Volyň
Wołyń
Volhynia
Hatred
Réžia:
Wojciech SmarzowskiScenár:
Wojciech SmarzowskiKamera:
Piotr Sobociński Jr.Hudba:
Mikołaj TrzaskaHrajú:
Michalina Łabacz, Arkadiusz Jakubik, Wasyl Wasylik, Adrian Zaremba, Jacek Braciak, Tomasz Sapryk, Izabela Kuna, Kinga Preis, Jarosław Gruda (viac)Obsahy(2)
Film sa odohráva v časovom rámci 1939-1943 a jeho ústrednou témou je problém spolužitia Ukrajincov, Židov a Poliakov na poľskej Volyni, dnešnej severozápadnej Ukrajine, ktorý ústi do masakra Poliakov. Scenár bol napísaný podľa zbierky poviedok Stanisława Srokowského s názvom "Nenávisť". Zosia Glowacká je dievča z malej dediny v juhozápadnej časti Volyne. Miluje ukrajinského chlapca Petra, ale otec jej vybral za manžela bohatého vdovca Skibu s dvoma deťmi. Čoskoro vypukne druhá svetová vojna a život dediny sa tragicky mení. Fašistická okupácia Sovietskeho zväzu, židovské pogromy, príchod Nemcov, nepodarená ukrajinská snaha o vytvorenie nezávislého štátu, víťaziaca Červená armáda a besnenie Banderovcov. Uprostred vojnového chaosu, etnickej nenávisti a zla príde Zosia o manžela. Zúfalo sa snaží prežiť a zachrániť svoje deti... Jej príbeh je zrkadlom celej zložitosti vtedajšej doby. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (382)
Neskutočné silný film o zverstvách, ktoré páchali Banderovci. Film nie je určený pre slabé žalúdky. O to viac ma mrazilo, keď som si uvedomil, že to bolo natočené na základe svedectiev ľudí, ktorí prežili tieto zverstva. Kľudne do popisu žánrov by sa mohol dopísať aj horor. Je smutné, že ľudia dokážu páchať takéto zverstva, teda to už viac ľudmi ani nazývať sa nedá. ()
Masakr to je, ale nepřehlednej! ()
Memento pre každého človeka, ako sa dokáže pod vplyvom nacionalizmu alebo obdobnej ideológie, zmeniť na monštrum. Toto nie je béčkový horor v štýle Texaského masakra motorovou pílou, toto sú skutočné dejiny Európy v polovici dvadsiateho storočia. ()
Tento film by mal byť povinný o to viac v dnešnej PRO Ukrajinskej dobe. Od II. sv. vojny síce uplynulo veľa času ale gény sa dedia dalej. Ukrajinci nikdy nemali byť samostatným štátom. ()
Film so silnou, a v podstate stále rezonujúcou témou, a hlavne naturalistickým zobrazením násilností, ktoré človeku po zhliadnutí naozaj bránia v pokoji zaspať. Hlavne druhá polovica filmu prináša príval emócií, zhnusenia či pocitu bezmocnosti. Horšie je to podľa môjho názoru s formou predvedenia, nakoľko film zachytáva príliš dlhé časové obdobie, čo následne spôsobuje útržkovitosť a rozdrobenosť deja, občas "podporenú" aj fakt zlým strihom a neobratnou nadväznosťou scén. Okrem hlavnej hrdinky sú ostatné postavy vykreslené len okrajovo, čo spôsobuje občasnú ľahostajnosť k ich následnému koncu (hoci občas nadmieru brutálnemu). Taktiež by stálo za to hlbšie ukázať historické súvislosti, než len povrchne načrtnuté príčiny vzájomným rozbrojov. A na záver si neodpustím takú menšiu politickú poznámku. Ak totiž Ukrajina likviduje svoje komunistické dedičstvo prostredníctvom rúcania sôch či premenovaním ulíc alebo miest, tak ak chce naozaj patriť do modernej Európy, mala by to isté urobiť aj s tou banderovskou pakážou. 60%. ()
S postavami som sa za nič na svete nemohol zblížiť a úvodnú folklórnu polhodinu plnú škriekajúcich žien som len pretrpel, ako vlastne celý zvyšok filmu. Nebyť záverečného masakru, film by bol v očiach ľudí nevýrazný a bez povšimnutia. S poľskými vojnovými filmami aj po minulom sklamaní s názvom Katyň som už týmto skončil. ()
Nenávist, rozpolcení a vodka z toho filmu čpí od počátku. Explicitní závěr je... Lidi jsou vážně zavrženíhodný druh. ()
Tohle je fakt těžkej kalibr,kterej jsem jen tak,tak ustál!Myslím,že už tady o tom bylo řečeno všechno a mě to tak rozsekalo,že stejně nenacházím slov a dávám plnej počet!!! ()
Polska kinematografie sype jeden skvely snimek za druhym a tenhle neni nicim jinym. Zabyva se minulosti, ktera neni az tak znama a pritom je tak kruta, bestialni a nevybirava. Vsichni krici, jaky byl Bandera zmetek. For je ale v tom, ze byl v pulce roku 1941 zatcen a veznen v Sachsenhausenu a propusten na konci roku 1944. Mezi tim jeho ukrajinska armada uplne zvlcela a zacala se chovat jako neuveritelny dobytek. Nejen, ze vrazdila Polaky, ale jakym zpusobem vrazdila! Neuveritelny pribeh, ktery mistama ztraci soudrznost, protoze je tam tolik zvratu, ze ani presne nevite o koho, jako puvodce nasili, jde. Nasili je natoceno skutecne nevybirave a kamera se skutecne odkloni jen pri brutalni vrazde malych deti a nemluvnat (snad to tak i zustane u budoucich filmaru). Je to tak natulalisticke, ze dam ruku na to, ze starsi lide to proste nemuzou dat. Poklona polskemu filmu. ()
Na tohle ani není co říct. To co jsem viděl bylo peklo, které se kdoví proč objevilo kousek od hranic bývalého Československa. Asi se mi chce říct, že něco podobného se dělo v bývalé Jugošce, a vede mě to k teorii, že Slované jsou duše v pekle kované... ()
Film který si tak trochu hraje na velkou syrovou filmařinu!Jakoby osudy a příběhy všech těch lidí byly tvůrcům ukradené,když se o postavách v podstatě nic nedozvíme a má nás jen strašně pohoršit a šokovat jak byly mučivě zavražděny!Události na Volyňsku by si zasloužily lepší zpracování než 150 minutovou řezničinu jen s umyslem dostat diváka na kolena!A to nemluvím o katastrofálním střihu. ()
Masakr... nedam za to 5* a to kvuli silenym casovym skokum ve kterych se clovek az ztraci. To melo byt o neco lepe podchyceno. Jinak naprosto surova, brutalni, bezkompromisni vymydlovacka. Boze doufam, ze tohle ja ani moje deti a spol nikdy nezazijou. Sileny... ()
Ajajjajajjaaaaj, toto bol skutočne nadstavbový mlynček na mäso a druhú časť filmu by mali púšťať všetkým učňom mäsiarom, aby si ich žalúdky zvykli na to, čo ich čaká. Oceňujem hlavne to, že tvorcovia ubrali všetkého pátosu, ktorý sa v iných poľských filmoch z druhej svetovej tlačí už z obalu blurayka. Potom to má zväčša opačný efekt, než by jeden čakal. Pátos začne pôsobiť ako pľuzgier na nohe - je otravný, nechutný, neznesiteľný. Tento film bol nechutný, ale so znesiteľnou mierou pátosu, ktorá nebola otravná. Výsledok? Jeden skutočne naturalistický snímok plný tých najbrutálnejších ohavností, ktoré dokáže urobiť len človek človeku. Partička z tvorby Hier o tróny a Vikingov môže ísť pokojne na brainstormingové kolokvium s názvom "A tento mord ste už skúšali?". A pritom mi ani nevadilo, že obdobne beštiálne sa správali Poliaci k Ukrajincom, na čo je vo filme poukázané oveľa menej a aj to iba v kontexte spravodlivej odplaty. Jednoducho bravúrne odrozprávaný film s uveriteľným príbehom a vynikajúcimi hereckými výkonmi, ktorý si veľmi rád pozriem znova. ()
No docela síla. Hlavně závěr filmu byl velice drastický. Mrazivě natočené drama z 2. světové války opravdu vede k uvědomění si, v jak skvělé době žijeme. Smarzowski zrežíroval Volyň velice realisticky a mrazivě, vybral skvělé herce a našel typické kulisy oné doby. Nemůžu říct, že mě film bavil, ale jeho kvalita je na vysoké úrovni. Dávám 75% - lepší tři hvězdy. ()
Zverstvo v skutku nevídané a moje hodnotenie by bolo určite vyššie, nebyť toho kokotského strihu. ()
Z tohoto filmu jsem měl velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi velmi líbila hlavní herečka. Dále mě velmi nadchlo vesnické prostředí Polska za 2. světové války a vlastně celkově nápad filmu, že rozebírá toto téma. Mám však k filmu dvě výtky, které prostě nejde opominout. Především mě velmi mrzí velká absence dialogů a celkové konverzace. Například když se Sofii vrátí manžel z vyhnanství nebo když se po dlouhé době setká se svou sestrou. Přesně v těchto scénách si postavy prakticky neřeknou jediné slovo, což je k emotivnosti těchto chvil celkem škoda. Tou druhou výtkou je celkový chaotický a nepřehledný ráz filmu, kdy se děj posunuje z události do naprosto jiné události a ze scény do naprosto jiné scény, aniž by to bylo nějak vysvětleno a o co se jedná vám dojde až po notné chvíli. Jinak to byl však velmi zajímavý film. ()
Sousedská vyvražďovačka ve stylu bývalé Jugoslávie nebo třeba Rwandy. Tady se to týká Poláků, kteří si před druhou válkou vesele hospodařili na západní Ukrajině po boku Ukrajinců a celosvětově všudypřítomných Židů. A jako správná menšina měli v rukou státní moc a z ní plynoucí výhody. Jenže přišel soudruh Stalin a Poláci putovali pěkně v dobytčáku na Sibiř. Pak přišel soudruh Gitler a vylifroval pro změnu Židy. Opačným směrem, aby se to nepletlo. A úkáčka pěkně spořádaně místo „Sláva továryšču Stalinu“ začali vyřvávat „Gajl továryšč Gitler“ a byli v pohodě. Poláci se sice mohli vrátit ze sibiřských dálav, ale moc si nepomohli, protože přišel soudruh Bandera, úkáčka vzali sekery, kladiva, nože a kosy a jupí na chudáky Poláky. Ruce, nohy, hlavy, střeva, no nic hezkého to nebylo. Nicméně film to byl výborný. ()
Tisící komentář jsem očekával ve velkolepějším stylu a hlavně v dechberoucím snímku,bohužel se tomu nestalo.Viděl jsem válečných dramat mraky,ale tohle byla slušná bouřka,která vyšuměla během jedný minuty.Absolutní slátanina,která drama naprosto degradovala.Ještě tak hrozný střih ve filmu jsem dlouho neviděl.Příběh to skoro nemá,protože díky střihu furt jen jste na farmě a do toho stovky kraťasů o pěti sekundách jak někdo někam běží a jde.Výsledek je všem putna,protože to má silné téma.Film,který těží z historie se snaží aspoň u mě nabudit pocit,že není snad cesty úniku.1H45minut je film o tom,jak se stát pomalu farmářem.Ukrajinci začnou mlátit Poláky,Němci jsou tu na výletě a všechno máte očima holky,která musí žít se starým chlapem,kterýho nemá ráda.Tohle je fakt pecka.Obsah z České televize,že je tu desítky válečný scén?WTF!Jedna tu byla!Film začíná,kdy Banderovci vlítnout do kostela.Film se nebojí ukázat násílí,takže odříznutá hlava tu dvakrát proběhne.Stále nechápu ty Ukrajince,od čeho se chtějí distancovat,když tohle dělal každý národ,ten náš taky.Si snad každý myslí,že Slovani asi byly z cukru nebo co?Zosia tu projde s kamerou peklo ke konci a s dítětem na zádech či v zádech,aby to na kameru vypadalo líp.Výsledek u filmu nemám absolutně žádný a komentů typu,velmi naturalistické,dechberoucí,neskutečné a další superlativa stokrát jinak,vlastně nemám ani jedno slovo.Za hlavní postavu dvě hvězdy a za konec půl.45% ()
Nejbrutálnější film z období 2SV. Schindlerův seznam je proti tomu pohádka na dobrou noc. Ani jsem nevěděl, že se něco takového dělo. Šílené na tom všem je, že strůjci toho zvěrstva jsou dnes považováni za hrdiny. "...Přesto v září 2014 ukrajinský prezident Porošenko označil bojovníky UPA za "příklad hrdinství a vlastenectví na Ukrajině" a v dubnu 2015 Parlament Ukrajiny schválil zákon, který udělil příslušníkům OUN a UPA status bojovníků za svobodu Ukrajiny." (zdroj: česká wikipedia). ()
Súvisiace novinky
43. Letní filmová škola začíná 28. července
Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (viac)
19. Kino na hranici = kino pro mě
Jarní filmový maratón nad hraniční řekou Olší se blíží. Devatenáctá těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a… (viac)
Polští orli
Do sekce Ocenění přibyli Polští orli. Ocenění našich severních sousedů má za sebou teprve krátkou historii. Uděluje se od roku 1999 a momentálně oceňuje filmy a seriály v devatenácti kategoriích.… (viac)
Ze začátku si nedokážu odpustit srovnání s filmem Иди и смотри, se kterým si myslím, že má Wołyń mnoho společného, ale i přesto považuji tento klenot polské kinematografie o několik úrovní lepším filmem, který poukazuje na hrůzy, které se děly během války. Wołyń jako celek působí velmi surovým, chladnokrevným na nic nehrajícím si dojmem. Zcela jasně a zřetelně divákovi nabízí velmi realistický a krutý pohled na nepříjemnou minulost polských obyvatel, kteří byli krutě vyvražďováni ukrajinskými nacionalisty. Úvodní část filmu mi nepřijde jako pro mnohé zde zbytečná, naopak skvěle vyobrazuje historii a tradice, které jsou mimochodem velice zvláštní a folklórní prvky mě zcela překvapili a s údivem jsem je sledoval. Především ale vyobrazuje soužití polských a ukrajinských obyvatel a mně osobně tento úvod vtáhl a více přiblížil život, který ti lidé v té době prožívali a tento aspekt má podle mě velký vliv na procítění a vnímaní dalších událostí, které se v průběhu filmu vyskytují. V průběhu celého filmu sledujeme život jedné dívky, která nás vlastně doprovází celou historií oblasti Volyňe. Zažíváme nástup komunismu v podobě Sovětského svazu a o pár let později zažíváme nástup fašismu, se kterým přichází konečné řešení Židovské otázky v podobě holokaustu. Tato výměna těchto režimů nenechává diváka klidným a je až neuvěřitelné, s čím se museli obyvatelé této oblasti vypořádat a v tomto filmu je to brilantně vyobrazeno a ta atmosféra, která z toho vyzařuje je ohromující, děsivá a těžko se vám bude při některých scén dýchat. Všechna ta atmosféra na diváka padá a mnohdy je to opravdu těžké všechny ty pocity vnímat a nějak na ně reagovat. Po stránce režijní a scenáristické není co vytknout, je to brilantně sepsáno, natočeno, dokážu říct, že by si film klidně zasloužil ještě delší stopáž. Kamera dokáže nabídnout ohromující záběry a divák si připadá, jako kdyby na tom místě doopravdy byl, ať už se jedná o detailní záběry, nebo naopak o dlouhé stopáže beze střihu. Když už jsem zmínil střih, ten je v určitých místech zcela nelogický a působí velice amatérským dojmem. Po herecké stránce zde není co řešit a myslím si, že o těch hereckých výkonech to především ani není, ty jsou zcela vedlejší, ale i přesto stojí za zmínění herecký počin Michalina Łabacz, která tuhle těžkou roli zvládla skvěle. Závěrečná část filmu je vyobrazení toho hlavního důvodu, proč tento snímek vůbec vznikl a to je brutální genocida prováděna ukrajinskými nacionalisty v boji za svobodný a "čistý" stát Ukrajina a musím říct, že je to hodně silné sousto, které film servíruje divákovi a není to pro každého diváka snadné sledovat. Ačkoliv je brutalita doprovázena více méně celým filmem, tak v závěru dosahuje vysokých hodnot. Hlavním cílem tohoto snímku bylo poodkrýt děsivou minulost polských dějin a ukázat ji veřejnosti a tím vzbudit jistou diskuzi na toto téma a to si myslím, nebo spíš jsem zcela přesvědčen, že se podařilo. Na tyto události by se nemělo nikdy zapomínat a jsem nesmírně rád, že tento snímek vznikl jako připomínka nejtemnějších dějin 20. století. Polská kinematografie v tuhle chvíli stvořila klenot, který povýšil filmařinu v tomto státě o několik úrovní výše a zviditelnil ji tak. Wołyń je přesně ten důvod, proč miluji kinematografii, protože ve mně tento snímek dokázal vzbudit tak hodně pocitů, které se těžko prožívají a popisují. Tvrdá, surová, chladnokrevná a poctivá filmařina v celé své kráse. () (menej) (viac)