Downhill
When Boys Leave Home
Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Claude L. McDonnellHrajú:
Ivor Novello, Ben Webster, Isabel Jeans, Violet Farebrother, Lilian Braithwaite, Annette Benson, Ian Hunter, Alf Goddard, Robin Irvine, Norman McKinnel (viac)Obsahy(2)
Student je obviněn z krádeže ve škole. Je vyloučen ze studií a otec ho za to vyhání z domova. Tím začíná jeho úpadek. V Paříži navazuje vztah s herečkou, poté se z něj stává barový tanečník. V Marseille nastoupí na loď, která podle něj míří do kolonií, nakonec se ale dostane zpátky domů, kde je mu odpuštěno. Film byl natočen podle divadelní hry Ivora Novella, který zároveň ztvárnil hlavního hrdinu dalšího Hitchcockova filmu Příšerný host. (Sista)
(viac)Recenzie (19)
Je vidět, že jde ještě o dílo Hichcocka-začátečníka, ale počátky jeho experimentů najde pozorný divák i tady. Režisér potěšil několika nápaditými montážemi a několika pozoruhodnými kamerovými triky. Jednak jsem ještě v jiném němáči nezaznamenal zprostředkující point of view a podobně zaujal i jakýsi prototyp steadycamu zabírající hrdinovu tvář a zároveň kopírující jeho pohyby k navození halucinogenního dojmu, v němž se postava ocitá. Takže tvrzení, že "v tomto raném Hitchcockově díle není ani náznak talentu, který v sobě Mistr skrývá," nutno brát s rezervou. Ve zbylých ohledech ale jde o celkem utahané, zbytečně salónní a němě (sic!) umluvené melodrama. ()
Na šikmé ploše je dalším Hitchcockovým němým filmem, který ocení hlavně jeho fanoušci. Na šikmé ploše je drama jedince o čtyřech dějstvích, zobrazuje jeho postupný a nezadržitelný pád až na samé dno apatie. Film má podnětné momenty, závěr je na můj vkus příliš smířlivý a chlácholivý. Zajímavě experimentuje s hořečnatým stavem halucinace, dosahuje tím znejišťující hloubky lidského nitra. Dominujícím vypravěčským prvkem je výmluvná majestátnost gest a výrazů, beznaděj se pokouší zachytit se natrvalo v duhových zornicích alegorického výjevu. Hlavní postavou existencionálně podbarveného příběhu je Roddy Berwick (sympatický Ivor Novello), nadějný student a vzor společenského miláčka. Na počátku je bezstarostná radost ze života, růžová předurčenost a bláhová romantika věrného přátelství. Život si připravuje další cynické úlitby ke svému uspokojení a útočí na zbytky ideálů s lehkou drzostí. Nejvýraznější ženskou postavou je Julia Fotheringale (zajímavá Isabel Jeans), rozmarná a obletovaná divadelní herečka. Cílevědomě kráčí za svou představou osobního naplnění života na očekávané životní výši. Důležitou postavou je Mabel (příjemná Annette Benson), lehkomyslná servírka s prostoduchou představou o nápravě třídní nespravedlnosti. Výraznou mužskou postavou je Archie (zajímavý Ian Hunter), stálý obdivovatel Julie, který rád přenechává finanční aspekty své pozornosti ideálu romantického očekávání. Významnou postavou je Tim Wakely (příjemný Robin Irvine), Roddyho nejlepší kamarád a univerzitní spolužák s morálním dilematem. Z dalších rolí: Roddyho náročný a společensky vážený otec Sir Thomas Berwick (Norman McKinnel), Timova cudná sestra Sybil Wakely (Sybil Rhoda), Roddyho starostlivá matka (Lilian Braithwaite), Roddyho duši dotěrnou řečí zasahující dáma (Violet Farebrother), znepokojený představitel školy Dr. Dawson (Ben Webster), či pařížská kuplířka Madame Michet (Barbara Gott). Na šikmé ploše je zajímavou a podnětnou ukázkou historie kinematografie němé doby, alegorický výraz zde má hlavní slovo a největší prostor. ()
Príbeh plný melanchólie, ale aj veľkej naivity neskrýva v sebe žiadne veľké umenie, napriek tomu sú tam niektoré veci, ktoré vedia aspoň čo-to ponúknuť. Síce naivné, mnohokrát skratkovité a dosť nevysvetľujúce (vysvetľujúcich medzitiulkov je tu dosť málo), ale aj priamočiare a atmosferické. Hl. hrdina celkom ušiel, rovnako je dobré aj obsadenie nekompromisnej postavy jeho otca. Sem tam zaujali aj neštandartné kamerové postupy, ktoré akoby ani neboli z tohoto filmu. ()
Snímku drží nad vodou ako-tak Ivor Novello. Videl som zreštaurovanú verziu s dlhšou stopážou 105 minút, no aj keď je dlhšia, príbehu nepomáha, lebo ten má ťažké skratky a venuje sa nepodstatným veciam. Keď som prerozprával príbeh filmu svojej manželke, tak som si uvedomil, že sa jedná o slabú vecičku v Hitchovej filmografii, ktorej som pôvodne plánoval dať priemerné hodnotenie, no neurobím tak. Vyhodenie syna od rodinného krbu nie je vysvetlené, je slabo podopreté akousi výpoveďou dámy, ktorej nevieme čo vadí. Dobrodružná cesta vo vyhnanstve je nesúrodá skrz rýchle oženenie sa a čudný odchod manželky, skrz tanečnú volenku a nakoniec umelo prišitý koniec kedy sa márnotratný syn, ani nevie ako, vráti domov. ()
Těžký život dobrodruha, jak by se také dal označit osud hlavní postavy studenta Roddyho ve snímku z němé éry od budoucího režijního mistra hrůzy Alfreda Hitchcocka. Občas má někdo den blbec, ale Roddy má takových dní přehršel. Vždy, když něco vybuduje a vypadá to nadějně, ocitne ve znenadále ve spirále totálního chaosu a začne se mu vše hroutit. Přímočarý příběh, zpracován na základě divadelní hry autorů Novella a Constance Collier, má sice v jádru věci moralizační aspekt, ale po filmové stránce se to moc nepovedlo. Což údajně později uznal i samotný Hitchcock. Z jeho filmografie se ještě stále jedná o melodrama, který z počátku zaujmout může, ale později se stává fádním s naprosto úmorným dojmem. Pro fanoušky Alfreda Hitchcocka je to však naprostá povinnost. ()
Reklama