Seabiscuit - Dupot koní

Film, který přes nespornou Maguireho auru (a zvlášť po jeho úspěchu se Spider-manem), nedošel v našich luzích a hájích nijak zvláštní publicity, natož uznání, které by si zasloužil. Tobey je, jak to už předvedl například v Pravidlech moštárny, herec s maximálním citem pro postavu a tady v roli opuštěného kluka, který se plácá od jednoho koňáka ke druhému, až konečně najde tu "správnou stáj" a to i s koněm, který se mu v mnohém podobá, opět dokazuje, že umí. Dojde i na velmi dojemné okamžiky, které ale nejsou natočeny prvoplánově vyděračsky. Jeff Bridges tu byl taky moc dobrý a nesmím zapomenout na skvělého Williama H. Macyho v roli zuřivého reportéra. (27.01.2005)

Nádherné, jedním slovem nádherné, strhující příběh prcka a zrzka, oba zlomení, plní hněvu, podobní si jako vejce vejci a právě proto si rozumějí víc než jiní. Film o naději, tlukoucím srdci, druhé šanci, přátelství a víře jeden v druhého. Sportovní drama jako řemen, trojice hlavních postav - Tobey Maguire, Jeff Bridges a Chris Cooper - úžasná, krásné záběry s velice příjemným hudebním podmazem. A o tom, jak mi tekly slzy jako hrachy, pomlčím... (21.09.2019)

Nic nového pod sluncem - jen další nádherně a citlivě odvyprávěný příběh, s notnou dávkou nostalgie a naprosto profesionální realizací. Krása pohledět - precizní kamera, styl režie, kvalitní scénař, herecké výkony přesného obsazení (až na to že Zrzek se v průběhu šesti let změnil možná až příliš k nepoznání....) a v neposlední řádě velmi emotivní hudba (chvílemi až hornerovsky dojemná...). Špičková podívaná, která nenudí, zahřeje na duši a rozhodně neurazí přílišnou sentimentalitou či trapností, ke které mohla mít zatraceně blízko. Není to sice za čistých pět, ale za podobné filmy bych dal ruku do ohně. Vřele doporučuji všem skutečným filmovým fanouškům. A to prosím nemám koně příliš v lásce... (28.05.2004)

Famózny film ignorujúci klišé, ktorý vôbec nenudí. Brilantné herecké výkony a bravúrne postavy dodávajú tomuto excelentnému a originálnemu príbehu šmrnc. Príbeh koňa ako nebol načrtnutý nikdy. Plný emócií a napätia ... no dobre, dobre - a teraz seriózne. Moje znalosti o koňoch sa obmedzujú na pojmy: kôň, stajňa, dostihy, džokej a disk-džokej. Kone idú totálne mimo mňa a vtedy keď chcel režisér vyvolať pocity nadšenia z koňa, ja som iba znudene čumel na TV. Vtedy keď na obrazovke prebehol famózny kôň, pre mňa to bol iba kôň. Kiežby len to! Seabiscuit je oscarovka - a to čo si pod tým predstavíte vy, je len na vás. Pre mňa je to film podľa obohraných klišé a plný sentimentu pre 80 ročných akademikov. Kde už v úvode je jasné, ako sa to skončí a záverečný famózny beh dvoch kripľov (koňa a džokeja) u mňa vyznel smiešne. Absolútna impotencia vyvolať nejaké pocity - dostihy neboli vôbec napínavé. Jediná inovácia je asi tak charakter postáv. Bežne tam býva zlý majiteľ koňa, zlý súper-najlepší džokej. Tu je to inak - všetci sú strašne idealizovaní. Ach jaj - ďalší sentimentálny oscarový blábol, na ktorý sa síce dá pozerať, ale druhých 141 minút života mu už asi neobetujem. (24.09.2006)

Je to moc roztomilá pohádka o nezdolnosti a několikanásobném vzestupu po drtivém pádu, dokonce i s mírnou vzdělávací linkou o hospodářské krizi. Máme tu koně v běhu a vítězství outsidera, další provedení obíbené variace na Popelku. Příběh je jednoduchý a čistý, scenárista osekal četné podstatné odbočky a zjednodušil linii historky, která ve skutečném životě byla mnohem spletitější a mnohoznačnější a neměla zdaleka tolik pohádkových motivů. Právě proto tento starosvětský film působí hřejivě jako hrníček kakaa s mísou koláčků. SHRNUTÍ: Největší vítězství není vždy vyhrávat, ale prohrát, zvednout se a pak teprve zvítězit. (08.07.2022)