Jiří Svoboda

„Já se divím, proč vlastně cestuju, proč nesedím doma. Je to namáhavý, nebezpečný, nepohodlný a po čase i jednotvárný.“

Tento trochu záhadný muž s ne úplně jasnou minulostí a vlastně i koncem života měl již ve svém příjmení od sudiček nadělenu touhu po svobodě. Život údajně prožil na zemědělských usedlostech, kde otec byl správcem. Do jeho jednatřiceti let mnoho nevíme, jen to, že maturoval a později emigroval do Kanady. Tam vykonával, jak už to u imigrantů bývá, celou škálu dělnických profesí. Zajímavostí je, že jeden čas pracoval i u českého spisovatele a nakladatele Škvoreckého.

Studoval filozofickou fakultu, angličtinu, španělštinu, čínštinu, filozofii a dějiny náboženství. V té době začal cestovat autostopem, nejprve po Kanadě, poté Spojených státech Amerických a přicházejí další země. Zážitky z cest si začal zapisovat a později vydával jako knihy, psané fonetickou češtinou. Z knih je patrný jeho hluboký zájem o spiritualitu, tolerance, bezelstnost a dětská zvídavost a radost. A také, což je pro něj typické, rady, jak co nejvíce ušetřit a nechybějící humor a nadhled. Podobnost a inspirace s příběhem a životem svobodomyslného a hledajícího spisovatele, tuláka, beatníka Jacka Kerouaca se nabízí.

Knihy:
„Autostopem kolem světa 1“; „Autostopem kolem světa 2 – Severní Evropa, Asie, Austrálie a Oceánie“, Autostopem kolem světa 3“, „Autostopem kolem světa 4 – Afrika s Čínou, Japonskem a Koreou“, „Autostopem kolem světa 5 – Východní Evropa a Severní Asie“.

Kolem roku 1990 se vrací do Čech, vydává zde své knihy a když se mu nelíbí podmínky knihkupců, stoupne si na Václavské náměstí s bedýnkou a cedulkou na krku, a prodává si je sám.

Osobní vzpomínka:
„Měl jsem tenkrát takovou radost, když jsem ho nečekaně potkal, že jsem chtěl podpis, ale jediný papír, kam to bylo možný, byl občanský průkaz, ale nezaváhal jsem a on mi neodmítl.“ Fanoušek Jiřího Svobody

Filmografie:
Zatím neověřené je, že studoval na DAMU a byl hercem Plzeňského divadla. Vypadá to, že Jiří dost mystifikoval, a nejen stran životopisných údajů, ale vlastně není ani nikdo, kdo by ověřil, že na cestách kolem světa skutečně byl a že se nejedná o svéráznou pábitelskou literaturu.

Život žil vědomě tak, aby neubližoval sobě ani druhým, i proto byl abstinent, nekuřák a vegetarián. Kolem roku 2007 se ztrácí kdesi na Šumavě a trvalo nějaký čas, než byly nalezeny jeho ostatky a převezeny do rodinné hrobky na Olšanech.

Už jsme zapomněli, jaké to je být svobodní, vyměnili jsme svobodu za domestikaci. Jiřího knihy nám pomohou pomoci uvědomit si, zda má život bez svobody skutečně nějaký význam.

sator