Vražda na objednávku

Každá úkladná vražda vypadá dokonale, dokud pachatel neudělá klíčovou chybu.. Výpravou velmi skromná detektivka, ve které padnou tisíce slov, ale ani o jednom se nedá říct, že by bylo zbytečné. Vybroušený scénář, slušná porce napětí, sebevědomá režie. Je úsměvné pozorovat, jak se Tonymu nečekanými událostmi hroutí scenario a on hasí jeden problém za druhým. Netřeba dodávat, že pro poručíka Columba by tohle byla malina, kterou by slupl, aniž by musel vystoupit ze svého zmuchlaného Peugeotu.. Pro milovníky českého znění není bez zajímavosti, že jak tady Raye Millanda tak Michaela Douglase ve velmi volném Davisově remaku nadaboval Jiří Štěpnička. Připočtěte si k tomu doktora Kimblea z Uprchlíka či doktora Spencera z Pod povrchem a je jasné, že před tím hlasem není žádná manželka v bezpečí.. (29.05.2017)

Tak jo, Hitchi, dneska to přišlo. Sice až na šestý pokus, ale konečně můžu říct, že jsi byl opravdu genius! Konečně ti mohu dát plný počet s nadšením a úsměvem na tváři, že jsem viděl výbornou konverzačku, ve které dominuje hlavně brilantní scénář, tvoje geniální režie a herecké výkony, Miliard opravdu výborně slizký, Kelly krásná, avšak trošku afektovaná. Tak dobře, neměl jsi to tak těžký, vzal sis na starost divadelní hru, ale to jsem potřeboval vidět, abych uvěřil. Film s temnou atmosférou, tak na půl noirko, výborný prostě! (24.05.2008)

Hitchockova série pokračuje. Co se jen může pokazit, když si objednáte vraždu manželky? No hned několik věcí. Na to se snaží přijít postavy během filmu. Samotná zápletka je dost jednoduchá, protože všechno víme z první ruky. Závěrečné rozuzlení ale však nikoliv. Další ukázka toho, jak skvěle se dá manipulovat s divákem a jeho pozorností. Opět se nejde nevšimnout úžasné Grace Kelly. "Sázím na psí dostihy." (22.03.2019)

Na majstra Hitchcocka som v poslednej dobe trochu zanevrel. Filmy, ktoré som videl naposledy čpeli starinou, naivitou, mnohé sa mi zdalo byť príliš prvoplánové, skrátka to bolo niečo úplne iné, ako keď som v mladosti obdivoval každé jeho dielo. Vražda na objednávku zastavila môj chladnúci obdiv. Na malej ploche bola rozohraná diabolsky vykonštruovaná vražda, ktorá mala uľaviť poníženiu egomaniaka. Všetko sa zdalo byť dokonalé, všetky kolieska do seba zapadali. Ibaže dokonalosť sa vyskytuje iba v dokonalom svete obývanom dokonalými ľuďmi. A tiež na papieri. Rozbeh filmu ma príjemne prekvapil a aj keď neskôr som nad niektorými nepravdepodobnými kombináciami ohŕňal nos, štyri hviezdičky som pridelil bez zaváhania. (28.05.2017)

Více než samotná struktura hrátek s napětím a překvapením (která je pro Hitchcocka ostatně příznačná) mi na tomto snímku přijde hrozně zajímavá práce s hlavním „záporákem“. Hitchcock si zde velice nápaditě pohrává s běžnými konvencemi a to různým lehoučkým a nenápadným překračováním hranic a následným navrácením se do (v té době) přijatelného scénáře. Samozřejmě, že v padesátých letech bylo nemyslitelné, aby se postava vraha stala hlavním hrdinou snímku. Avšak v případě Vraždy na objednávku se to občas skutečně tak jeví. Nejen, že většinu filmu sledujeme dění právě očima Tonyho, což už samo o sobě znamená do značné míry vytvoření si empatie k této postavě. My jsme dokonce Tonym (potažmo Hitchcockem) vtaženi do konstantního citového vydírání, kdy je nám neustále připomínáno, že žena Tonyho podvádí a klame ho a on je tím pádem ten v právu. I napětí ke konci je tak trochu „postavené na hlavu“ - divák (aniž si to v té chvíli uvědomuje) je postaven do role, kdy napětí není ani tak spojeno s ohrožením kladné postavy, ale spíš s ohrožením antihrdiny. Což mimochodem také vyvolává nad koncem snímku částečnou úlevu, avšak částečně též (iracionální) zklamání. Co to znamená? Podle mého názoru to značí hlavně to, že by Hitchcock, kdyby to bylo jen trochu možné, natočil něco jako Zatímco spíš už v padesátých letech. (12.11.2016)