Réžia:
Jan SchmidtScenár:
Jan SchmidtKamera:
Jiří MacákHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jana Brejchová, Ladislav Chudík, Vladimír Menšík, Gustav Opočenský, Bohumil Vávra, Marie Popelková, Petr Štěpánek, Jaromír Hanzlík, Andrea Čunderlíková (viac)Obsahy(1)
S předlohami Vladislava Vančury jsou potíže. Inspirovaly jak geniální dílo (Marketa Lazarová), tak rozpačitě vyhlížející nedodělky, mezi něž lze zařadit i tento povídkový snímek. Tři příběhy, zasazené do tuláckého i maloměšťáckého prostředí, pojednávají o nástrahách lásky, o drobných i zákeřných zradách důvěry. Pokus o náčrt zemitých postav však vyznívá spíše směšně, obsazení týchž herců do různých rolí v jednotlivých povídkách příliš nevychází. Selhává přenášení osobité poetiky Vančurova jazyka do filmové podoby. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (32)
"Víte však vy, co je to láska?" Odpověď na tuto otázku stále hledám, leč zhlédnutí tohoto filmu mě v tomto ohledu nijak neposunulo. Film mě celkově vůbec neoslovil. Vančurův stejnojmenný povídkový soubor jsem bohužel nečetla, takže s předlohou nemohu srovnat. Zajímavé komentáře: Amper01, Snorlax, Vančura. ()
Tento snímek jsem nedávno zhlédl v TV. Atmosféra obou závěrečných povídek i výtvarné zpracování se mi hodně líbily. Nejdříve jsem nepoznal, že předlohou byl Vančura, ale bylo mi nápadné, že pásmo vypravěče je nadstandardně zajímavé. Trochu se divím textu v obsahu... prý nedodělek...? Jistě výprava je velmi minimalistická a téma povídek odlehčené, každopádně se i tak jedná o dost osobité dílo. ()
Z šesti nezávazných a nezávadných povídek Vladislava Vančury tu byla zfilmována polovina. Z Vančurovy jazykové ekvilibristiky tu sice mnoho nezůstalo, ale pokud se na celou triádu díváme z perspektivy vančurovského stylu vyprávění, pak ani jedna ze zfilmovaných povídek není chabá či obsoletní. Jejich propojení do jednoho hereckého rámce, neboť i dějový i ideový rámec je propojen, je možným režisérským přístupem. ()
Kupodivu mi vůbec nevadilo, že se v těch třech povídkách obejvovali ti samí herci. Škoda, že se všechny povídky nenesly ve stejném duchu jako ta poslední. Ta byla pro mě nejzajímavější a vlastně i nejzábavnější. Nějak nechápu ten distributorův výraz "nedodělek". To měl jako Vančura nepsat svou předlohu jinak a nebo to měl režisér natočit jinak? A už vůbec nevím, co na tom mělo být rozpačitého. ()
"Díval jsem se na svět a všelicos jsem zahlédl, ba věru vím, kdo je vládkyní světa. Což jsem necítil, jak lásky tepe křídly, což jsem si nevzal nitky z jejich šatů. Kdo nezakládá oheň, ten se nespálí. Já však miloval sto něžných krasotinek, jež mi Bůh ukázal. Víte však vy, co je to láska?" V tomto přepisu Vančurových povídek (skvostným jazykem napsaných) nám stačí jedna krasotinka jménem Jana Brejchová. Je půvabná jak v poloze lehké děvy, manželky cnostného manžela tak i hostinské. Ten nápad obsazení týchž herců do všech tří povídek mi vůbec nevadil, jejich určité propojení na konci mi dávalo smysl. Co jsem si určitě hodně užil, byla výborná Liškova hudba, ať už se v první povídce podobala hře na flašinet, byla vypjatě romantická v povídce druhé nebo měla středověký ráz jako ve třetí povídce. ()
Galéria (2)
Zaujímavosti (2)
- Petr Štěpánek vzpomínal, že scénu, kdy v roli Cypriana po něm háže Vladimír Menšík (Kabrhel) sekeru, točili 38krát. Důvodem byl nízký strop dekorace, sekera neletěla kam měla, takže se Štěpánek ocital v nebezpečí života. (sator)
- Na XV. Mezinárodním filmovém festivalu v australském Adelaide byl film vyznamenán Stříbrným Jižním křížem. (M.B)
Reklama