Kill Bill

Tak dneska jsem to poprvé vydržel až do konce. Dřív jsem to už viděl několikrát, ale vždycky jsem to vydržel asi tak do chvíle, kdy Uma Thurman opustí nemocnici. Do tý doby ten film totiž stojí aspoň za něco. Potom už to stojí leda tak za velký hovno. Kreslenou pasáž bych ještě překousnul, ale potom nějaký ty rádoby chytrý bláboly toho japončíka, co vyráběl meče, to mě málem uspalo. Pak mě trochu probrala nějaká akce, ale při desátý useknutý hlavě a dvacátý useknutý ruce mi to začalo připadat poněkud stereotypní a začal jsem znovu usínat. A nakonec se dozvim, že bych se měl podívat na Kill deBill volume 2, abych vůbec věděl, jak to dopadne. Jenže potom, co jsem viděl tuhle sračku, tak myslim, že s druhym dílem nebudu vůbec ztrácet čas. To se radši podívám na nějakej starší Tarantinův film a na tohle nejspíš velmi rychle zapomenu. (17.02.2008)

Pro ni se stalo středobodem zabít Billa, pro diváka je čirá radost sledovat to, co následovalo před i po jejím svatebním dni, který se utopil v krvi. Velkolepá pocta hned několika pokleslým žánrům, ve které se Quentin Tarantino nezapomněl bavit. Celkově je to jednoduchý příběh, nicméně rafinovaně razantní. Z usekaných končetin tryskají nadsazené gejzíry, Uma Thurman po letech v kómatu zjišťuje, že ji v břichu něco schází, i to, jak s ní zacházel jistý ošetřovatel (My name is Buck and I´m here to fuck – opravdu se nedívejte na český dabing), bitka s jakuzou je i přes několik drobných přešlapů úchvatná, dámská řež s kuchyňským náčiním rovněž, emocionální rezonance se dostavila, ač by to možná divák ani nečekal. A ten přehršel odkazů a nápadů. Pro mě neskutečně energické. Hluboké poselství snad nikdo nehledal. Ladí to rozkošně. (28.10.2016)

Všechny dosavadní snímky QT pojednávaly o lidech, jejichž denním chlebem jsou vraždy. ZABIJÁCI. Taky je možné, že je to problém jen můj, ale zkrátka a dobře by mě takovéto téma bavilo jednou, možná i dvakrát, ale pokud se stejný námět točí i okolo jeho čtvrtého filmu (který je navíc rozdělen na dva díly) dochází u mě osobně k jisté únavě. (11.11.2003)

Je zde přítomna jistá dávka nadsázky a typicky Tarantinovského humoru, nacož musí divák přistoupit hned v úvodu, jinak bude zážitek z filmu prachmizerný. Tarantino pevně vede otěže filmu a režíruje tak, jak chce on, což je samozřejmě na výsledku znát. Celý film se nese ve vynikající atmosféře, kterou umocňují skvěle vyladěné exteriéry a brilantně prokládaná hudba. Všechny filmové prvky splňuje Kill Bill na sto procent. Přesto se může stát, že si k němu konzervativněji laděný divák nenajde cestu a film se mu nezalíbí. Velice zajímavé bylo rovněž sledovat Umu Thurman, která kvůli této roli prošla tvrdým tréninkem a je to skutečně vidět. Tarantino si hraje s obrazovou kompozicí, dobře staví dialogy a celkově film spíše zaujme přehršlí různých odkazů a vychytávek, než základním poselstvím jako takovým, které je vpravdě jednoduché. (08.11.2003)

„Keď raz budeš veľká a bude ťa to stále trápiť, budem ťa čakať.“ Neviem, ako by to dopadlo, keby to Quentin Tarantino s bratmi Weinsteinovcami "nasilu" nerozdelili na dve časti, ale to je už fuk. KILL BILL (1) je bizarná, exotická a erotická kombinácia množstva filmárskych postupov, štýlov, žánrov (vrátane anime!), atmosfér a šialených nápadov (pípanie civilného mena "Nevesty"), aká by nikomu normálnemu v Hollywoode neprešla. Tarantino skáče z nohy na nohu, humor (návrat dcéry zo škôlky) strieda geniálna akcia (Tarantino vo videopožičovni zrejme naozaj videl všetky filmy na svete). Pomsta, káva, Uma, Bill, bosé nohy, hlava Lucy Liu, tehotenský test a veľa ďalšieho. Kino Považan NMnV 2003 (06.03.2005)