Ohnivé ulice

Čistokrevné potěšení z osmdesátých let, které se rozjede s úvodním songem Nowhere Fast a servíruje Dafoeho v kožených rybářských laclech, mladého Perého bez bázně a hany, obnažené svaly, drzé i krásné ženy...Co na tom, že stylizace už trochu pokulhává a celé je to natočeno potmě na dvou ulicích :) Bez té hudby a koncertních čísel by to bylo horší... (18.06.2010)

Another time, another place... bylo nebylo, byl Walter Hill se svou posedlostí jednoduchými, ale poctivými, maximálně vytěženými a lahůdkově stylizovanými nočními akčními béčky. OHNIVÉ ULICE v mnohém připomenou jeho předešlý snímek, skvělé WARRIORS. Opět nás čeká jedna atmosférická pekelná noční jízda smrdutou městskou stokou hemžící se nepřátelskými (motorkovými) gangy a úplatnými poldy, plná skrývání a potyček a zakončená za úsvitu soubojem hrdiny s ultraslizským padouchem (přičemž tentokrát bojují kladivy). A našlo by se toho mnohem víc, co oba filmy spojuje (např. Deborah van Valkenburg nebo scéna zapálení nadzemky), spokojím se ale s tím nejdůležitějším a sice, že je spojuje stejná kvalita. ULICE jsou stylizovanější (auta jako z POMÁDY, město připomínající Gotham, rokenrolová čísla), ale už poněkud osmdesátkově bezzubé a já u nich, narozdíl od WARRIORS nebo námětově podobného ÚTĚKU Z N.Y., necítil žádné napětí. Postavy byly totiž tak sympatické a celé to bylo tak pohádkové, že bylo brzy jasné, že se nikomu hodnému nic zlého nestane. Ale za Dafoea v černých latexových montérkách, rockovou bohyni Dianu Lane a vysmátého Billa Paxtona ve vedlejší roli si to čtvrtou hvězdičku zaslouží. (17.09.2006)

Být to v TV o hoďku dřív, možná bych i dokoukala, ale to nic nemění na faktu, že mě tahle akce křížená s muzikálem kdovíjak nebavila, nezaujala a nepřekvapila (jedině zdejším přemrštěným hodnocením). Celkem chápu, že pro někoho, kdo to viděl před 25-ti lety, může jít o kultovní záležitost a tak z nostalgie napaří 5*. Pro současného diváka však jde stěží o průměr, který nemá prakticky co nabídnout: akční slaboduchost s obstojnou hudbou (pro rockovější posluchače). Pokud Dafoe (s neskutečně debilním účesem) náhodou v závěru M. Parého neumlátil (a já o happyendu vůbec nepochybuju), nezaslouží si z mého hlediska víc než slabé 3*. 51% (18.06.2010)

Odborník na přímočaré akční filmy Walter Hill natočil, no, přímočarý akční film. Tentokrát rokenrolový western z jakéhosi neurčitého bezčasí, v jehož výpravě se potkávají různé dekády americké kultury od let dvacátých po zhruba sedmdesátá, trochu podobně jako dříve ve Warriors. Příběh lze shrnout jednou větou a na hodinu a půl se ho podařilo natáhnout nejspíš jenom díky hudebním číslům, která jsou ale super. Hill scenárista si tentokrát nepotrpí na klasické dialogy, ale nechává postavy, aby na sebe mluvily vlastně jen drsnými hláškami, Hill režisér na nic nečeká a jakmile je to možné, už nechá někoho někým tlouct nebo po někom střílet. Je to prosté, ale je to zábava. Jedinou skvrnou na kráse je bohužel Michael Paré, který se na hlavního drsňáka zoufale nehodí. (17.04.2021)

První čtvrthodina - to je nepřetržitá dávka nápadů a dokonale zvládnutého řemesla. Pak se tempo zmírní a začíná starý dobrý western a jeho šablona. Stačí jen zaměnit širé prérie za vlhkou džungli velkoměsta, průzračný venkovský vzduch za zakouřené ulice, koně za Harleye a hlavně rozmáchlé melodie za řízný rock´n´roll. Co se nemění: osamělý mstitel a jeho velká láska, bezradný šerif, střelné zbaně a tvrdé pěsti. 70%. (06.10.2009)