S Madonnou v posteli

V posteli si Madonnu príliš neužijeme, skôr sú to posedenia s priateľmi, tanec a príbehy zo života. Všetko značne prispôsobené pre erotické vyznenie dokumentu. V tej dobe pred 20 rokmi, keď som film videl, boli otvorené narážky a vyzývavé scény na pováženie, dnes sa to kľudne môže pustiť do TV aj o ôsmej večer. (15.10.2013)

Pro me opet kultovni zalezitost, kterou jsem videla nekolikrat. Mozna protoze dokument vznikal na asi nejlepsim a nejslavnejsim Madonnine turne. A ano, jsem jeji fanousek :) A par zajimavosti, v dokumentu se objevi tehdy pro vetsinu absolutne neznamy Banderas, kteryho si preje Madonna videt jen proto, ze ho zna z Almodovarovych filmu, prizna se tam, ze tehdy jeji nejvetsi zivotni laska byl Sean Penn a totalne tam setre Kevina Costnera, ktery o jejim koncerte rekne, ze to bylo "mile" :) No a tehdy taky chvili randila z Warrenem Beatty :) Boze, ja si z toho filmu pamatuji tolik a to jsme ho minimalne nekolik let nevidela :) (12.03.2009)

Být slavný, být bohatý, hrát ve filmu – nejspíš některé ze splněných snů Madonny Louise Veronicy Ciccone. Hra na pravdu názorně ukazuje, co to s vámi udělá, když za podobnými sny půjdete téměř přes mrtvoly. Způsob, jakým se zde Madonna snaží protlačit do popředí zájmu médií vzbuzuje velké ovace u jejich fanoušků a velké pochyby o jejím psychickém zdraví u těch ostatních. Nejsem a nikdy jsem nebyl jejím obdivovatelem, při sledování jejích koncertů si maximálně řeknu „ta baba ale umí udělat show“, proč kolem toho však vystavět dvouhodinový dokument? Kromě samotných záběrů z koncertů skutečně není o co stát, zábava, kterou Madge zabíjí volný čas se dá sotva označit za duchaplnou. Ještě méně zajímavé jsou pak problémy jejích převážně homosexuálních přátel. Zda-li byl černobílý formát snahou o přiblížení se legendárnímu Don’t look back s Bobem Dylanem, tedy dílu, jež stálo na počátku všech podobně pojatých pohledů do zákulisí, nevím. Vím však, že co je v tomto filmu černobílé stojí leda tak za starého Belu (snad z výjimkou dvou svižných střihových pasáží podbarvených „královninou“ hudbou) a co černobílé není, nemá s dokumentem pranic společného. U myšlenkově i formálně mnohem vyspělejší Bilance s tajemstvím jsem neměl každých deset minut nutkání podívat se na hodinky a pokud si dobře vzpomínám, Madonna tam již nežvýkala během pronášení svých všeobjímajících modliteb před koncerty žvýkačku, což mě iritovalo ne nejvíce, nicméně dost. 50% Zajímavé komentáře: Oskar, Visáč, Docentus (27.04.2007)

Vážně netuším jestli to je "doku-ment" nebo "doku-drama" (tedy jak moc velká je tam Madonna "hérečka" dle scénáře vs ve skutečnosti). Každopádně film mě díky distribučnímu názvu zklamal (příslib "v posteli" se nekonal), za to v mnoha směrech překvapil (její potíže s hlasem alias "scéna s kartičkami"), vztah k Belindě Carlisle (to byla její opravdu tak velká konkurence že si jí tam bobírá?) nebo vůbec ochota prezentovat některé věci ("je nějakej modrej!")... Tedy jakožto příležitostný posluchač její hudby (doma mám jedno CD) a za tu Belindu (doma mám všechna její CD) víc než tři nedám. (12.07.2012)

Dnes už len chemicky upravená mátoha, ktorej ani Studenková nemôže konkurovať. Kedysi tiež mátoha a riadna teda, ale so skvelými pesničkami, hoci obsahovo nie najplnšie a jej tézy, ktoré prezentovala a celý život prezentuje zmagorili plno ľudí až generácie a má niekoľko zdatných následovníčok - vlastne showbiznis je dnes plný takýchto Madon a nikomu to už ani nepríde škandalózne. A týmto štýlom to chcela viesť aj v tomto dokumente, kde okrem pár vydarených záberov z koncertov vidíme len výpovede, nudné dialógy a oplzlosť, Madonne tak vlastnú. Ale ak chcela, aby si ju ľudia zapamätali hlavne ako osobu, ktorá v kruhu deviantov na fľaške nacvičuje deep throat, tak potom sa jej to podarilo. Ako by Radim Uzel povedal: Evidentně, dobrý výkon! (11.04.2024)