stmosférické. Čekala jsem, že nadcharismatický James Stewart a kráska z nejklasičtějších Grace Kelly podají svůj životní výkon. Ale nečekala jsem, že je to tak ironicky vtipné, že inteligentní dialogy jiskří ve stylu každý s každým, a že si Okno do dvora v budoucnu otevřu vždy, když zrovna nebudu mít Vertigo...Jak se tak dívám, máme nové sousedy naproti. Asi si po vzoru Jamese obstarám dalekohled, zrcadlovku a sádru a opráším myšlenku, že zvědavost je nebezpečná, protože sledovaného redukuje na objekt pod voyerskou lupou. A víte, co udělá zvíře, když ho zaženete do kouta? Zaútočí. (08.10.2007)

„Toto nie je obyčajný pohľad.“ Hitchcock toto proste robil. Ako v Psychu a Vtákoch, aj v Okne do dvora začína mimoriadne nenápadne. Skôr to keby natáčal konverzačnú romantickú komédiu s nekonečnými (ale fantastickými) dialógmi. A nie horor/triler. Týmto rafinovaným prístupom vás ukážkovo zmiatol a keď ste to čakali najmenej, zrazu z jednotky preradil na päťku, prekvapivo mu to neskapalo, ale vás naopak drasticky  a šokujúco schmatol pod krk a dusil a dusil a dusil... a pustil až keď videl, že umierate. Okno do dvora ponúka parádny kasting, skvelé dialógy, parádne hlášky a samozrejme geniálnu vnútroblokovú atmosféru. Natáčanie v tak nádhernej a obrovskej kulise musela byť číra radosť z filmárčiny, herectva atď. Okno do dvora sa v nasledujúcich desaťročiach dočkalo viacero napodobenín (Okno zo spálne s Gutteernbergom, Distburia s LaBeoufom, Žena v okne s Amy Adams). (30.06.2007)