Na sever severozápadnou linkou

Teprve když jsem viděl Na sever... na plátně, došlo mi, že je to opravdu jeden z nejlepších bijáků všech dob. Ten film je vypiplaný v každém okamžiku, dokonalost sama. Je to zároveň vrcholná syntéza spousty Hitchových oblíbených prvků - neprávem obviněný muž na útěku, hrdina fixovaný na svou matku, svůdná blondýna (neskutečně přitažlivá Eva Marie Saint), MacGuffin v podobě hrdinovy identity, spousty dvojsmyslů a narážek, vyšperkované dialogy i vizuální vtípky... Dalo by se pokračovat do nekonečna. Hitchcockovy nejlepší filmy miluju proto, že se na ně dá dívat znova a znova, aniž by vás kdy přestaly bavit. Pokaždé strhnou svou chutí zajímavě vyprávět. NSSL je vedle Okna do dvora a Vertiga můj neoblíbenější Mistrův film. P.S. Vydání na BR si zaslouží šestou hvězdu. Neskutečná krása! Víc Hitchů na blu-rayi! (05.12.2009)

„Poslyšte. Já pracuji v reklamě, ne jako bílý kůň! Závisí na mě má práce, sekretářka, matka, dvě bývalé manželky a několik barmanů… A já je nehodlám zklamat tím, že se nechám zabít!“ Hitchcock přichystal dokonale neprůhlednou zápletku, která se točí okolo agentů, nepravé identity a dvojí hry tajných služeb. Výsledek baví i po několika dekádách. Když si tajné služby ztotožní (ne)jistého agenta s reklamním odborníkem, je to pro něj rána, pro diváka ale záruka neotřelé podívané, která jej udržuje v sympatické nejistotě. Snímek navíc o pár let později získal nový rozměr, když antagonismus mezi obyvateli Spojených států a jejich vládou začal být otevřený. Nápad s atentátníkem bez tváře letícím v postřikovači obilí je výborný. A nejen ten! (13.02.2016)

Slavná letetadlová scéna to shrnuje za mě. Doslova nesnáším způsob, jakým Hitchcock pracuje s filmovým prostředím, jakkoli je to filmařsky ekonomické a opodstatněné. Není to tím, že bych se nedokázal přenést přes modré pozadí, jen mi ta snaha o co nejlépe nasvícený studiový záběr a jejich plácání s exteriéry hodně kazí celkový zážitek. Asi jako kdyby kapela co pár vteřin střídala u jedné písničky módy plugged/unplagged. Cary Grant také nepatří mezi mé oblíbené herce a vůbec, Hitchcockovi prostě sluší víc černo-bílá. Jinak je to bez debaty kvalitní a napínavá podívaná. (30.04.2005)

Hitchcock vytáhl další zajímavý nápad a precizně ho realizoval – od začátku jasný drive a poutavý otazník s identitou, na svoji dobu špičková filmařina a atraktivní střídání lokací, Grant charisma level 007, vtipný flirt a sexy blondýna. Je hustý, jak moc udělá H. drama prakticky z ničeho: práškovací letadlo na Prairie Stop. Pomalu si doháním ty největší hity jeho filmografie a musím spokojeně říct, že zatím žádná nadhodnocená nuda. (20.03.2022)

Možná od filmů Alfreda Hitchcocka očekávám hodně, ale tentokrát se mi bohužel nedostavilo to, co jsem očekával, nebo alespoň ne v očekávané míře. Téma nespravedlivě obviněného muže na útěku sám Hitchcock rozvinul v jiných filmech lépe, zápletka je naivní a odhadnutelná, záporáci mají strašně málo prostoru a napínavých, humorných i romantických scén je na více než dvouhodinovou stopáž málo. Pár skvělých scén (jízda v opilosti, letadlo, závěr v Mount Rushmore), skvělé herecké výkony (mezi Grantem a Saintovou to jiskří, avšak mají málo společných scén) a zručnou režii to má, jen jsem prostě (jak už jsem na začátku napsal) čekal víc. Film jsem viděl rád se spokojeným nostalgickým úsměvem i když nakonec musím říct, že IMHO zestárl a sám Mistr napětí jej několikrát překonal. 60%. (10.11.2012)