Réžia:
Ladislav SmoljakObsahy(1)
To, co se stalo s Cimrmanovou hrou Němý Bobeš, je výsledkem střetnutí dvou myšlenkových živlů: nezkrotného tvořivého pudu umělcova se stejně nezkrotným pudem malého českého samozásobitele. Zatím co na jedné straně vidíme obdivuhodné úsilí poznat a ztvárnit svět a dobrat se podstaty lidského konání, na druhé straně setkáváme se jen s přízemní snahou nasušit na zimu pár hub. V případě Němého Bobše ten malý, zapšklý svět Josefa Padevěta bohužel vítězí (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (169)
Cimrmanův Tarzan v podobě mlčenlivého prosťáčka Bobše patří, pro většinovou masu, mezi ty méně známé kusy svébytného pražského divadla. A ačkoliv se zvolání jako například "Cos to udělal, Pepiku?" a nebo "Hoďte na něj deku" hojně citují, je dost možné, že mnozí by měli nemalý problém s jejich zařazením. Tím však nechci říci, že by Němý Bobeš patřil mezi ty méně významné......naopak, svou kvalitou patří k těm nejlepším. Svěrákovsko-Smoljakovská rekonstrukce dramatu zničeného v roce 1911 Josefem Padevětem má své kouzlo v odlišnosti od dalších cimrmanovských kousků, kterou je nerozdělení na dvě samostatné části (referát / hra). Další nespornou devízou je fakt, že televizní záznam z roku 1997 nedovoluje účinkovat některým z později angažovaných herců-neherců (Šimon, Reidinger), ale pouze starému dobrému obsazení. O osobitém humoru, který by se dal bez nadsázky častovat označením kulturní dědictví, se ani nemá cenu opětovně zmiňovat. Tady už není dále co psát.....klasik zůstane klasikem, klasika klasikou. Obsazení: Hajný, Wassermann, baron - Ladislav Smoljak / Lékař - Zdeněk Svěrák / Farář - Jan Hraběta Marta, hostinský, sluha / Bořivoj Penc / Bobeš - Genadij Rumlena / Papoušek - Michal Weigel ()
"Kdepak náš Walter! To je pašák!" Ladislav Smoljak v trojroli je vskutku pašák, tahle hra na něm totiž herecky hodně stojí. Autorsky jde o docela specifickou záležitost. Ono přímé propojení (spíš slabšího) semináře s divadelní hrou plnou vtipných retrospektiv či flashbacků je určitě originální. Cos to udělal, Pepiku, zeptal bych se rád jejich autorů a zajímalo by mě, co by mi na to odpověděli. Na rozdíl od titulní postavy Bobše je jistě nevychovaly srny a tak bych se snad od nich dozvěděl víc, než jen to, že ten nápad vznikl, když byli společně na malinách. A snad bych si za tímto účelem ani nemusel podávat kolkovanou žádost, co by vyřizovala Štruncová. Určitě bych pak mohl říct: "Tak takové to tehdy bylo." ()
Tato hra nemá seminář. Jednotlivé pasáže hry jsou pouze doprovázeny komentáři. Tato hra se totiž hraje vlastně dvakrát. Podle Cimrmana a v podání rakouského profesora Fiedlera. Padevě si totiž na Cimrmanově hře sušil houby, takže jsou některé části špatně čitelné a dají se pochopit více způsoby. "Hoďte na něj deku nebo ho zabiju." :D ()
Mé první setkání s Němým Bobšem bylo celkem fajn, ale do úplné špičky Cimrmanovy tvorby bych tuto hru určitě nezařadil. Bylo zde pár opravdu povedených momentů - chytrých i vtipných, ale jako celek na mě hra příliš nezapůsobila. Děj byl celkem o ničem, seminář doprovázející hru průběžně patří k těm slabším. Samozřejmě spoustu toho zachránil inteligentní humor, jak je u Cimrmanových děl zvykem, ale na víc jak 3 hvězdičky mi to nestačí. (HD TVrip) ()
"Je to neposeda!" Bylo-li by vůbec možné cimrmanovy hry dělit do kategorií Hurych a synové, Parní Mlýny výborné, dobré a slabé, Němý Bobeš by, i přesto, že je to klasická smoljakovsko-svěrákovská sranda vaše značka/naše značka plná neuvěřitelných hlášek, byl někde uprostřed. Od Cimrmana prostě existují lepší, ale i horší hry. Strašně se mi líbil nápad proložit hru jako takovou semináři, již to působí dost humorně a cimrmanův divadelní retrospektivní úlet je fakt úžasný. Vyřizuje Štruncová. ()
Galéria (7)
Fotka © Divadlo Járy Cimrmana
Zaujímavosti (10)
- Dr. František Petiška z Brandýsa nad Labem, který je zmíněn v první ukázce, byl hercem Divadla Járy Cimrmana. Zemřel v roce 1980. (gjjm)
- Jedná se o nejoblíbenější hru Michala Weigela. (mnaucz)
- Autoři prozradili, že se diváci smějí hře původní hry asi 90 %. Podle autorů je to nejpatrnější v Němém Bobši. „... no a tam plno věcí zestárlo, poněvadž je to strašně starý, my jsme tam používali citáty a názvy z Nerudy jako Polka jede, Dál jen dál, inspicient včas oponou trhnul a tomu lidi tenkrát smáli a dneska se to mu už nesmějí, protože to neznají“ říkají autoři. (mnaucz)
Reklama