The Man Who Knew Too Much
The Man Who Knew Too Much
Réžia:
Alfred HitchcockScenár:
Charles BennettKamera:
Curt CourantHudba:
Arthur BenjaminHrajú:
Leslie Banks, Edna Best, Peter Lorre, Frank Vosper, Nova Pilbeam, Pierre Fresnay, Frederick Piper, Joan Harrison, Betty Baskcomb, Robert Brooks Turner (viac)Obsahy(1)
Dvaja manželia sa na dovolenke omylom dozvedia o chystanom atentáte v Londýne a aby ich vrah donútil mlčať, unesie im dcérku. Oni sa však okamžite vracajú do Londýna a mienia vziať spravodlivosť do vlastných rúk. Napínavý thriller, ktorý si Hitch sám zremakoval farebne v roku 1956. (POMO)
Recenzie (38)
Jeden z mála případů filmu, kdy remake je lepší než originál. Tato původní verze je sice o něco více akční (kostel, konec) a má tu výhodu, že hlavního zlouna hraje chodící charisma Peter Lorre, ale celkovým zpracováním, atmosférou a hlavně srozumitelností je přeci jen o hvězdu lepší remake (v kterém však chybí nezapomenutelná scéna ze zubní ordinace). ()
Oproti pozdější verzi z 1956 tohle skutečně až bolelo dokoukat. Zkratkovité nesmyslné jednání postav, chování, zvraty... scénárista musel být nemehlo nebo nevím. Sice i sám Alfred věděl o nedokonalosti tohoto svého filmu, ale pokud chcete prostě jen vidět Hitchcockava "Muže, který věděl příliš mnoho", jděte rovnou pro verzi '56, tohle obejděte obloukem. Fakt. ()
Neštěstím mého hodnocení samozřejmě je, že jsem snímek viděl až po shlednutí remaku a především všech následných britských filmů AH. Proto nedokážu onen "první vzor" spatřovat jako první či jako "jeden z nejúspěšnějších a kriticky nejuznávanějších filmů Hitchcockova britského období". Vina je tedy na mé straně, ale ještě větší na Alfredově. A přitom jen stačilo, aby nikdy nic nenatočil, což po Muži, který věděl příliš mnoho (1934) bylo nejspíš nemyslitelné (i Truffaut film považuje za takový, který znovunastartoval režisérovu kariéru). Nejsilněji a nejnesmrtelněji (vyjma komorních pasáží u zubaře a při zpívání v kapli) samozřejmě působí scéna v Royal Albert Hall, kde naplno probleskuje Hitchovo mistrovství. Paradoxní přitom je, že jde o jednu z mála věcí, které se objevují v obou filmech (Kantátu bouřkových mraků složil Arthur Benjamin speciálně pro tuto scénu). Další poznámky už jen stručně: Název filmu je převzat z titulu sbírky detektivek od G. K. Chestertona. Přestřelka na konci filmu je založena na skutečném obléhání Sidney Street v Hitchcockově East Endu ze dne 3. ledna 1911. Alfred Hitchcock se ve filmu objevuje v 33. minutě, jde ulicí zprava doleva v černém plášti před vstupem do kaple. Charismatický záporák Peter Lorre bude později obsazen do Čtyř vyzvědačů (1936), unesená dívka Nova Pilbeamová do Mladého a nezkušeného (1937) a její taťka Leslie Banks do Hospody Jamajka (1939). ()
6/10 Lehci nadprumer, kde se hodne strili a je i dost mrtvych - kratka stopaz zabranuje lepsimu prokresleni postav, ale tez aspon nezacne nudit. Peter Lorre je nadcasovy padouch ;]]] ostatni postavy jsou lehce zapomenutelne, stejne jako vetsina scenek - snad jenom "u zubare", "v kostele". Na poradne Cocky to nema.... ()
Jubilejný 30. film, ktorý som od majstra napätia a hrôzy, videl, zároveň i najstarší, Hitchcock nakrútil originálny čiernobiely klenot s rodeným Ružomberčanom - Petrom Lorreom, predstavte si, že pôvodom Slovák, Lorre, si zahral aj vo večnej - KLASIKE - CASABLANCA, zaujímalo by ma, koľko ľudí v Ružomberku vie, kto je to Peter Lorre ? Myslím, že len veľmi málo je takých, ktorí by to vedieť mohli ? Mimochodom, slávny Hitch, si - Muža, ktorý vedel príliš veľa, znovu zopakoval, urobil si REMAKE - vlastného filmu, tentokrát s Jimom Stewartom, ale, priznám sa, že originál, mám oveľa - radšej ! Fascinuje ma, ako Alfred, pracuje s réžiou, kamerou a strihom, skrátka, HITCHCOCK, je génius, a to som ani nečakal, že ma bude až tak baviť, vo filme z roku 1934. , je hlavnou doménou, práve - rodený Ružomberčan - Lorre, inak film, pôsobí i ako parádna - GANGSTERKA, a la - Public Enemy. ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (14)
- Hitchcock trval na obsadení postavy Abbotta Peterom Lorrem. Páčil sa mu z filmu M (1931), lebo mal vyhranený zmysel pre humor a aj vzhľadom k nízkej postave bol charakteristický svojim dlhým prevlečníkom siahajúcim až po päty. Vraj tak mu prischla prezývka „Dlhý prevlečník“. (Biopler)
- Dohoda zloduchov pri zabití veľvyslanca v Royal Albert Hall bola, že strelec vystrelí pri kantáte presne v okamihu, kedy jedenkrát zaznejú činely. Nacvičujú si akciu tým, že si napočúvajú niekoľkokrát gramofónový záznam skladby. A keď začne koncert, každý vie, kde má byť a čo robiť. Na tento nápad s činelmi kopla múza Hitchcocka, keď videl komiks, v ktorom bol ukázaný muž, ktorý ráno vstane z postele, ide do kúpeľne, vykloktá, oholí sa, osprchuje, oblečie sa, naraňajkuje sa. Potom si nasadí klobúk, oblečie plášť, vezme si malé kožené puzdro na hudobný nástroj a vyjde na ulicu, nasadne do autobusu, ide do mesta a dorazí do Royal Albert Hall. Zamieri do šatne, zoblečie sa, otvorí kožené puzdro a vytiahne malú flautu, pripojí sa k hudobníkom mieriacim na pódium. Hudobníci ladia svoje nástroje, tento muž sa však len posadí na svoje miesto. Príde dirigent, dá znamenie a začne veľká symfónia. Muž tam sedí, čaká, obracia stránky s notami. Náhle sa vzpriami na stoličke, uchopí flautu, priloží k ústam a na určité gesto dirigenta vyletí z flauty jeden tón. Potom uloží flautu do puzdra, nenápadne odíde z orchestra, vezmi si klobúk a plášť, vyjde na ulicu. Nasadne na autobus, dôjde domov, navečeria sa, ide do svojej izby, potom kúpeľne, vykloktá, oblečie si pyžamo, ľahne si do postele a zhasne svetlo. Príbeh „muža jednej noty“ bol inšpiráciou pre napätie s úderom činelov. (Biopler)
- Když Peter Lorre přijel do Velké Británie, setkal se s Alfredem Hitchcockem. Jelikož se usmíval a přikyvoval, když Hitchcock mluvil, režisér nepoznal, že Maďar Lorre má dost omezené znalosti angličtiny. Když se rozhodl ho obsadit do filmu, Lorre se velkou část svých replik naučil foneticky. (akisha)
Reklama