Posol

Příběh nezdaru jedné (třídně) nerovné lásky, zprostředkovaný malým klukem, který objeví nejen fungování šlechtických mravů Anglie z přelomu století, ale i odpovědi na vlastní otázky dětství. Přestože se nejedná o nijak zvlášť objevné téma, bylo zpracováno na můj vkus střízlivě a bez kýčovitých romantických schémat, díky čemuž se mi zdál příběh uvěřitelný. (16.03.2012)

Zdánlivá předválečná idylka, zdánlivý poklid anglického aristokratického venkova, vášeň spojující nerovný pár a její bezděčný svědek na hranici mezi dětstvím a dospělostí – dalo by se říct, že Pokání odehrávající se o pár let dřív s tím, že Robbie a Cecilia jsou manipulátorští zmetci a zamilovaná třináctiletá osůbka je jejich svědkem a pomocníkem od začátku. Ale přece – tam, kde mi Pokání přišlo sterilní a vykonstruované, tady bez přemáhání věřím živočišnosti postav pod chladnou slupkou a kastovní problematice, kde rodičové odmítají provdávat dcery za mládence s holou... vyhlídkou na budoucnost. Podíl největší nesou ocelová magnólie Julie, živočišný milenec lady neChatterleyové, chlapec prožívající poslední prázdniny dětství, kamera a melancholicko-dramatické tóny klavíru. (11.07.2013)

Prostě mne to nijak nechytlo. Ačkoliv jsou tady všechny potřebné ingredience jako honosné sídlo, služebnictvo, panstvo, zahrada, jídelna atd., nevzbudilo to ve mne žádné emoce nebo pocity nějaké "britskosti". Příběh je velmi rozmělněný a stejně tak osudy postav. Jednoduchá historka se středně silnou pointou, zabalená do rádoby hávu anglických propriet, jež zde ale ani trochu nefungují, jako třeba u Altmana (Gosford Park). (31.05.2013)

Jedno prazdninové dobrodružstvo 13-ročného chlapca, ktorý (predčasne) nahliada do sveta platonickej lásky. Natočené je to so slabšou atmosférou a vo svete, kde šľachtický dvor sa podriaďuje onomu chlapcovi - preberajú sa jeho nové šaty, jeho záujem, jeho vedomosti, jeho tajomstvo. Možno niekoho zaujme tichý anglický vidiek, iného zasa ponorenie sa mladého človiečika do tajov lásky, celkovoo však nevtiahne do deja natoľko, ako by asi malo. (24.10.2023)

Tomuto filmu se dají vyčíst snad jen dvě věci: je téměř dokonalý (Joseph Losey + Harold Pinter + Dominic Guard) a je z prostředí, které nemám rád. Výjimku mohu udělit jen tehdy, pokud dokonalost má nějaký smysl, a "šlechtické vztahy" přesahují svoji třídu (upper-class) a dobu (počátek minulého století). V obou případech mám pocit, že k obě podmínky byly splněny (ostatně také jsem měl v Leově věku rád svoji tetu). Pseudo-soudobá hudba Michela Legranda patří samozřejmě také k oněm "dokonalostem". (01.11.2016)