Grave
Grave
Raw - Una cruda verità
Raw
Raw
Raw
Raw
Réžia:
Julia DucournauScenár:
Julia DucournauKamera:
Ruben ImpensHudba:
Jim WilliamsHrajú:
Garance Marillier, Ella Rumpf, Rabah Naït Oufella, Laurent Lucas, Bouli Lanners, Joana Preiss, Marion Vernoux, Denis Mpunga, Jean-Louis Sbille (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Vegetariánka Justine odchádza v šestnástich rokoch na veterinárnu školu, na ktorej študuje aj jej staršia sestra. Pri jednej z epizód šikany ju donútia zjesť mäso – po prvýkrát v živote, a navyše surové. Táto skúsenosť ju od základov zmení a prebudí v krehkom dievčati spiace monštrum. (Film Europe)
Recenzie (189)
Mierna analógia s Dans ma peau. Ale tento art film je ďalej. V mnohom je to dokonalé a má to aj záver. Jednoduchý, no predsa. ()
Ne, ne a ještě jednou ne. Pro mě osobně je to naprostá a totálně zkurvená zhovadilost, která snad nemá obdoby. A to mám francouzské filmy docela rád. Ale tady jsem zklamaný jako vegetarián, kterému v oblíbené restauraci naservírují žirafí krk posypaný škvarky a zalitý prasečí krví. Takhle nějak na mě tento film působí. Nápad je fajn a ...... a nic, tím to vlastně končí. Ale ne, už zase kecám. Ani ten nápad není fajn. Kamera je příšerná, hudba taky a herci? Ti jsou ze všeho nejhorší. Ani trochu sympatičtí. Asi jako když nablijete na hnijící mrtvolu přejeté vačice. V podstatě vůbec nehrají, jen se tam zbůhdarma motají a motají, až se domotají. Kromě hlavní dylinky. Ta se motá pravděpodobně dodnes. Snad to zvládne, chuděra malá. Radši bych snědl syrová játra jakékoli vypelichané potvory, než toto vidět znovu. Fujtajbl vespolek. ()
Co k tomu poznamenat. Snad jen, ze jsem behem filmu parkrat vyznamne pozvednul oboci, trosku premyslel, zda nas touto veggie agitkou tvurci chteji odradit od konzumace masa a pak jsem si na truc dal veprove s krevetami a zeleninou aby se nereklo. V Japonsku, v Osace... ()
Asi problém s dospíváním v extrémním podání. Pakliže odcházeli zhnuseně kritici v Cannes, už se nedivím, že ani já neměl chuť některé scény sledovat. Na druhou stranu se nám důrazně říká, že fráze "buď sám sebou" může mít i pěkně temnou realizaci. Nikoli tedy buď čím jsi, ale buď lepším. Fakt. ()
Raw je opravdu syrový filmový zákusek, po kterém na nějakou dobu vynecháte z jídelníčku tatarák. Není to horor, ale spíše originální variace na upíří story se zajímavými nápady. ()
Boze, jaka parta chorych mozku mohla stvorit takovejhle film? Horor? Drama? Tak to by to melo byt aspon strasidelny nebo napinavy... Tohle je ale jenom nechutny.... Opet jsem doplatil na to, ze i tu sebevetsi kravovinu musim dokoukat do konce. Asi je to na me moc hlobokomyslny, a ja to nepochopil.... 15/3/2021 37% ()
Takhle to řeknu, Julia je dobrou režisérkou, moc ji fandím a líbí se mi, že točí dost naostro, a nebojí se zkoušet nové postupy a věci. A co nechá zahrát herce :-DDD No každopádně, tohle je lepší film jak Titán, avšak tam odvedla lepší práci režisérsky. Myslím si, že má talent a doufejme, že pozraje jako třeba Trier :-))) Bohužel je cejtit snaha, přizpůsobit film teenagerskému publiku, a scénář je ke všemu na hodně místech dost bolestivý... jinak, o filmu si moc nečtěte, a s klidem na něj koukněte. Já u toho jedl tlačenku, nicméně pro slabý povahy ho moc nedoporučuju :-) ()
Podivnosť. Podivní ľudia, podivné dialogy. Grave či Raw sa chcel zrejme pôvodne zaoberať aj psychológiou postáv, ale nakoniec ostal len plytkým, podivným krvákom. Je fajn ako sa horor rozbieha pomaly, ale postupom času už len prešlapuje na mieste a žiadny horor sa vlastne nekoná. Film by veľmi chcel šokovať, ale moc sa mu to nedarí. A čo je ešte horšie, neponúka ani atmosféru, ani napätie, len mäsožrútsku agitku, lebošak z vegetarianov sa stávajú kanibali, he. Najväčší horor tohto filmu je tá anarchistická škola, so šialenou šikanou, ľahostajnými učiteľmi a študentami bez mozgu. To by som ako spolužiak nedal. 53 % ()
Snímek mi připomněl žánrově podobné filmy většinou evropské produkce z počátku tisíciletí. Tenkrát to ale bylo něco nového, neokoukatelného a na člověka to působila mnohem víc, než dnes. Přesto je to ale film, který má co nabídnout. ()
13.7.2023I mým vegetariánským kamarádům, sedícím vedle mě, se to líbilo! Film lze zařadit do New French Extremity, což je hnutí, které typicky obsahuje extrémní a transgresivní filmy, plné násilí, sexu, brutalismu apod. Sama autorka, Julie Ducournau, udělala nedávno další extrémní film, řadící se, zase, mezi jedny z nejvíce fenomenálních tohoto hnutí, Titan. Samozřejmě, že Titan dokazuje, jak se kinematografie Ducournau vyevolvovala! Též to lze zařadit do kategorie nových francouzských filmařů, kteří svým osobitým stylem, který se ale pořád prolíná, dokázali zaujmout. Jako npř. Xavier Dolan, který nemá daleko od této vizuální stylizace. Jako jeden z příkladů jsou zpomalené scény, užity i tady, v Raw, za stejnou záminkou jako u Dolanových ikonických snímků. I když Dolan nemá tak vyvinuté osvícení filmů, zrovna v tomto filmu nové francouzské filmařky, Ducournau, je na vysokém levelu, je popisováno jako krása a dokáže zcela popsat atmosféru a emoce v dění a situacích. Je to snímek s jasným goreovým přístupem, takže se nevyhnu tématu fikčních světů. Kdybych film měla porovnat, na přirovnání použiju nový snímek, Do morku kostí. Na podobné téma, gore stylizované scény tam fungovaly podobně, točící se kolem kanibalismu též, ale jeho fikční svět tam fungoval naprosto odlišně od tohoto, což dělá obrovský rozdíl. Narozdíl od Do morku kostí, Raw má svět, podobný našemu reálnému. Samozřejmě, že film je fikce a není reálný, ale stejně jako u Titan (která byla pojata více transgresivně, takže už to jakousi fikci ve svém fikčním světě díky nevídanému těhotenství obsahovalu) obsahuje víceméně několik set aspektů toho, že by se to teoreticky mohlo v našem světě stát. Ale Do morku kostí představuje kanibalismus jako nějaké „plemeno” lidí, npř. upíři apod. Není to ale jen extrémní film. I přes veškerý extremismus (který je tu brán doopravdy extrémně a Ducournau se toho nebojí) a explicitní scény plné krve, goru a sexu (jak už to u extrémní kinematografie bývá), je tu pořád část, obsahující reálná témata a trable dnešního světa. Snímek obsahuje několik motivů a metafor a já jsem zatím zřejmě ani na všechny nepřišla. Přes veškerou tu transgresivně extrémní část je tu část, která, v případě Ducournau, zase poukazuje na problematiku. V tomto případě to není gender či queer problematika (i když tu queerness byla vystavena jako něco, co by okolní cisheteronormativní subkultura považovala za nenormální – takže naprostou fluiditu a normu v reálném světě), ale je to dospívání a teenage život. Justine byla okolním světem považována za nevyspělou, jelikož byla ještě panna atd. To okolí, ta škola ji samozřejmě ale změnila a celkový strach z dospívání bylo následné užívání toho faktu, že má ty svoje teenage léta. Celý tento film by se, spolu s obsahem, jeho vyjádřením, motivy a transgresí, mohl stát kultovním filmem a možná i v této francouzské extremitě je, ale vyhýbá se veškerému mainstreamu. Kultovní film pro obecenstvo extrémních filmů! ()
Nejednoznačný, explicitní, šťavnatý francouzský kousek, který vás však donutí přemýšlet. Nečekejte horor v tom pravém slova smyslu, spíš bizarní "společenské" drama, které vás tu a tam donutí odvrátit zrak od obrazovky. Prostředí veterinární školy, večírky, šikana, rodinné vztahy, otevřenost se kterou je vše předkládáno .To vše na Vás působí tak samozřejmě, že se ani nestačíte podivovat nad tím, že dvě žačky prestižní školy si mimo svého nadání přivezli do ústavu také svoji neortodoxní genetickou výbavu. ()
To že US, natáča filmy pre psychopatov, na to som si už zvykol. Ale ze to už robia aj Francúzsko a Belgicko to je už niečo nezdravé v nasej chorej spoločnosti. Julii Ducournau odporúčam včasnú návštevu psychiatrickej kliniky, aby Európsky filmový priemysel nezaťažovala takýmto odpadom. ()
Z tohohle filmu mám akorát tak pocit, že na veterinárních školách se dějí fakt divné věci. :D Celkově mě film nenadchnul. Žádnou hlubokou myšlenku neskrývá, skáče se z jedné scény do druhé bez rozmyslu a blízko hororu to má jen díky pár nechutnostem. Plusové body dávám za pár sympatických postav a rozuzlení. ()
Nevím jestli to bylo tím, že jsem byla malinko "ovíněná" Morganem, ale mě se tahle nechutná kravina prostě celkem líbila. ()
Vice nez ciny hlavnych postav mne sokovali pomery ve skole. Jestli to takhle nekde je i v realu, tak bych se dekoval hned po prvnim veceru... ()
Větší bizár jsem neviděl :D fakt mě to bavilo :D ()
V jednu chvíli jsem to málem vypnul. Ještě, že jsem to neudělal. Slušně to holky rozjely.) A hlavně ta párty škola se mě líbila. Kéž bych na takový taky byl.) Každej správnej vegoš, ať si pustí.) Už jsem chtěl psát, co z vás může vyrůst, když je vaše matka úzkostlivej magor, ale taťka to na konci dobře rozlousk. ()
Film, který mě utvrdil v přesvědčení, že vegetariáni jsou magoři. Jinak nic moc, aspoň, že ta Garance je docela hezká holčina, která zpočátku působí mile a nevinně. Na rozdíl od její filmové sestry, která byla učebnicovým typem vulgární štětky. Příběh nicméně naznačuje, že Julii Ducournau slušně hrabe. Co mě zaujalo je, že šikana na francouzské veterinární fakultě je spíš na úrovni řeznického učiliště pro mentálně postižené. ()
Takovou píkovinu jsem už dlouho neviděla. K čemu tenhle film je? Naprosto zbytečný krvák s nudnými scénami, prapodivně sestříhaný, s příšernými herci....Copak takhle se ve Francii běžně chovají studentíci k mladším ročníkům? A běžně mezi námi žijí kanibalové? Na čem je tenhle film postaven? A co přesně má divákovi dát? Za jakým účelem to bylo natočeno?....Hodně mi to připomíná film Thanatomorphose. Stejně tak zbytečný nicneříkající škvár, který s každou další kapkou krve vysává divákovi poslední zbytky iluzí nad tímhle zkaženým světem. ()